Proroctví Jermiáše Proroka 51

O témž jako i predcházející, krome že pri konci 59. proroctví toho jistotu a znamením viditelným specetení vypravuje.

akto praví Hospodin: Aj, já vzbudím proti Babylonu a proti tem, kteríž bydlejí u prostred povstávajících proti mne, vítr hubící.

2 A pošli na Babylon ty, jenž vejí, kterížto prevívati budou jej, a vyprázdní zemi jeho, když budou proti nemu vukol v den bídy.

3 Natahujícímu, kterýž silne natahuje lucište své, a krácí v pancíri svém, dím: Neslitovávejtež se nad mládenci jeho, zahladte jako proklaté všecko vojsko jeho.

4 At padnou zbití v zemi Kaldejské, a probodnutí na ulicích jeho.

5 Nebo není opušten Izrael a Juda od Boha svého, od Hospodina zástupu, ackoli zeme jejich plná jest provinení proti Svatému Izraelskému.

6 Utecte z prostredku babylona, a zachovejte jeden každý život svuj, abyste nebyli vypléneni v nepravosti jeho. Nebo cas bude pomsty Hospodinovy, sám odplatu dá jemu.

7 Bylte koflíkem zlatým Babylon v ruce Hospodinove, opojujícím všecku zemi; víno jeho pili národové, protož se zbláznili národové.

8 Ale v náhle padne Babylon, a potrín bude. Kvelte nad ním, naberte masti pro bolesti jeho, snad bude moci zhojen býti.

9 Hojili jsme babylon, ale není zhojen, opustme jej, a podme jeden každý do zeme své; nebo až k nebi dosahá soud jeho, a vznesen jest až k nejvyšším oblakum.

10 Vyvedl Hospodin pri naši; podte, a vypravujme na Sionu dílo Hospodina Boha našeho.

11 Vytrete strely, shledejte, což nejvíc mužete, pavéz, Hospodin vzbudil ducha králu Médských, proto že proti Babylonu usouzení jeho jest, aby jej zkazil; pomsta zajisté jest Hospodinova, pomštení chrámu jeho.

12 Na zdech babylonských zdvihnete korouhev, osadte stráž, postavte strážné, pripravte zálohy; nebo i myslil Hospodin, i uciní, což rekl proti obyvatelum Babylonským.

13 Ó ty, kterýž bydlíš pri vodách velikých, ó kterýž máš množství pokladu, prišlot skoncení tvé, cíl lakomství tvého.

14 Prisáhlt jest Hospodin zástupu skrze samého sebe: Jistotne naplním te lidmi jako brouky, kteríž by prokrikovali nad tebou radostne:

15 Ten, kterýž ucinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek sveta moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa,

16 Kterýžto, když vydává hlas, jecí vody na nebi, a kterýž pusobí to, aby vystupovaly páry od kraje zeme, blýskání s deštem privodí, a vyvodí vítr z pokladu svých.

17 Tak zhlupel každý clovek, že nezná toho, že zahanben bývá každý zlatník od rytiny; nebo faleš jest slitina jeho, a není ducha v nich.

18 Marnost jsou a dílo podvodu; v cas, v nemž navštíveni budou, zahynou.

19 Nenít jim podobný díl Jákobuv; nebo on jest stvoritelem všeho, a cástka dedictví jeho, Hospodin zástupu jest jméno jeho.

20 Ty jsi mým kladivem rozrážejícím, nástroji válecnými, abych rozrážel skrze tebe národy, a kazil skrze tebe království,

21 Abych rozrážel skrze tebe kone s jezdcem jeho, abych rozrážel skrze tebe vuz s tím, kdož jezdí na nem.

22 Abych rozrážel skrze tebe muže i ženu, abych rozrážel skrze tebe starého i díte, abych rozrážel skrze tebe mládence i pannu,

23 Abych rozrážel skrze tebe pastýre s stádem jeho, abych rozrážel skrze tebe oráce s sprežením jeho, abych rozrážel skrze tebe vývody a knížata.

24 Ale jižt odplatím Babylonu i všechnem obyvatelum Kaldejským za všecko bezpráví jejich, kteréž cinili Sionu pred ocima vašima, dí Hospodin.

25 Aj, já jsem proti tobe, ó horo, kteráž hubíš, dí Hospodin, kteráž hubíš všecku zemi; a vztáhna ruku svou na tebe, svalím te z tech skal, a obrátím te v horu spálenou.

26 A nevezmou z tebe kamene k úhlu, ani kamene k základum; nebo pustinou vecnou budeš, praví Hospodin.

27 Vyzdvihnete korouhev v zemi, trubte trubou mezi národy, pripravte proti nemu národy, svolejte proti nemu království Ararat, Minni, Ascenez, ustanovte hejtmana proti nemu, privedte koní jako brouku pocet nescíslný.

28 Pripravte proti Babylonu národy, krále zeme Médské, vývody její a všecka knížata její, i všecku zemi panování jejich.

29 I bude se trásti zeme a bolestiti, když vykonáváno bude usouzení Hospodinovo proti Babylonu, aby obrátil zemi Babylonskou v pustinu, v níž by se žádný neosazoval.

30 Prestanou silní Babylonští bojovati, sedeti budou v ohradách, zhyne síla jejich, budou jako ženy, zapálí príbytky jejich, polámány budou závory jejich.

