Proroctví
Izaiáše Proroka 2
Proroctví
o povolání pohanu do církve, 6. a zavržení Židu, 9. i pomst Božích
spravedlivých proti nim osvedcení.
lovo,
kteréž videl Izaiáš syn Amosuv o Judovi a Jeruzalému.
2
I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu
hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové.
3
A pujdou lidé mnozí, ríkajíce: Podte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu
Boha Jákobova, a bude nás vyucovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách
jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.
4
Ont bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují mece své v
motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu mece, a nebudou se
více uciti boji.
5
Dome Jákobuv, podtež, a chodme v svetle Hospodinove.
6
Ale ty jsi opustil lid svuj, dum Jákobuv, proto že jsou naplneni ohavnostmi
národu východních, a jsou poverní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemcu že
sobe libují.
7
K tomu naplnena jest zeme jejich stríbrem a zlatem, tak že není konce pokladum
jejich; naplnena jest zeme jejich i konmi, vozum pak jejich poctu není.
8
Naplnena jest také zeme jejich modlami; klanejí se dílu rukou svých, kteréž
ucinili prstové jejich.
9
Klaní se obecný clovek, a ponižuje se i prední muž; protož neodpouštej jim.
10
Vejdi do skály, a skrej se v prachu pred hruzou Hospodinovou, pred slávou
dustojnosti jeho.
11
Tut oci vysoké cloveka sníženy budou, a sklonena bude vysokost lidská, ale
Hospodin sám vyvýšen bude v ten den.
12
Nebo den Hospodina zástupu se blíží na každého pyšného a zpínajícího se, i na
každého vyvýšeného, i bude ponížen,
13
I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské,
14
I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené,
15
I na všelikou veži vysokou, i na všelikou zed pevnou,
16
I na všecky lodí morské, i na všecka malování slibná.
17
A sehnuta bude pýcha cloveka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude
Hospodin sám v ten den,
18
Modly pak docela vymizejí.
19
Tehdy pujdou do jeskyní skal a do roklí zeme, pred hruzou Hospodinovou a slávou
dustojnosti jeho, když povstane, aby potrel zemi.
20
V ten den zavrže clovek modly své stríbrné a modly své zlaté, kterýchž mu nadelali,
aby se klanel, totiž krtum a netopýrum.
21
I vejde do slují skal a do vysedlin jejich pred hruzou Hospodinovou, a pred
slávou dustojnosti jeho, když povstane, aby potrel zemi.
22
Prestantež doufati v cloveku, jehož dýchání v chrípích jeho jest. Nebo zac má
jmín býti?
|