Proroctví
Jermiáše Proroka 25
Naríkáni
nad zarputilostí Židu, 8. i ohlášení jim trestání. 11. Pohružka Babylonským,
18. Jeruzalémským, 19. Egyptským i jiným národum.
lovo,
kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všemu lidu Judskému, léta ctvrtého Joakima
syna Joziášova, krále Judského, (jenž jest první rok Nabuchodonozora krále
Babylonského),
2
Kteréž mluvil Jeremiáš prorok ke všemu lidu Judskému, i ke všechnem obyvatelum
Jeruzalémským, rka:
3
Od trináctého léta Joziáše syna Amonova, krále Judského, až do tohoto dne, po
techto trimecítma let, bývalo slovo Hospodinovo ke mne, kteréž jsem vám
mluvíval, ráno privstávaje, a to ustavicne, ale neposlouchali jste.
4
Posílal také Hospodin k vám všecky slouhy své proroky, ráno privstávaje, a to
ustavicne, (jichžto neposlouchali jste, aniž jste naklonili ucha svého, abyste
slyšeli).
5
Kteríž ríkali: Navrattež se již jeden každý z cesty své zlé a od nešlechetnosti
predsevzetí svých, a tak osazujte se v té zemi, kterouž dal Hospodin vám i
otcum vašim od veku až na veky.
6
A nechodte za bohy cizími, abyste sloužiti meli jim, aniž se jim klanejte, aniž
hnevejte mne dílem rukou svých, a neucinímt vám zle.
7
Ale neposlouchali jste mne, dí Hospodin, abyste jen hnevali mne dílem rukou
svých k svému zlému.
8
Protož takto praví Hospodin zástupu: Proto že jste neuposlechli slov mých,
9
Aj, já pošli, a pojmu všecky národy pulnocní, dí Hospodin, i k
Nabuchodonozorovi králi Babylonskému, služebníku svému, a privedu je na zemi
tuto i na obyvatele její, i na všecky národy tyto okolní, kteréž jako proklaté
vyhladím, a zpusobím to, aby byli k užasnutí, na odivu, a poustkou vecnou.
10
Také zpusobím to, aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselé, hlas ženicha i
hlas nevesty, hluk žernovu i svetlo svíce.
11
I bude všecka zeme tato pustinou a pouští, a sloužiti budou národové tito králi
Babylonskému sedmdesáte let.
12
Potom pak po vyplnení sedmdesáti let trestati budu na králi Babylonském a na
tom národu, dí Hospodin, nepravost jejich, totiž na zemi Kaldejské, tak že
obrátím ji v pustiny vecné.
13
A uvedu na zemi tu všecka slova svá, kteráž jsem mluvil o ní, všecko, což psáno
jest v knize této, cožkoli prorokoval Jeremiáš o všech národech.
14
Když je v službu podrobí, i jiné národy mnohé a krále veliké, tehdáž odplatím
jim podlé skutku jejich a podlé cinu rukou jejich.
15
Nebo takto mi rekl Hospodin, Buh Izraelský: Vezmi kalich vína prchlivosti této
z ruky mé, a napájej jím všecky ty národy, k kterýmž já pošli tebe,
16
Aby pili a potáceli se, anobrž bláznili prícinou mece, kterýž já pošli mezi ne.
17
I vzal jsem kalich z ruky Hospodinovy, a napájel jsem všecky ty národy, k nimž
mne poslal Hospodin,
18
Jeruzalémské i mesta zeme Judské, a krále její i knížata její, abych je oddal v
pustinu a v zpuštení, na odivu, i k proklínání tohoto dnešního dne,
19
Faraona krále Egyptského i služebníky jeho, i knížata jeho, i všecken lid jeho,
20
I všecku tu smesici, totiž všecky krále zeme Uz, všecky také krále zeme Filistinské,
i Aškalon, i Gázy, i Akaron, i ostatek Azotu,
21
Idumejské, i Moábské, i syny Ammon,
22
I všecky krále Tyrské, i všecky krále Sidonské, i krále krajiny té, kteráž jest
pri mori,
23
Dedana a Temu, a Buzu i všecky prebývající v koutech nejzadnejších,
24
I všecky krále Arabské, i všecky krále té smesice, kteríž bydlí na poušti,
25
Všecky také krále Zamritské, i všecky krále Elamitské, též všecky krále Médské,
26
Anobrž všecky krále pulnocní, blízké i daleké, jednoho jako druhého, všecka
také království zeme, kterážkoli jsou na svrchku zeme. Král pak Sesák píti bude
po nich.
27
A rci jim: Takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Pítež a opojte se,
anobrž vyvracejte z sebe, a padejte, tak abyste nepovstali pro mec, kterýž já
pošli mezi vás.
28
Jestliže by pak nechteli vzíti kalichu z ruky tvé, aby pili, tedy díš jim:
Takto praví Hospodin zástupu: Konecne že píti musíte.
29
Nebo ponevadž na to mesto, kteréž nazváno jest od jména mého, já zacínám
uvozovati zlé veci, a vy abyste bez hodné pomsty byli? Nebudete bez pomsty,
nebo já zavolám mece na všecky obyvatele té zeme, dí Hospodin zástupu.
30
Protož ty prorokuj proti nim všecka slova tato, a rci jim: Hospodin s výsosti
rváti bude, a z príbytku svatosti své vydá hlas svuj, mocne rváti bude z obydlí
svého. Krik ponoukajících se, jako presovníku, rozléhati se bude proti všechnem
obyvatelum té zeme,
31
I prujde hrmot až do konce zeme. Nebo rozepri má Hospodin s temi národy, v soud
vchází sám se všelikým telem; bezbožníky vydá pod mec, dí Hospodin.
32
Takto praví Hospodin zástupu: Aj, bída pujde z národu na národ, a vichrice
veliká strhne se od koncin zeme.
33
I budou zbiti od Hospodina v ten cas od konce zeme až do konce zeme; nebudou
oplakáni, ani sklizeni, ani pochováni, místo hnoje na svrchku zeme budou.
34
Kvelte pastýri a kricte, anobrž válejte se v popele, vy nejznamenitejší toho
stáda; nebo naplnili se dnové vaši, abyste zbiti byli, a abyste rozptýleni
byli, i budete padati jako nádoba drahá.
35
I zahyne útocište pastýrum a utíkání nejznamenitejším toho stáda.
36
Hlas žalostný pastýru a kvílení nejznamenitejších toho stáda; nebo zkazí
Hospodin pastvu jejich.
37
Zkažena budou i pastviska pokoj mající, pro prchlivost hnevu Hospodinova,
38
Jako lev opustí jeskyni svou; nebo prijde zeme jejich na spuštení, pro
prchlivost zhoubce a pro prchlivost hnevu jeho.
|