Proroctví Izaiáše Proroka 6

Videní proroku ukázané. 5. Uleknutí se jeho, 8. a od Boha k lidu zlostí zaslepenému a zarytému, Judskému, jeho poslání.

éta, kteréhož umrel král Uziáš, videl jsem Pána sedícího na trunu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplnoval chrám.

2 Serafínové stáli nad ním. Šest krídel mel každý z nich: dvema zakrýval tvár svou, a dvema prikrýval nohy své, a dvema létal.

3 A volal jeden k druhému, ríkaje: Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupu, plná jest všecka zeme slávy jeho.

4 A pohnuly se podvoje verejí od hlasu volajícího, a dum plný byl dymu.

5 I rekl jsem: Beda mne, jižt zahynu, proto že jsem clovek poškvrnené rty maje, k tomu u prostred lidu rty poškvrnené majícího bydlím, a že krále Hospodina zástupu videly oci mé.

6 I priletel ke mne jeden z serafínu, maje v ruce své uhel reravý, kleštemi vzatý z oltáre,

7 A dotekl se úst mých, a rekl: Aj hle,dotekl se uhel tento úst tvých; nebo odešla nepravost tvá, a hrích tvuj shlazen jest.

8 Potom slyšel jsem hlas Pána rkoucího: Koho pošli? A kdo nám pujde? I rekl jsem: Aj já, pošli mne.

9 On pak rekl: Jdi, a rci lidu tomu: Slyšte slyšíce, a nerozumejte, a hledte hledíce, a nepoznávejte.

10 Zatvrd srdce lidu toho, a uši jeho zacpej, a oci jeho zavri, aby nevidel ocima svýma, a ušima svýma neslyšel, a srdcem svým nerozumel, a neobrátil se, a nebyl uzdraven.

11 A když jsem rekl: Až dokud, Pane? i odpovedel: Dokudž nezpustnou mesta, tak aby nebylo žádného obyvatele, a domové, aby nebylo v nich žádného cloveka, a zeme docela nezpustne,

12 A nevzdálí Hospodin všelikého cloveka, a nebude dokonalého zpuštení u prostred zeme;

13 Dokudž ješte v ní nebude desateré zhouby, a teprv zkažena bude. Ale jakož ono jilmoví, a jako doubí onoho náspu podporou jest, tak síme svaté jest podpora její.