Kniha Genesis 20
Abrahamovi v Gerar od krále manželka vzata, 4. i zase
z rozkazu Božího poctive navrácena.
dtud bral se Abraham do zeme polední, aby bydlil mezi
Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar;
2 Kdežto pravil Abraham o Sáre
manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru.
3 Ale prišed Buh k Abimelechovi ve
snách v noci, rekl jemu: Aj, ty již umreš pro ženu, kterouž jsi vzal, ponevadž
jest vdaná za muže.
4 Abimelech pak nepriblížil se k ní;
protož rekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ?
5
Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr muj jest. V
uprímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých ucinil jsem to.
6
I rekl jemu Buh ve snách: Ját také vím, že v uprímnosti srdce svého ucinil jsi
to, a já také zdržel jsem te, abys nezhrešil proti mne; protož nedalt jsem se
jí dotknouti.
7
Nyní tedy, navrat ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe,
a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, vez, že smrtí umreš ty i všecko, což tvého
jest.
8
A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova
ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi.
9
Potom povolav Abimelech Abrahama, rekl jemu: Co jsi nám to ucinil? A co jsem
zhrešil proti tobe, že jsi uvedl na mne a na království mé hrích veliký?
Ucinils mi, cehož jsi uciniti nemel.
10
A rekl opet Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou vec ucinil?
11
Odpovedel Abraham: Rekl jsem: Jiste že není bázne Boží na míste tomto, a zabijí
mne pro ženu mou.
12
A také v pravde jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a
pojal jsem ji sobe za manželku.
13
Když pak vyvedl mne Buh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy rekl
jsem jí: Toto mi dobrodiní uciníš: Na každém míste, kamž pujdeme, prav o mne:
Bratr muj jest.
14
Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a devky, dal je Abrahamovi; a
navrátil mu Sáru manželku jeho.
15
A rekl Abimelech: Aj, zeme má pred tebou; kdežt se koli príhodné býti vidí, tu
prebývej.
16
Sáre pak rekl: Aj, dal jsem tisíc stríbrných bratru tvému, hle, ont jest tobe zásterou
ocí u všech, kteríž jsou s tebou. A všemi temito vecmi Sára poucena byla.
17
I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Buh Abimelecha, a ženu jeho, a devky jeho;
i rodily.
18
Nebo byl zavrel Hospodin každý život ženský v dome Abimelechove, pro Sáru
manželku Abrahamovu.
|