Proroctví Izaiáše Proroka 7

Oblehnutí Jeruzakéma, 3. zaslíbení o vysvobození jeho. 12. Tvrdošíjnost Achasova. 14. Svetlé proroctví o Kristu Pánu, 16. a velikém zpuštení zeme Judské.

stalo se za dnu Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že pritáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti nemu, ale nemohl ho dobyti.

2 I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se zeme Syrská s Efraimem. Procež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dríví v lese od vetru.

3 Tedy rekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstríc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvuj, až na konec struhy rybníka horejšího, k silnici pole valchárova,

4 A díš jemu: Šetr se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechat se nedesí dvou ostatku hlavní tech kourících se, pred rozpáleným hnevem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova,

5 Proto že zlou radu složili proti tobe Syrský, Efraim a syn Romeliášuv, rkouce:

6 Táhneme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhneme ji k sobe, a ustavme krále u prostred ní syna Tabealova.

7 Toto praví Panovník Hospodin: Nestanet se a nebude toho.

8 Nebo hlava Syrské zeme jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti peti letech potrín bude Efraim, tak že nebude lidem.

9 Mezi tím hlava Efraimova Samarí, a hlava Samarí syn Romeliášuv. Jestliže neveríte, jiste že neostojíte.

10 I mluvil ješte Hospodin k Achasovi, rka:

11 Požádej sobe znamení od Hospodina Boha svého, bud dole hluboko, aneb na hore vysoko.

12 I rekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina.

13 Tedy rekl prorok: Slyšte nyní, dome Daviduv, ješte-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?

14 Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna pocne, a porodí syna, a nazuve jméno jeho Immanuel.

15 Máslo a med jísti bude, až by umel zavrci zlé, a vyvoliti dobré.

16 Nýbrž prvé než bude umeti díte to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštena bude zeme, kteréž nenávidíš pro dva krále její.

17 Na tebe pak privede Hospodin, a na lid tvuj, i na dum otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v nemž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského.

18 Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou pri nejdalších rekách Egyptských, a vcelám, kteréž jsou v zemi Assyrské.

19 I prijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v derách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitecných.

20 V ten den oholí Pán tou britvou najatou, (skrze ty, kteríž za rekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do cista sholí.

21 I bude tehdáž, že sotva clovek zachová kravicku neb dve ovce,

22 Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán.

23 Bude také v ten cas, že každé místo, na nemž jest tisíc kmenu vinných za tisíc stríbrných, trním a hložím poroste.

24 S strelami a lucištem tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka zeme.

25 Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastvište volum, a bravum ku pošlapání.