| 
 Proroctví
Izaiáše Proroka 48 
Hríchové
Izraelských. 12. Napomenutí jich, aby o vysvobození z zajetí nepochybovali, 17.
prikázání Božích ostríhali, 20. a z Babylona utíkali. 
lyštež
to, dome Jákobuv, kteríž se nazýváte jménem Izraelovým, a z vod Judových jste
pošli, kteríž prisaháte ve jménu Hospodinovu, a Boha Izraelského pripomínáte,
však ne v pravde, ani v spravedlnosti, 
2
Ackoli od mesta svatého se jmenujete, a na Boha Izraelského, jehož jméno jest
Hospodin zástupu, zpoléháte. 
3
Predešlé veci zdávna jsem oznamoval, a což vyšlo z úst mých, i což jsem
ohlašoval, brzce jsem ciníval, a stávalo se. 
4
Vedel jsem, že jsi zatvrdilý, a houžev železná šíje tvá, a celo tvé ocelivé. 
5
A protožt jsem oznamoval z dávna, prvé než pricházelo, ohlašovalt jsem, abys
neríkal: Modla má ucinila ty veci, a rytina má neb slitina má prikázala to. 
6
Slýchals o tom, pohlediž na to na všecko, vy pak, nebudete-liž toho oznamovati?
Již nyní ohlašujit nové a tajné veci, o nichž jsi ty nic nevedel. 
7
Nyní stvoreny jsou, a ne predešlého casu, o nichž jsi pred tímto dnem nic
neslyšel, abys nerekl: Aj, vedel jsem o tom. 
8
Anobrž aniž jsi slyšel, ani vedel, aniž se to tehdáž doneslo ucha tvého; nebo
jsem vedel, že sobe velmi nevážne pocínati budeš, a že jsi prevrácenec hned od
života matky. 
9
Pro jméno své poshovím s prchlivostí svou, a pro chválu svou poukrotím hnevu
proti tobe, abych te nevyplénil. 
10
Aj, prepálím te, ackoli ne jako stríbro, preberu te v peci ssoužení. 
11
Pro sebe, pro sebe uciním to. Nebo jakž by mohlo v lehkost vydáno býti? Slávy
své zajisté jinému nedám. 
12
Slyš mne, Jákobe a Izraeli, povolaný muj: Já jsem, já první, já jsem i
poslední. 
13
Má zajisté ruka založila zemi, a pravice má dlaní rozmerila nebesa; povolal
jsem jich, a hned se postavily. 
14
Shromaždte se vy všickni, a slyšte. Kdo z nich oznámil tyto veci: Hospodin
miluje jej, ont vykoná vuli jeho proti Babylonu, a ráme jeho proti Kaldejským? 
15
Já, já mluvil jsem, protož povolám ho; privedu jej, a štastnou bude míti cestu
svou. 
16
Pristupte ke mne, slyšte to: Nemluvíval jsem z pocátku v skryte; od toho casu,
v kterémž se to dálo, prítomen jsem byl. A nyní Panovník Hospodin poslal mne a
duch jeho. 
17
Toto praví Hospodin vykupitel tvuj, Svatý Izraelský: Já Hospodin Buh tvuj ucím
te, abys prospech bral, a vodím te po ceste, po kteréž bys chodil. 
18
Ó kdybys byl šetril prikázaní mých, bylt by jako potok pokoj tvuj, a
spravedlnost tvá jako vlny morské. 
19
A bylo by jako písku semene tvého, a plodu života tvého jako šterku jeho, aniž
by vytato, ani vyhlazeno bylo jméno jeho pred oblícejem mým. 
20
Vyjdete z Babylona, utecte od Kaldejských, hlasem zvucným zvestujte, ohlašujte
to, rozneste to až do koncin zeme. Rcete: Vykoupil Hospodin služebníka svého
Jákoba. 
21
Nebudout žízniti, když je po pustinách povede, vody z skály vyvede jim; nebo
rozetne skálu, aby tekly vody. 
22
Nemajít žádného pokoje, praví Hospodin, bezbožní. 
  
  
  
  |