Proroctví Ezechiele Proroka 2

K komu poslán prorok Ezechiel, 4. a jak by se i k tem, k nimž poslán, 8. i k tomu, kterýž jej poslal, míti mel, vyucen.

terýž rekl ke mne: Synu clovecí, postav se na nohy své, at mluvím s tebou.

2 I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mne, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mne.

3 Kterýž rekl mi: Synu clovecí, já te posílám k synum Izraelským, k národum zpurným, kteríž zpurne se postavovali proti mne; oni i otcové jejich zproneverovali se mi, až práve do tohoto dne.

4 K tech, pravím, synum nestydaté tvári a zatvrdilého srdce já posílám te, a díš k nim: Takto praví Panovník Hospodin,

5 Již oni slyšte neb nechte: Že dum zpurný jsou. At vedí, že prorok byl u prostred nich.

6 Ty pak synu clovecí, neboj se jich, aniž se boj slov jejich, že zpurní a jako trní jsou proti tobe, a že mezi štíry bydlíš. Slov jejich neboj se, a tvári jejich se nestrachuj, proto že dum zpurný jsou.

7 Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou.

8 Ty pak synu clovecí, slyš, co já pravím tobe: Nebud zpurný jako ten dum zpurný. Otevri ústa svá, a snez, co já tobe dám.

9 I videl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mne, a aj, v ní svinutá kniha.

10 Kteroužto rozvinul prede mnou, a byla popsaná s predu i z zadu, a bylo v ní psáno naríkání, kvílení a beda.