Proroctví Jermiáše Proroka 44

Obvinení Judských v Egypte bydlících 7. z modlárství 9. a nekajícnosti jich. 15. Zjevná zpoura jejich proti Bohu. 26. Proroctví o dobytí Egypta od Kaldejských.

lovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všechnem Judským bydlícím v zemi Egyptské, kteríž bydlili v Magdol a v Tachpanches, a v Nof, a v zemi Patros, rkoucí:

2 Takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Vy jste videli všecko to zlé, kteréž jsem uvedl na Jeruzalém a na všecka mesta Judská, že aj, pustá jsou podnes, tak že v nich není žádného obyvatele,

3 Pro nešlechetnost jejich, kterouž páchali, aby jen popouzeli mne, chodíce kaditi a sloužiti bohum cizím, jichž neznali sami, vy, ani otcové vaši,

4 Ješto posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky, ráno privstávaje, a to ustavicne, ríkaje: Necinte medle této veci ohavné, kteréž nenávidím.

5 Ale neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, aby se navrátili od nešlechetnosti své, a aby nekadili bohum cizím.

6 Protož vylita jest prchlivost má i hnev muj, a rozpálil se v mestech Judských i po ulicích Jeruzalémských, tak že obrácena jsou v poušt a v pustinu, jakž videti v dnešní den.

7 Nyní pak takto praví Hospodin Buh zástupu, Buh Izraelský: Proc vy ciníte zlé preveliké proti dušem svým, abyste vyplénili z sebe muže i ženu, díte i prsí požívajícího z prostredku Judy, abyste nepozustavili sobe ostatku,

8 Popouzejíce mne dílem ruku svých, kadíce bohum cizím v zemi Egyptské, do níž jste vešli, abyste tam byli pohostinu, abyste vyplénili sebe, a byli k zlorecení a za útržku u všech národu zeme?

9 Zdali jste zapomenuli na nešlechetnosti otcu svých, a na nešlechetnosti králu Judských, a na nešlechetnosti manželek jejich, a na nešlechetnosti své, i na nešlechetnosti manželek svých, kteréž páchali v zemi Judské a po ulicích Jeruzalémských?

10 Nekorili se až do tohoto dne, aniž se báli, aniž chodili v zákone mém a v ustanoveních mých, kteráž predkládám vám jako i otcum vašim.

11 Protož takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Aj, já obracím tvár svou proti vám k zlému, totiž abych vyplénil všecky Judské.

12 Zhubím zajisté ostatek Judských, kteríž svévolne vešli do zeme Egyptské, aby tam byli pohostinu, tak že zhynou docela všickni v zemi Egyptské. Padnou od mece, hladem docela zhynou, od nejmenšího až do nejvetšího, mecem a hladem pomrou; nadto budou k proklínání a k užasnutí, a k zlorecení a za útržku.

13 Nebo navštívím ty, kteríž bydlí v zemi Egyptské, jako jsem navštívil Jeruzalém mecem, hladem a morem,

14 Tak že nebude, kdo by ušel, neb pozustal z ostatku Judských, kteríž prišli do zeme Egyptské, aby tam byli pohostinu, aby se zase navrátiti mohli do zeme Judské. Címž se však troštují, že se zase navrátí, aby prebývali tam, ale nenavrátít se, než ti, kteríž sami ujdou.

15 Tedy odpovedeli Jeremiášovi všickni ti muži, vedevše, že kadívaly manželky jejich bohum cizím, ty všecky ženy, jichž stál veliký zástup, i všecken lid prebývající v zemi Egyptské v Patros, rkouce:

16 V té veci, o kteréž jsi nám mluvil ve jménu Hospodinovu, neuposlechneme tebe.

17 Ale dosti ciniti chceme každému slovu, kteréž by pošlo z úst našich, kadíce tvoru nebeskému, a obetujíce jemu obeti mokré, jakž jsme cinívali my i otcové naši, králové naši i knížata naše po mestech Judských a po ulicích Jeruzalémských; nebo nasyceni jsme bývali chlebem, a bývali jsme veseli, zlého pak neokoušeli jsme.

18 Ale jakž jsme prestali kaditi tvoru nebeskému, a obetovati jemu obeti mokré, nedostatek trpíme ve všem, a mecem i hladem hyneme.

19 Že pak kadíme tvoru nebeskému, a obetujeme jemu obeti mokré, zdaliž bez znamenitých mužu našich peceme jemu koláce, službu jemu konajíce, a obetujíce jemu obeti mokré?

20 Tedy rekl Jeremiáš všemu lidu, mužum i ženám a všemu lidu, kteríž jemu to odpovedeli, rka:

21 Zdaliž na kadidlo, jímž jste kadívali po mestech Judských a po ulicích Jeruzalémských vy i otcové vaši, králové vaši i knížata vaše i lid zeme, nerozpomenul se Hospodin, a zdaž jím to nepohnulo,

22 Tak že nemohl Hospodin více snášeti nešlechetnosti predsevzetí vašich a ohavností, kteréž jste cinili? Procež obrácena jest zeme vaše v poušt a v pustinu a v zlorecenství, tak že není v ní žádného obyvatele, jakž dnešní den jest.

23 Proto že jste kadívali, a že jste hrešili proti Hospodinu, a neposlouchali jste hlasu Hospodinova, a tak v zákone jeho a v ustanoveních jeho ani v svedectvích jeho nechodili jste, protož potkalo vás zlé toto, jakž videti dnešní den.

24 Nadto rekl Jeremiáš všemu tomu lidu i všechnem tem ženám: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteríž jste v zemi Egyptské:

25 Takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský, rka: Vy i ženy vaše ústy svými jste mluvili, a rukami doplnili, ríkajíce: Konecnet budeme plniti sliby své, kteréž jsme slíbili, kadíce tvoru nebeskému, a obetujíce jemu obeti mokré, a tak vší snažností vyplnujete sliby vaše, a všelijak slibum vašim dosti ciníte.

26 Protož slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteríž bydlíte v zemi Egyptské: Aj, já prisahám skrze jméno své veliké, praví Hospodin, že nebude více vzýváno jméno mé ústy žádného muže Judského po vší zemi Egyptské, kterýž by rekl: Živt jest Panovník Hospodin.

27 Aj, já bdíti budu nad nimi k zlému a ne k dobrému, i budou pléneni všickni muži Judští, kteríž jsou v zemi Egyptské, mecem a hladem, dokudž by docela nezhynuli.

28 Kteríž pak ujdou mece, navrátí se z zeme Egyptské do zeme Judské, lidu malý pocet. I zvedít všickni ostatkové Judští, kteríž prišli do zeme Egyptské, aby tam byli pohostinu, cí slovo ostojí, mé-li cili jejich.

29 A toto mejte za znamení, dí Hospodin, že já trestati budu vás v míste tomto, abyste vedeli, že jistotne ostojí slova má proti vám k zlému.

30 Takto praví Hospodin: Aj, já vydám Faraona Chofra krále Egyptského v ruku neprátel jeho a v ruku hledajících bezživotí jeho, jako jsem vydal Sedechiáše krále Judského v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, neprítele jeho, a hledajícího bezživotí jeho.