Izaiáš

Proroctví Izaiáše Proroka 1

Titul knihy. 2. Osvedcení nevdecnosti, 5. zatvrdilosti 11. a pokrytství lidu Judského. 16. Napomenutí ku pokání, 19. zaslíbení kajícím, 20. pohružky nekajícím, 21. lidu z bezbožnosti obvinení, 24. a pomst Božích ohlášení.

idení Izaiáše syna Amosova, kteréž videl o Judovi a Jeruzalému, za dnu Uziáše, Jotama, Achasa a Ezechiáše, králu Judských.

2 Slyšte nebesa, a ušima pozoruj zeme, nebo Hospodin mluví: Syny jsem vychoval a vyvýšil, oni pak strhli se mne.

3 Vul zná hospodáre svého, a osel jesle pánu svých; Izrael nezná, lid muj nesrozumívá.

4 Ach, národe hríšný, lide obtížený nepravostí, síme zlostníku, synové nešlechetní, opustili Hospodina, pohrdli svatým Izraelským, odvrátili se zpet.

5 Proc, cím více biti býváte, tím více se odvracujete? Všecka hlava jest neduživá, a všecko srdce zemdlené.

6 Od zpodku nohy až do vrchu hlavy není na nem místa celého, jen rána a zsinalost, a zbití zahnojené, aniž se vytlacuje, ani uvazuje, ani olejem zmekcuje.

7 Zeme vaše spustla, mesta vaše vypálena ohnem; zemi vaši pred vámi cizozemci zžírají, a v poušt obracejí, tak jakž vše kazí cizozemci.

8 I zustala dcera Sionská jako boudka na vinici, jako chaloupka v zahrade tykevné, a jako mesto zkažené.

9 Byt nám byl Hospodin zástupu jakkoli malicka ostatku nezanechal, byli bychom jako Sodoma, byli bychom Gomore podobni.

10 Slyšte slovo Hospodinovo, knížata Sodomská, ušima pozorujte zákona Boha našeho, lide Gomorský:

11 K cemu jest mi množství obetí vašich? dí Hospodin. Syt jsem zápalných obetí skopcu a tuku krmných hovad, a krve volku a beránku a kozlu nejsem žádostiv.

12 Že pricházíte, abyste se ukazovali prede mnou, kdož toho z ruky vaší hledal, abyste šlapali síne mé?

13 Neprinášejte více obeti oklamání. Kadení v ohavnosti mám, novmesícu a sobot a svolávání nemohu trpeti, (nepravost jest), ani shromáždení.

14 Novmesícu vašich a slavností vašich nenávidí duše má; jsou mi bremenem, ustal jsem, nesa je.

15 Protož, když rozprostíráte ruce vaše, skrývám oci své pred vámi, a když množíte modlitbu, neslyším; ruce vaše krve plné jsou.

16 Umejte se, ocistte se, odvrzte zlost skutku vašich od ocí mých, prestante zle ciniti.

17 Ucte se dobre ciniti, hledejte soudu, pozdvihnete potlaceného, dopomozte k spravedlnosti sirotku, zastante vdovy.

18 Podtež nu, a poukažme sobe, praví Hospodin: Budou-li hríchové vaši jako cervec dvakrát barvený, jako sníh zbelejí; budou-li cervení jako šarlat, jako vlna budou.

19 Budete-li povolní a poslušní, dobré veci zeme jísti budete.

20 Pakli nebudete povolní, ale zpurní, od mece sežráni budete; nebo ústa Hospodinova mluvila.

21 Jak te nevestkou ucineno to mesto verné, plné soudu! Spravedlnost prebývala v nem, nyní pak vražedlníci.

22 Stríbro tvé obrátilo se v trusky, víno tvé smíšeno s vodou.

23 Knížata tvá zpurná a tovaryši zlodeju, jeden každý z nich miluje dary, a dychtí po úplatcích; sirotku k spravedlnosti nedopomáhají, a pre vdovy pred ne neprichází.

24 Protož dí Pán, Hospodin zástupu, silný Izraelský: Aj, ját se poteším nad protivníky svými, a vymstím se nad neprátely svými,

25 Když zase obrátím ruku svou na te, až prepálím docista trusky tvé, a odejmu všecken cín tvuj,

26 A obnovím soudce tvé tak jako na pocátku, a rádce tvé jako s prvu. A tu potom slouti budeš mestem spravedlnosti, mestem verným.

27 Sion v soudu vykoupen bude, a kteríž zase uvedeni budou do neho, v spravedlnosti.

28 Setrení pak prestupníku a nešlechetných v náhle prijde, a kteríž opouštejí Hospodina, docela zahynou.

29 Nebo zahanbeni budete pro háje, po nichž jste toužili, a zastydíte se pro zahrady, kteréž jste sobe zvolili.

30 Budete zajisté jako dub, s nehož lístí prší, a jako zahrada, v níž vody není.

31 I bude nejsilnejší jako koudel, a ucinitel jeho jako jiskra; i bude to obé horeti spolu, a nebude žádného, ješto by uhasiti mohl.