Kniha Genesis 22

Zkušení Abrahama od Boha. 15. Obnovení slibu. 20. Rodina Náchorova.

dyž pakty veci pominuly, zkusil Buh Abrahama, a rekl k nemu: Abrahame! Kterýžto odpovedel: Ted jsem.

2 I rekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do zeme Moria; a obetuj ho tam v obet zápalnou na jedné hore, o níž povím tobe.

3 Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dríví k obeti zápalné, vstal a bral se k místu, o nemž povedel mu Buh.

4 Tretího pak dne pozdvihl Abraham ocí svých, a uzrel to místo zdaleka.

5 A rekl Abraham služebníkum svým: Pozustante vy tuto s oslem, já pak a díte pujdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.

6 Tedy vzal Abraham dríví k zápalné obeti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své ohen a mec. I šli oba spolu.

7 Mluve pak Izák Abrahamovi otci svému, rekl: Otce muj! Kterýž odpovedel: Co chceš, synu muj? A rekl: Aj, ted ohen a dríví, a kdež hovádko k zápalné obeti?

8 Odpovedel Abraham: Buh opatrí sobe hovádko k obeti zápalné,synu muj. A šli predce oba spolu.

9 A když prišli k místu, o nemž mu byl mluvil Buh, udelal tu Abraham oltár, a srovnal dríví; a svázav syna svého, vložil ho na oltár na dríví.

10 I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal mec, aby zabil syna svého.

11 Tedy zavolal na neho andel Hospodinuv s nebe a rekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpovedel: Aj, já.

12 I rekl jemu: Nevztahuj ruky své na díte, aniž mu co cin; nebot jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.

13 A pozdvih Abraham ocí svých, videl, a hle, skopec za ním vezel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obetoval jej v obet zápalnou místo syna svého.

14 A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatrí. Odkudž ríká se do dnes: Na hore Hospodinove opatrí se.

15 Zvolal pak andel Hospodinuv na Abrahama podruhé s nebe,

16 A rekl: Skrze sebe samého prisáhl jsem, praví Hospodin, ponevadž jsi ucinil tu vec, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:

17 Požehnám velmi tobe, a velice rozmnožím síme tvé jako hvezdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na brehu morském; nadto dedicne vládnouti bude síme tvé branami neprátel svých.

18 Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové zeme, proto že jsi uposlechl hlasu mého.

19 Tedy navrátil se Abraham k služebníkum svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.

20 A když se tyto veci staly, zvestováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:

21 Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;

22 A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.

23 Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm techto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.

24 Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.