Proroctví Jermiáše Proroka 23

Pohružka správcum lidu. 3. Zaslíbení vykoupení. 9. Naríkání nad proroky falešnými, 15. pomsta Boží proti nim 33. i ruhacum slova pravdy. 35. Napomenutí k vážení sobe Božího slova.

eda pastýrum hubícím a rozptylujícím stádce pastvy mé, dí Hospodin.

2 Protož takto praví Hospodin Buh Izraelský o pastýrích, kteríž pasou lid muj: Vy rozptylujete ovce mé, anobrž rozháníte je, a nenavštevujete jich; aj, já navštívím vás pro nešlechetnost predsevzetí vašich, dí Hospodin.

3 Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal, a privedu je zase do ovcincu jejich, kdežto ploditi a množiti se budou.

4 Nadto ustanovím nad nimi pastýre, kteríž by je pásli, aby se nebály více, ani strachovaly, ani hynuly, dí Hospodin.

5 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstrelek spravedlivý, i kralovati bude král, a štastne se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude.

6 Za dnu jeho spasen bude Juda, a Izrael bydliti bude bezpecne, a tot jest jméno jeho, kterýmž ho nazývati bude: Hospodin spravedlnost naše.

7 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin,v nichž nebude ríkáno více: Živt jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z zeme Egyptské,

8 Ale: Živt jest Hospodin, kterýž vyvedl a kterýž zprovodil síme domu Izraelského z zeme pulnocní i ze všech zemí, do nichž jsem byl je rozehnal, když se osadí v zemi své.

9 Prícinou proroku potríno jest srdce mé ve mne, pohnuly se všecky kosti mé; jsem jako clovek opilý, a jako muž, kteréhož rozešlo víno, pro Hospodina a pro slova svatosti jeho.

10 Nebo cizoložníku plná jest tato zeme, a prícinou krivých prísah kvílí zeme, usvadla pastviska na poušti; jest zajisté utiskování techto nešlechetné, a moc jejich nepravá.

11 Nebo jakož prorok, tak knez pokrytství páchají. Také v dome svém nacházím nešlechetnost jejich, dí Hospodin.

12 Procež budou míti cestu svou podobnou plzkosti v mrákote, na níž postrceni budou a padnou, když uvedu na ne bídu v cas navštívení jejich, dí Hospodin.

13 Pri prorocích zajisté Samarských videl jsem nesmyslnost; prorokovali skrze Bále, a svodili lid muj Izraelský.

14 Ale pri prorocích Jeruzalémských vidím hroznou vec, že cizoložíce a se lží se obcházejíce, posilnují také rukou nešlechetníku, aby se neobrátil žádný od nešlechetnosti své. Mám všecky za podobné Sodome, a obyvatele jeho za podobné Gomore.

15 Protož takto praví Hospodin zástupu o prorocích techto: Aj, já nakrmím je pelynkem, a napojím je vodami jedovatými; nebo od proroku Jeruzalémských vyšla poškvrna na všecku tuto zemi.

16 Takto praví Hospodin zástupu: Neposlouchejtež slov tech proroku, jenž prorokují vám, prázdných vás zanechávajíce. Videní srdce svého mluví, ne z úst Hospodinových.

17 Ustavicne ríkají tem, kteríž mnou pohrdají: Pravil Hospodin: Pokoj míti budete, a každému chodícímu podlé zdání srdce svého ríkají: Neprijdet na vás nic zlého.

18 Nebo kdož jest stál v rade Hospodinove, a videl neb slyšel slovo jeho? Kdo pozoroval slova jeho, neb vyslechl je?

19 Aj, vichrice Hospodinova s prchlivostí vyjde, a to vichrice trvající; nad hlavou nešlechetných trvati bude.

20 Neodvrátít se hnev Hospodinuv, dokudž neuciní a nevykoná úmyslu srdce svého. A tehdáž porozumíte tomu cele,

21 Žet jsem neposílal tech proroku, ale sami beželi, že jsem nemluvil k nim, a však oni prorokovali.

22 Nebo byt byli stáli v rade mé, jiste že by byli ohlašovali slova má lidu mému, a bylit by je odvraceli od cesty jejich zlé, a od nešlechetnosti predsevzetí jejich.

23 Zdaliž jsem já Buh jen z blízka? dí Hospodin. A nejsem Buh i z daleka?

24 Zdaž se ukryje kdo v skrýších, abych já ho neshlédl? dí Hospodin. Zdaliž nebe i zeme já nenaplnuji? dí Hospodin.

25 Slýchávámt, co ríkají ti proroci, kteríž prorokují lež ve jménu mém, ríkajíce: Mel jsem sen, mel jsem sen.

26 I dokudž to bude? Zdaliž v srdci tech proroku, kteríž prorokují, není lež? Anobrž jsou proroci lsti srdce svého,

27 Kteríž obmýšlejí to, jak by vyrazili z pameti lidu mému jméno mé sny svými, kteréž vypravují jeden každý bližnímu svému, jako se zapomneli otcové jejich na jméno mé za prícinou Bále.

28 Prorok, kterýž má sen, necht vypravuje sen, ale kterýž má slovo mé, necht mluví slovo mé práve. Co jest té pleve do pšenice? dí Hospodin.

29 Zdaliž není slovo mé takové jako ohen, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?

30 Protož aj já, dí Hospodin, proti tem prorokum, kteríž ukrádají slova má jeden každý pred bližním svým.

31 Aj já, dí Hospodin, proti tem prorokum, kteríž chlubne mluví, ríkajíce: Praví Hospodin.

32 Aj já, dí Hospodin, proti tem, kteríž prorokují sny lživé, a vypravujíce je, svodí lid muj lžmi svými a žvavostí svou, ješto jsem já jich neposlal, aniž jsem jim prikázal. Procež naprosto nic neprospívají lidu tomuto, dí Hospodin.

33 Protož, když by se tázal tebe lid tento, neb nekterý prorok neb knez, rka: Jaké jest bríme Hospodinovo? tedy rci jim: Jaké bríme? I to: Opustím vás, dí Hospodin.

34 Nebo proroka a kneze toho i lid ten, kterýž by rekl: Bríme Hospodinovo, jiste trestati budu muže toho i dum jeho.

35 Ale takto ríkejte jeden každý bližnímu svému a jeden každý bratru svému: Co odpovedel Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?

36 Bremene pak Hospodinova nepripomínejte více, sic by bremenem bylo jednomu každému slovo jeho, když byste prevraceli slova Boha živého, Hospodina zástupu, Boha našeho.

37 Takto ríkati budeš proroku: Cot odpovedel Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?

38 Ale ponevadž ríkáte: Bríme Hospodinovo, tedy takto praví Hospodin: Ponevadž ríkáte slovo to: Bríme Hospodinovo, ješto jsem posílal k vám, ríkaje: Neríkejte: Bríme Hospodinovo,

39 Protož aj, já jiste zapomenu se na vás do konce, a zavrhu vás i to mesto, kteréž jsem byl dal vám i otcum vašim, od tvári své,

40 A uvedu na vás pohanení vecné i potupu vecnou, kteráž neprijde v zapomenutí.