Ezechiel

Proroctví Ezechiele Proroka 1

Povolání Eechielova cas, 4. i jak k tomu videním zvkáštním nastrojen.

talo se pak tridcátého léta, ctvrtého mesíce, dne pátého, když jsem byl mezi zajatými u reky Chebar, že otevrína byla nebesa, a videl jsem videní Boží.

2 Pátého dne téhož mesíce, pátého léta zajetí krále Joachina,

3 V pravde stalo se slovo Hospodinovo k Ezechielovi knezi, synu Buzi, v zemi Kaldejské u reky Chebar, a byla nad ním ruka Hospodinova.

4 I videl jsem, a aj, vítr tuhý pricházel od pulnoci, a oblak veliký, a ohen plápolající, a okolo neho byl blesk, a z prostredku jeho jako nejaká velmi prudká svetlost, z prostredku toho ohne.

5 Z prostredku jeho také ukázalo se podobenství ctyr zvírat, jejichž takový byl zpusob: Podobenství cloveka meli.

6 A po ctyrech tvárích jedno každé, a po ctyrech krídlích jedno každé melo.

7 Jejichž nohy nohy prímé, ale zpodek noh jejich jako zpodek nohy telecí, a blyštely se podobne jako ocel pulerovaná.

8 Ruce pak lidské pod krídly jejich, po ctyrech stranách jejich, a tvári jejich i krídla jejich na ctyrech tech stranách.

9 Spojena byla krídla jejich jednoho s druhým. Neobracela se, když šla; jedno každé prímo na svou stranu šlo.

10 Podobenství pak tvárí jejich s predu tvár lidská, a tvár lvová po pravé strane každého z nich; tvár pak volovou po levé strane všech ctvero, též tvár orlicí s zadu melo všech ctvero z nich.

11 A tvári jejich i krídla jejich pozdvižena byla zhuru. Každé zvíre dve krídla pojilo s krídly dvema druhého, dvema pak prikrývala tela svá.

12 A každé prímo na svou stranu šlo. Kamkoli ukazoval duch, aby šla, tam šla, neuchylovala se, když chodila.

13 Podobnost také tech zvírat na pohledení byla jako uhlí reravého, na pohledení jako pochodne. Kterýžto ohen ustavicne chodil mezi zvíraty, a ten ohen mel blesk, a z téhož ohne vycházelo blýskání.

14 Také ta zvírata behala, a navracovala se jako prudké blýskání.

15 A když jsem hledel na ta zvírata, a aj, kolo jedno bylo na zemi pri zvíratech u ctyr tvárí jednoho každého z nich.

16 Na pohledení byla kola, a udelání jich jako barva tarsis, a podobnost jednostejnou mela všecka ta kola, a byla na pohledení i udelání jejich, jako by bylo kolo u prostred kola.

17 Na ctyri strany své jíti majíce, chodila, a neuchylovala se, když šla.

18 A loukoti své, i vysokost mela, že hruza z nich šla, a šínové jejich vukol všech ctyr kol plní byli ocí.

19 Když pak chodila zvírata, chodila kola podlé nich, a když se vznášela zvírata vzhuru od zeme, vznášela se i kola.

20 Kdekoli chtel Duch, aby šla, tam šla; kde Duch chtel jíti, i kola vznášela se naproti nim, nebo duch zvírat byl v kolách.

21 Když ona šla, šla, a když ona stála, stála, a když se vznášela od zeme, vznášela se také kola s nimi, nebo duch zvírat byl v kolách.

22 Podobenství pak oblohy bylo nad hlavami zvírat jako podobenství krištálu roztaženého nad hlavami jejich svrchu.

23 A pod oblohou krídla jejich pozdvižená byla, jedno pripojené k druhému. Každé melo dve, jimiž se prikrývalo, každé, pravím, melo dve, jimiž prikrývalo telo své.

24 I slyšel jsem zvuk krídel jejich jako zvuk vod mnohých, jako zvuk Všemohoucího, když chodila, zvuk hluku jako zvuk vojska. Když pak stála, spustila krídla svá.

25 Byl také zvuk svrchu nad oblohou, kteráž byla nad hlavou jejich, když stála a spustila krídla svá.

26 Svrchu pak na obloze, kteráž byla nad hlavou jejich, bylo podobenství trunu, na pohledení jako kámen zafirový, a nad podobenstvím trunu na nem svrchu, na pohledení jako tvárnost cloveka.

27 I videl jsem na pohledení jako velmi prudkou svetlost, a u vnitrku jejím vukol na pohledení jako ohen, od bedr jeho vzhuru; od bedr pak jeho dolu videl jsem na pohledení jako ohen, a blesk vukol neho.

28 Na pohledení jako duha, kteráž bývá na oblace v cas dešte, takový na pohledení byl blesk vukol. To bylo videní podobenství slávy Hospodinovy. Kteréžto videv, padl jsem na tvár svou, a slyšel jsem hlas mluvícího.