Proroctví Jermiáše Proroka 46

Proroctví o vybojování Egypta. 27. Zaslíbení lidu Judskému o budoucím vysvobození z zajetí.

lovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti národum temto:

2 O Egyptských. Proti vojsku Faraona Néchy krále Egyptského, (jenž bylo pri rece Eufrates u Charkemis, kteréž zbil Nabuchodonozor král Babylonský), léta ctvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského:

3 Pripravtež štít a pavézu, a jdete k boji.

4 Zapráhejte kone, a vsedejte jezdci, postavte se s lebkami, vytírejte kopí, zoblácejte se v pancíre.

5 Proc vidím tyto zdešené, zpet obrácené, a nejsilnejší jejich potrené, anobrž prudce utíkající, tak že se ani neohlédnou? Strach jest vukol, dí Hospodin,

6 Aby neutekl cerstvý, a neušel silný, aby na pulnoci o breh reky Eufrates zavadili a padli.

7 Kdo se to valí jako potok, jako reky, jejichž vody sebou zmítají?

8 Egypt jako potok se valí a jako reky, když se vody hýbají, tak prave: Potáhnu, prikryji zemi, zkazím mesto i prebývající v nem.

9 Krepctež, ó koni, a bežte s hrmotem, ó vozové; necht vytáhnou i silní, Mourenínové a Putští, kteríž užívají pavézy, i Ludimští, kteríž užívají a natahují lucište.

10 A však ten den Panovníka Hospodina zástupu bude den pomsty, aby uvedl pomstu na neprátely své, kteréžto zžíre mec a nasytí se, anobrž opojí se krví jejich; nebo obet Panovníka Hospodina zástupu bude v zemi pulnocní u reky Eufrates.

11 Vyprav se do Galád, a naber masti, panno dcero Egyptská, nadarmo však užíváš mnohého lékarství, nebo ty zhojena býti nemužeš.

12 Slyšít národové o zlehcení tvém, a naríkání tvého plná jest zeme, proto že silný na silném se ustrkuje, tak že spolu zaroven padají.

13 Slovo, kteréž mluvil Hospodin k Jeremiášovi proroku o pritažení Nabuchodonozora krále Babylonského, aby zkazil zemi Egyptskou.

14 Oznamte v Egypte, a ohlaste v Magdol, rozhlaste také v Nof, i v Tachpanches rcete: Postuj a priprav se, ale však zžíre mec všecko, což vukol tebe jest.

15 Proc poražen jest každý z nejsilnejších tvých? Nemuže ostáti, proto že Hospodin pudí jej.

16 Mnohot bude tech, kteríž klesnou a padnou jeden na druhého, a reknou: Vstan, a navratme se k lidu svému, a do zeme, v níž jsme se zrodili, pred mecem toho zhoubce.

17 Budou kriceti tam: Faraona krále Egyptského není než sám chrest, jižt pominul volný jeho cas.

18 Živt jsem já, (dí král ten, jehož jméno Hospodin zástupu), že jakž jest Tábor mezi horami, a jako Karmel pri mori, tak toto prijde.

19 Pripraviž sobe to, co bys s sebou vystehovati mela, ó ty, kteráž jsi usadila se, dcero Egyptská; nebot Nof v poušt obrácen a vypálen bude, tak že nebude tam žádného obyvatele.

20 Velmi pekná jalovice jest Egypt, ale zabití její od pulnoci jistotne prijde.

21 Ano i nájemníci jeho u prostred neho jsou jako telata vytylá, ale takét i ti obrátíce se, utekou. Neostojí, když den bídy jejich prijde na ne, v cas navštívení jejich.

22 Hlas jeho jako hadí sipteti bude, když s vojskem pritáhnou, a s sekerami prijdou na nej jako ti, kteríž sekají dríví.

23 Posekají les jeho, dí Hospodin, ackoli mu konce není; více jest jich než kobylek, aniž mají poctu.

24 Zahanbenat bude dcera Egyptská, vydána bude v ruku lidu pulnocního.

25 Praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Aj, já navštívím lidné mesto No, též Faraona i Egypt s bohy jeho a králíky jeho, Faraona, pravím, a ty, kteríž v nem doufají.

26 A vydám je v ruku tech, kteríž hledají bezživotí jejich, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku služebníku jeho; potom však bydleno bude v nem, jako za dnu starodávních, dí Hospodin.

27 Ale ty neboj se, služebníce muj Jákobe, aniž se strachuj, ó Izraeli; nebo aj, já vysvobodím te zdaleka, i síme tvé z zeme zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpocíval a pokoj mel, a aby nebylo žádného, kdo by predesil.

28 Ty, pravím, neboj se, služebníce muj Jákobe, dí Hospodin; nebot jsem s tebou. Uciním zajisté konec všechnem národum, mezi kteréž te zaženu, tobe pak neuciním konce, ale budu te trestati v soudu, ackoli te naprosto bez trestání nenechám.