Proroctví
Ezechiele Proroka 8
Modlárství
lidu v Jeruzaléme pozustalého Ezechielovi zjeveno, 17. i pomsta pro ne
osvedcena.
stalo
se léta šestého, v pátý den šestého mesíce, že jsem sedel v dome svém, a starší
Judští sedeli prede mnou. I pripadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina.
2
A videl jsem, a aj, podobenství na pohledení jako ohen. Od bedr jeho dolu ohen,
od bedr pak jeho vzhuru na pohledení jako blesk, na pohledení jako nejaká velmi
prudká svetlost.
3
Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch
mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u videních Božích, k vratum
brány vnitrní, kteráž patrí na pulnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a
k zurivosti popouzející.
4
A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledení jako ta, kterouž jsem videl
v údolí.
5
I rekl mi: Synu clovecí, pozdvihni nyní ocí svých k ceste na pulnoci. Tedy
pozdvihl jsem oci svých k ceste na pulnoci, a aj, na pulnoci u brány oltárové
ta modla horlení, práve kudyž se vchází.
6
V tom rekl mi: Synu clovecí, vidíš-liž ty, co tito ciní, ohavnosti tak veliké,
kteréž ciní dum Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatyne své? Ale
obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti.
7
I privedl mne ke dverum síne, kdež jsem uzrel, a aj, díra jedna byla v stene.
8
A rekl mi: Synu clovecí, kopej medle tu stenu. I kopal jsem stenu, a aj, dvére
jedny.
9
Tedy rekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni ciní zde.
10
Protož všed, uzrel jsem, a aj, všeliké podobenství zemeplazu a hovad ohyzdných,
i všech ukydaných bohu domu Izraelského vyryto bylo na stene vukol a vukol.
11
A sedmdesáte mužu z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým,
stojícím u prostred nich, stáli pred nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce
své, tak že hustý oblak kadení vzhuru vstupoval.
12
I rekl mi: Videl-lis, synu clovecí, co starší domu Izraelského ciní ve tme,
jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo ríkají: Nikoli na nás nepatrí
Hospodin, opustil Hospodin zemi.
13
Dále mi rekl: Obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti, kteréž oni ciní.
14
I privedl mne k vratum brány domu Hospodinova, kteráž jest na pulnoci, a aj,
ženy sedely tam, placíce Tammuze.
15
I rekl mi: Videl-lis, synu clovecí? Obráte se, uzríš ješte vetší ohavnosti nad
tyto.
16
Tedy uvedl mne do síne domu Hospodinova vnitrní, a aj, u vrat chrámu
Hospodinova, mezi síncí a oltárem bylo okolo petmecítma mužu, jejichž záda byla
k chrámu Hospodinovu, tvári pak jejich k východu, kteríž klaneli se proti
východu slunce.
17
I rekl mi: Videl-lis, synu clovecí? Zdali lehká vec jest domu Judovu, aby
cinili ohavnosti tyto, kteréž ciní zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem,obrátili
se, aby mne popouzeli, a aj, pricinejí ratolest vinnou k nosum svým.
18
Protož i já také uciním podlé prchlivosti; neslitujet se oko mé, aniž se
smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.
|