|
Proroctví
Jermiáše Proroka 33
Proroctví
o porážce Judských. 6. Potešení pobožných. 14. Zaslíbení o Kristu Pánu. 19.
Ustavení v doufání verících.
otom
stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi po druhé, když ješte zavrín byl v síni
stráže, rkoucí:
2
Takto praví Hospodin, kterýž uciní to, Hospodin, kterýž sformuje to, potvrdí
toho, Hospodin jméno jeho:
3
Volej ke mne, a ohlásímt se, a oznámímt veci veliké a tajné, o nichž nevíš.
4
Nebo takto praví Hospodin, Buh Izraelský, o domích mesta tohoto, a o domích
králu Judských, kteríž zkaženi býti mají berany válecnými a mecem:
5
Potáhnout k boji proti Kaldejským, ale aby naplnili tyto domy mrtvými tely
lidskými, kteréž zbiji v hneve svém a v prchlivosti své, pro jejichž všelikou
nešlechetnost skryl jsem tvár svou od mesta tohoto.
6
Aj, já zopravuji je a vzdelám, a uzdravím obyvatele, a zjevím jim hojnost
pokoje, a to stálého.
7
Nebo privedu zase zajaté Judské a zajaté Izraelské, a vzdelám je jako prvé,
8
A ocistím je od všeliké nepravosti jejich, kterouž hrešili proti mne, a
odpustím všecky nepravosti jejich, kterýmiž hrešili proti mne, a jimiž
zproneverovali se mne.
9
A tot mi bude k jménu, k radosti, k chvále, a k zvelebení mezi všemi národy
zeme, kteríž uslyší o všem tom dobrém, kteréž já jim uciním, a desíce se,
trásti se budou nade vším tím dobrým a nade vším pokojem tím, kterýž já jim
zpusobím.
10
Takto praví Hospodin: Na tomto míste, o kterémž vy ríkáte: Popléneno jest, tak
že není ani cloveka ani žádného hovada v mestech Judských a na ulicích
Jeruzalémských zpustlých, tak že není žádného cloveka, ani žádného obyvatele,
ani žádného hovada,
11
Ještet bude slýchán hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevesty,
hlas rkoucích: Oslavujte Hospodina zástupu, nebo dobrý jest Hospodin, nebo na
veky milosrdenství jeho, a obetujících díkcinení v dome Hospodinove, když zase
privedu zajaté zeme této jako na pocátku, praví Hospodin.
12
Takto praví Hospodin zástupu: Na míste tomto popléneném, tak že není žádného
cloveka ani hovada, i ve všech mestech jeho bude ješte obydlé pastýru, kdež by
chovali stáda.
13
V mestech pri horách, v mestech na rovinách a v mestech v strane polední,
tolikéž v zemi Beniaminove a vukol Jeruzaléma, i v mestech Judských, ješte
procházívati budou stáda skrze ruce pocítajícího, praví Hospodin.
14
Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil
o domu Izraelovu a o domu Judovu.
15
V tech dnech a za casu toho zpusobím to, aby zrostl Davidovi výstrelek
spravedlivý, kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi.
16
V tech dnech spasen bude Juda, a Jeruzalém bydliti bude bezpecne, a tot jest,
což jemu privolá Hospodin, spravedlnost naše.
17
Nebo takto praví Hospodin: Nebudet vyplénen muž z rodu Davidova, ješto by
nesedel na stolici domu Judského.
18
Z kneží také Levítských nebude vyplénen muž od tvári mé, ješto by neobetoval
zápalu, a zapaloval suchou obet, a obetoval obet po všecky dny.
19
Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, rkoucí:
20
Takto praví Hospodin: Jestliže budete moci zrušiti smlouvu mou se dnem, a
smlouvu mou s nocí, aby nebývalo dne ani noci casem svým:
21
Takét smlouva má zrušena bude s Davidem služebníkem mým, aby nemel syna, kterýž
by kraloval na stolici jeho, a s Levítskými knežími, aby nebyli služebníky
mými.
22
A jakož nemuže secteno býti vojsko nebeské, ani zmeren býti písek morský, tak
rozmnožím síme Davida služebníka svého, a Levítu mne prisluhujících.
23
Opet stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, rkoucí:
24
Což nesoudíš, co lid tento mluví, ríkaje: Že dvojí celed, kterouž byl vyvolil
Hospodin, již ji zavrhl, a lidem mým že pohrdají, jako by nebyl více národem
pred oblícejem jejich.
25
Takto praví Hospodin: Nebude-lit smlouva má se dnem a nocí, a ustanovení nebes
i zeme zdržáno,
26
Také síme Jákobovo a Davida služebníka svého zavrhu, abych nebral z semene jeho
tech, kteríž by panovati meli nad semenem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým,
když zase privedu zajaté jejich, a smiluji se nad nimi.
|