31 Pošta jedna druhou potká, a posel posla, aby oznámeno bylo králi Babylonskému, že vzato jest mesto jeho na kraji,

32 A že brodové vzati, i jezera vypálena ohnem, a muži bojovní predešeni.

33 Nebo takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Dcera Babylonská jest jako humno, jehož nabíjení cas; ješte malicko, a prijde cas žne její.

34 Vyjídá mne, potírá mne Nabuchodonozor král Babylonský, vystavuje mne nádobu prázdnou, požírá mne jako drak, naplnuje brich svuj rozkošemi mými, vyhání mne.

35 Násilé, kteréž se mne a mému telu deje, prijdiž na Babylon, praví obyvatelkyne Sionská, a krev má na obyvatele zeme Kaldejské, praví Jeruzalém.

36 Protož takto praví Hospodin: Aj, já vyvedu pri tvou, a pomstím te; nebo vysuším more jeho, vysuším i vrchovište jeho.

37 I bude Babylon v hromady, v príbytek draku, v užasnutí a ckání, tak že nebude v nem žádného obyvatele.

38 Jako lvové spolu rváti budou, skuceti budou jako lvícata.

39 Když se rozpálí, uciním jim hody, a tak je opojím, že zkriknouti a snem vecným zesnouti musejí, tak aby neprocítili, dí Hospodin.

40 Povedu je jako berany k zabití, jako skopce s kozly.

41 Jakž by dobyt býti mohl Sesák? Jakž by vzata býti mohla chvála vší zeme? Jakž by prijíti mohl na spuštení Babylon mezi národy?

42 Vystoupí proti Babylonu more, množstvím vlnobití jeho prikryt bude.

43 Mesta jeho budou pustinou, zemí vyprahlou a pustou, zemí, v jejíchž mestech neosadí se žádný, aniž projde skrze ne syn cloveka.

44 Navštívím také Béle v Babylone, a vytrhnu, což sehltil, z úst jeho, i nepohrnou se k nemu více národové; také i zdi Babylonské padnou.

45 Vyjdete z prostredku jeho, lide muj, a vysvobodte jeden každý duši svou od prchlivosti hnevu Hospodinova.

46 A nebudtež choulostivého srdce, aniž se bojte povesti, kteráž slyšána bude v té zemi, když prijde tohoto roku povest, a potom druhého roku povest, i ukrutenství v zemi, a pán na pána.

47 Protož aj, dnové prijdou, že navštívím rytiny Babylonské, a všecka zeme jeho zahanbena bude, i všickni zbití jeho padnou u prostred neho.

48 I budou prozpevovati nad Babylonem nebesa i zeme, a cožkoli v nich jest, když na nej od pulnoci pritáhnou ti zhoubcové, dí Hospodin.

49 Ano i Babylon padnouti musí, ó zbití Izraelovi, i s Babylonem padnou zbití vší zeme jeho.

50 Ó kdož jste znikli mece, jdete, nezastavujte se; zpomínejte, daleko jsouce, na Hospodina, a Jeruzalém necht vstupuje na srdce vaše.

51 Rcete: Stydímet se, že slýcháme útržku, hanbí se tváre naše, že cizozemci chodí do svatyní domu Hospodinova.

52 Protož aj, dnové prijdou, dí Hospodin, že navštívím rytiny jeho, a po vší zemi jeho stonati bude zranený.

53 Byt pak vstoupil Babylon na nebe, a byt pak ohradil velmi vysokou pevnost svou, pritáhnou ode mne na nej zhoubcové, praví Hospodin.

54 Zvuk kriku z Babylona, a potrení veliké z zeme Kaldejské.

55 Nebo Hospodin popléní Babylon, a vyhladí z neho hrmot veliký, byt pak zvucela vlnobití jejich jako vody mnohé, vydáván byl hluk hlasu jejich,

56 Když pritáhne na nej, na Babylon zhoubce. I budou jati silní jeho, potríno bude lucište jejich; nebo Buh silný odplatí, Hospodin vrchovate odplatí.

57 Opojím knížata jeho i moudré jeho, vývody jeho i znamenitejší jeho i silné jeho, aby zesnuli snem vecným, a neprocítili, dí král, jehož jméno jest Hospodin zástupu.

58 Takto praví Hospodin zástupu: Oboje zed Babylonská velmi široká do gruntu zborena bude, a brány jeho vysoké ohnem spáleny budou, a tak nadarmo pracovati budou lidé a národové pri ohni, až ustanou.

59 Slovo, kteréž prikázal Jeremiáš prorok Saraiášovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, když se vypravil od Sedechiáše krále Judského do Babylona, léta ctvtého kralování jeho, (byl pak Saraiáš kníže Menuchské),

60 Když sepsal Jeremiáš všecko zlé, kteréž prijíti melo na Babylon, do knihy jedné, všecka ta slova, kteráž jsou psána proti Babylonu.

61 I rekl Jeremiáš Saraiášovi: Když prijdeš do Babylona, a uzríš jej, tedy cti všecka ta slova.

62 A rci: Ó Hospodine, ty jsi mluvil o míste tomto, že je zkazíš, tak že nebude v nem obyvatele, od cloveka až do hovada, ale že hrozne zpušteno na veky bude.

63 Když pak do konce precteš knihu tuto, privaž k ní kámen, a hod ji do prostred Eufrates,

64 A rci: Tak potopen bude Babylon, a nepovstane z toho zlého, kteréž já uvedu na nej, ackoli ustávati budou. Až potud slova Jeremiášova.