Proroctví
Izaiáše Proroka 25
Chválení
Boha z vysvobození. 6. Proroctví o hodech v Kristu pripravených, 10. a
vyhlazení neprátel.
ospodine,
ty jsi Buh muj, vyvyšovati te budu, a oslavovati budu jméno tvé; nebo jsi
ucinil predivné veci. Rady tvé zdávna uložené jsou verná pravda.
2
Nebo jsi obrátil mesto v hromadu, mesto hrazené v zríceninu, paláce cizozemcu,
aby nebyli mestem, a na veky aby nebyli zase staveni.
3
Protož ctíti te budou lid silný, mesta národu hrozných báti se tebe budou.
4
Nebo jsi byl hradem chudému, hradem nuznému v úzkosti jeho, útocištem pred
povodní, zastínením pred horkem; (nebo vzteklost ukrutníku podvrátila by zed).
5
Hlucení cizozemcu jsi pretrhl jako horkost v sucho, horkost stínem oblaku;
zhouba ukrutných pretržena.
6
I uciní Hospodin zástupu všechnem národum na hore této hody z vecí tucných,
hody z vína vystálého, z vecí tucných, mozk v sobe majících, z vína vystálého a
ucišteného.
7
A zkazí na hore této zastrení, kteréž zastírá všecky lidi, a prikrytí, jímž
prikryti jsou všickni národové.
8
Sehltí i smrt u vítezství, a setre Panovník Hospodin slzu s všeliké tvári, a
pohanení lidu svého odejme ze vší zeme; (nebo Hospodin mluvil).
9
Procež rekne v ten den: Aj, Buh náš tento jest, ocekávalit jsme na nej, a
vysvobodil nás. Ont jest Hospodin, jehož jsme ocekávali; plésati a veseliti se
budeme v spasení jeho.
10
Nebo odpocine ruka Hospodinova na hore této, a mlácen bude Moáb na míste svém,
jako vymlacována bývá pleva do hnoje.
11
A roztáhnet ruce své u prostred neho, jako roztahuje ten, kterýž plyne k
plování, a poníží pýchy jeho rameny rukou svých.
12
A tak pevnost i výsost zdí tvých sehne, poníží a srazí na zem až do prachu.
|