Proroctví Ezechiele Proroka 16

Ohlášení Judským velikých jim od Boha stalých dobrodiní, 15. jejich pak nevdecnosti 35. i posmty pro ni. 60. Zaslíbení o utvrzení smlouvy Boží a povolání pohanu.

pet stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

2 Synu clovecí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho,

3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceri Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvuj jest z zeme Kananejské, otec tvuj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská.

4 Narození pak tvé: V den, v nemž jsi se narodila, nebyl prirezán pupek tvuj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetrena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.

5 Neslitovalo se nad tebou oko, atby v jednom z tech vecí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se.

6 A jda mimo tebe, a vida te ku potlacení vydanou ve krvi tvé, rekl jsem tobe: Ve krvi své živa bud. Rekl jsem, pravím, tobe: Ve krvi své živa bud.

7 Rozmnožil jsem te jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zvelicena, a prišlas k nejvetší ozdobe. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ac jsi byla nahá a odkrytá.

8 Protož jda mimo te, a vida te, an aj, cas tvuj cas milování, vztáhl jsem krídlo své na te, a prikryl jsem nahotu tvou, a prísahou zavázav se tobe, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má ucinena.

9 I umyl jsem te vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem te olejem.

10 Nadto priodel jsem te rouchem krumpovaným, a obul jsem te v drahé strevíce, a opásal jsem te kmentem, a priodel jsem te rouchem hedbávným.

11 Ozdobil jsem te také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a tocenici na hrdlo tvé.

12 Dalt jsem ozdobu i na celo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou.

13 A tak bylas ozdobena zlatem a stríbrem, a odev tvuj byl kment a roucho hedbávné, a promenných barev roucho. Bel a med a olej jídala jsi, a krásná jsi ucinena velmi velice, a štastnet se vedlo v království,

14 Tak že se rozešla povest o tobe mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin.

15 Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas pricinou povestí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadne užil krásy tvé.

16 A vzavši z roucha svého, nadelalas sobe výsostí rozlicných barev, a páchalas smilství pri nich, jemuž podobné nikdy neprijde, aniž kdy potom bude.

17 Nad to, vzavši prípravy ozdoby své z zlata mého a stríbra mého, kteréžt jsem byl dal, nadelalas sobe obrazu pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.

18 Vzalas také roucha svá krumpovaná, a priodílas je, olej muj i kadidlo mé kladlas pred nimi.

19 Ano i chléb muj, kterýžt jsem byl dal, bel a olej i med, jímž jsem te krmil, kladlas pred nimi u vuni príjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin.

20 Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mne zplodila, a obetovalas jim k spálení. Cožt se ješte zdálo málo, taková smilství tvá,

21 Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?

22 K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlacení vydaná ve krvi své.

23 Ale stalo se pres všecku tuto nešlechetnost tvou, (beda, beda tobe), praví Panovník Hospodin,

24 Že jsi vystavela sobe i vysoké místo, a vzdelalas sobe výsost v každé ulici.

25 Pri všelikém rozcestí udelalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a príliš jsi smilnila.

26 Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého tela, a príliš jsi smilnila, abys mne k hnevu popouzela.

27 Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vymereného pokrmu tvého, a vydal jsem te k líbosti nenávidících te dcer Filistinských, kteréžto stydely se za cestu tvou nešlechetnou.

28 Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila.

29 A tak príliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila.

30 Jakt jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, ponevadž se dopouštíš všech techto skutku ženy nevestky prenestydaté,

31 Staveje sobe vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobe stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevestka,

32 A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím.

33 Všechnem nevestkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechnem frejírum svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobe odevšad pro smilství tvá.

34 A tak jest pri tobe naproti obyceji tech žen pri smilstvích tvých, ponevadž te k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobe dar dáván bývá. A tot jest naopak.

35 Protož ó nevestko, slyš slovo Hospodinovo:

36 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá pri smilstvích tvých s frejíri tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synu tvých, kteréž jsi dala jim:

37 Proto aj, já shromáždím všecky frejíre tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechnemi, jichž jsi nenávidela, a shromážde je proti tobe odevšad, odkryji nahotu tvou pred nimi, aby videli všecku nahotu tvou.

38 A budu te souditi soudem cizoložnic, a tech, kteríž krev vylévají, a oddám te k smrti, kteráž prijde na te z prchlivosti a horlení.

39 Nebo vydám te v ruku jejich. I rozborí vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce te z roucha tvého, poberou prípravy ozdoby tvé, a nechají te nahé a odkryté.

40 I privedou proti tobe shromáždení, a uházejí te kamením, a probodnou te meci svými.

41 Popálí také domy tvé ohnem, a vykonají na tobe pomstu pred ocima žen mnohých, a tak prítrž uciním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.

42 A tak odpocinet sobe hnev muj na tobe, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehneval se více,

43 Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mne ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých.

44 Aj, kdožkoli užívá prísloví, o tobe užive prísloví, rka: Jakáž matka, takáž dcera její.

45 Dcera matky své jsi, té, kteráž sobe zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobe muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský.

46 Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samarí a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její.

47 Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich cinila, zošklivivši sobe jako vec špatnou, procež pokazilas se více než ony na všech cestách svých.

48 Živt jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její necinily, jako jsi ty cinila s dcerami svými.

49 Aj, tatot byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilnovala.

50 Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost prede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se videlo.

51 Samarí také ani polovice hríchu tvých nenahrešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ne, a tak jsi spravedlivejší býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala.

52 Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi prisoudila sestrám svým, pro hríchy své, kteréž jsi ohavne páchala více než ony. Spravedlivejšít byly než ty. I ty, pravím, styd se, a nes potupu svou, ponevadž spravedlivejší býti ukazuješ sestry své.

53 Privedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samarí a dcer jejich, takét zajetí zajatých tvých u prostred nich,

54 Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potešením.

55 Jestližet sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu zpusobu svému, též Samarí a dcery její navrátí-li se k prvnímu zpusobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu zpusobu svému.

56 Ponevadž nebyla Sodoma sestra tvá povestí v ústech tvých v den zvýšení tvého,

57 Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za casu útržky od dcer Syrských a všech, kteríž jsou vukol nich, dcer Filistinských, kteréž te hubily se všech stran:

58 Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin.

59 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak uciním tobe, jakž jsi ucinila, když jsi pohrdla prísahou, a zrušila smlouvu.

60 A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobe smlouvy vecné.

61 I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když prijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobe za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé.

62 A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,

63 Abys se rozpomenula a stydela, a nemohla více úst otevríti pro hanbu svou, když te ocistím ode všeho, což jsi cinila, praví Panovník Hospodin.