Proroctví Jermiáše Proroka 42

Dotazování se knížat Judských na vuli Boží 7. odpoved na to skrze proroka s dostatecným osvedcením daná.

otom pristoupili všecka knížata vojsk, i Jochanan syn Kareachuv i Jazaniáš syn Hosaiášuv, i všecken lid, od nejmenšího až do nejvetšího,

2 A rekli Jeremiášovi proroku: Uslyš medle nás v ponížené prosbe naší, a modl se za nás Hospodinu Bohu svému, za všecken ostatek tento, nebo nás malicko zustalo z mnohých, jakž oci tvé nás vidí,

3 At nám oznámí Hospodin Buh tvuj cestu, po níž bychom jíti, a co ciniti meli.

4 Jimž rekl Jeremiáš prorok: Uslyšel jsem. Aj, já modliti se budu Hospodinu Bohu vašemu podlé slov vašich, a cožkoli vám odpoví Hospodin, oznámím vám; nezatajím pred vámi slova.

5 Oni zase rekli Jeremiášovi: Necht jest Hospodin mezi námi svedkem pravým a verným, jestliže podlé každého slova, pro než poslal te Hospodin Buh tvuj k nám, tak se chovati nebudeme.

6 Bud dobré aneb zlé, hlasu Hospodina Boha našeho, pro nejž te vysíláme k nemu, uposlechneme, aby nám dobre bylo, když uposlechneme hlasu Hospodina Boha našeho.

7 Stalo se pak po prebehnutí desíti dnu, když se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi,

8 Že povolal Jochanana syna Kareachova, a všech knížat vojsk, kteríž s ním byli, i všeho lidu, od nejmenšího až do nejvetšího,

9 A rekl jim: Takto praví Hospodin Buh Izraelský, k nemuž jste mne poslali, abych rozprostíral poníženou prosbu vaši pred oblícejem jeho:

10 Jestliže navrátíce se, zustanete v zemi této, zajisté že vzdelám vás, a nezkazím, anobrž vštípím vás, a nevypléním; nebot lituji toho zlého, kteréž jsem ucinil vám.

11 Nebojtež se krále Babylonského, jehož se bojíte, nebojte se ho, dí Hospodin; nebot s vámi jsem, abych vás vysvobozoval, a vytrhoval vás z ruky jeho.

12 Nadto zpusobím vám milost, aby se slitoval nad vámi, a dal se vám navrátiti do zeme vaší.

13 Ale reknete-li: Nezustaneme v zemi této, neposlouchajíce hlasu Hospodina boha svého,

14 A ríkajíce: Nikoli, ale do zeme Egyptské vejdeme, kdež neuzríme boje, ani zvuku trouby neuslyšíme, a chleba lacneti nebudeme, procež tam se osadíme:

15 Protož nyní slyštež slovo Hospodinovo, ostatkové Judští: Takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Jestliže vy zarputile na tom zustanete, abyste vešli do Egypta, a vejdete-li, abyste tam pobyli,

16 Jiste stane se to, že mec, kteréhož se bojíte, tam v zemi Egyptské vás postihne, a hlad, jehož se obáváte, prijde na vás v Egypte, a tam pomrete.

17 Tak se stane všechnem tem mužum, kteríž uložili predce jíti do Egypta, aby tam byli pohostinu, že zhynou mecem, hladem a morem, a nezustane z nich žádného, aniž kdo znikne toho zlého, kteréž já uvedu na ne.

18 Nebo takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Jakož vylit jest hnev muj a prchlivost má na obyvatele Jeruzalémské, tak vylita bude prchlivost má na vás, když vejdete do Egypta, a budete k proklínání, a k užasnutí, a k zlorecení, a za útržku; nadto neuzríte více místa tohoto.

19 K vámt mluví Hospodin, ó ostatkové Judští: Nevcházejte do Egypta. Jistotne vezte, (nebot se vám dnes osvedcuji),

20 Ponevadž jste se neupríme ke mne meli v myšleních svých, poslavše mne k Hospodinu Bohu vašemu, rkouce: Modl se za nás Hospodinu Bohu našemu, a všecko, jakžt koli dí Hospodin Buh náš, tak nám oznam, a uciníme,

21 Když pak oznamuji vám dnes, však neposloucháte hlasu Hospodina Boha vašeho hned v nicemž, procež mne k vám poslal:

22 Protož pravím, vezte jistotne, že mecem, hladem a morem pomrete v tom míste, kamž se vám zachtelo jíti, abyste tam byli pohostinu.