Proroctví Ezechiele Proroka 20

Buh starší Judské z neuprímnosti obvinuje, 5. dobrodiní svá jim ucinená i hríchy jejich pripomíná, 33. trestáním hrozí, navrácení z Babylona lidu zaslibuje, 45. a zkažení zeme Judské predpovídá.

edy stalo se léta sedmého, a dne desátého, pátého mesíce, prišli nekterí z starších Izraelských raditi se s Hospodinem, a posadili se prede mnou.

2 Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

3 Synu clovecí, mluv k starším Izraelským a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Zdali, abyste se se mnou radili, vy pricházíte? Živ jsem já, že vy se neradíte se mnou, dí Panovník Hospodin.

4 Zdali jich zastávati budeš? Zdali zastávati budeš, synu clovecí? Oznam jim ohavnosti otcu jejich,

5 A rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterýž jsem zvolil Izraele, zdvihl jsem ruku svou semeni domu Jákobova, a v známost jsem se uvedl jim v zemi Egyptské; zdvihlt jsem jim ruku svou, rka: Já jsem Hospodin Buh váš.

6 V ten den zdvihl jsem jim ruku svou, že je vyvedu z zeme Egyptské do zeme, kterouž jsem jim obhlédl, tekoucí mlékem a strdí, jenž jest okrasa všech jiných zemí.

7 A rekl jsem jim: Jeden každý ohavnosti ocí svých zavrzte, a ukydanými bohy Egyptskými se nepoškvrnujte, nebo já jsem Hospodin Buh váš.

8 Ale zpurne se postavovali proti mne, aniž mne chteli slyšeti, aniž kdo ohavnosti ocí svých zavrhl, a ukydaných bohu Egyptských nezanechali.Protož jsem rekl: Vyleji prchlivost svou na ne, a vyplním hnev svuj na nich u prostred zeme Egyptské.

9 A však ucinil jsem pro jméno své, aby nebylo zlehceno pred ocima tech národu, mezi nimiž byli, pred jejichž ocima jsem se jim v známost uvedl, že je chci vyvesti z zeme Egyptské.

10 Takž jsem je vyvedl z zeme Egyptské, a privedl jsem je na poušt,

11 A dal jsem jim ustanovení svá, a soudy své v známost jsem jim uvedl, ješto cinil-li by je kdo, jiste že by živ byl skrze ne.

12 Nadto i soboty své vydal jsem jim, aby byly na znamení mezi mnou a mezi nimi, aby znali, že já Hospodin jsem posvetitel jejich.

13 Ale dum Izraelský zpurne se postavovali proti mne na poušti, v ustanoveních mých nechodili, a soudy mými pohrdli, ješto cinil-li by je kdo, jiste že by živ byl skrze ne; též soboty mé poškvrnili náramne. Procež jsem rekl: Že vyleji prchlivost svou na ne na poušti, abych je docela vyhladil.

14 Ale ucinil jsem pro jméno své, aby nebylo zlehceno pred ocima tech národu, pred jejichž ocima jsem je vyvedl.

15 A však i já také prisáhl jsem jim na té poušti, že jich neuvedu do zeme, kterouž jsem byl dal, tekoucí mlékem a strdí, jenž jest okrasa všech jiných zemí,

16 Proto že soudy mými pohrdli, a v ustanoveních mých nechodili, a soboty mé poškvrnili, a že za ukydanými bohy jejich srdce jejich chodí.

17 Však odpustilo jim oko mé, tak že jsem jich nezahladil, a neucinil jim konce na poušti.

18 A rekl jsem synum jejich na též poušti: V ustanoveních otcu svých nechodte, a soudu jejich neostríhejte, a ukydanými bohy jejich se nepoškvrnujte.

19 Já jsem Hospodin Buh váš, v ustanoveních mých chodte, a soudu mých ostríhejte, a cinte je.

20 Též soboty mé svette, i budou na znamení mezi mnou a vámi, aby známé bylo, že já jsem Hospodin Buh váš.

21 Ale zpurne se meli ke mne ti synové, v ustanoveních mých nechodili, a soudu mých nešetrili, aby je cinili, (ješto cinil-li by je kdo, jiste že by živ byl skrze ne), i soboty mé poškvrnili. I rekl jsem: Že vyleji prchlivost svou na ne, abych vyplnil hnev svuj na nich na té poušti.

22 Ale odvrátil jsem zase ruku svou; což jsem ucinil pro jméno své, aby nebylo zlehceno pred ocima tech národu, pred jejichž ocima jsem je vyvedl.

23 Také i tem prisáhl jsem na poušti, že je rozptýlím mezi pohany, a že je rozženu po krajinách,

24 Proto že soudu mých necinili, a ustanoveními mými pohrdli, a soboty mé poškvrnili, a že k ukydaným bohum otcu svých zrení meli.

25 Procež já také dal jsem jim ustanovení nedobrá, a soudy, skrze než nebudou živi.

26 A poškvrnil jsem jich s jejich dary, (proto že provodili všecko, což otvírá život), abych je zkazil, aby poznali, že já jsem Hospodin.

27 Protož mluv k domu Izraelskému, synu clovecí, a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Ješte i tímto rouhali se mi otcové vaši, dopouštejíce se proti mne prestoupení,

28 Že, když jsem je uvedl do zeme, o kteréž jsem prisáhl, že jim ji dám, kdež spatrili který pahrbek vysoký, aneb které drevo husté, hned tu obetovali obeti své, a tu dávali popouzející dary své, tu kladli i vuni svou príjemnou, a tu obetovali mokré obeti své.

29 A ackoli jsem ríkal jim: Což jest ta výsost, kamž vy chodíváte? ale ona slove výsostí až do tohoto dne.

30 Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Cestou-liž otcu vašich vy se máte poškvrnovati, a s ohavnostmi jejich máte smilniti?

31 Též prinášejíce dary své, vodíce syny své skrze ohen, máte-liž se poškvrnovati pri všech ukydaných bozích vašich až do tohoto dne, a ode mne vždy rady hledati, ó dome Izraelský? Živt jsem já, dí Panovník Hospodin, že vy se nebudete mne více raditi.

32 To pak, což jste sobe v mysli uložili, nikoli se nestane, že ríkáte: Budeme jako jiní národové, jako celedi jiných zemí, sloužíce drevu a kameni.

33 Živ jsem já, praví Panovník Hospodin, že rukou silnou a ramenem vztaženým, a prchlivostí vylitou kralovati budu nad vámi.

34 Vyvedu vás zajisté z národu, a shromáždím vás z zemí, do nichž jste rozptýleni, rukou silnou a ramenem vztaženým, i prchlivostí vylitou.

35 A vode vás po poušti tech národu, souditi se budu s vámi tam tvárí v tvár.

36 Tak jako jsem se soudil s otci vašimi na poušti zeme Egyptské, tak se budu souditi s vámi, praví Panovník Hospodin.

37 A proženu vás pod hul, abych vás uvedl do závazku smlouvy.

38 Ale ty, jenž se mi zprotivili a zproneverili, vymísím z vás; z zeme, v níž pohostinu jsou, vyvedu je, do zeme však Izraelské nevejdou. I zvíte, že já jsem Hospodin.

39 Vy tedy, ó dome Izraelský, takto praví Panovník Hospodin: Jdetež, služte každý ukydaným bohum svým i napotom, ponevadž neposloucháte mne, a jména mého svatého nepoškvrnujte více dary svými, a ukydanými bohy svými.

40 Nebo na hore mé svaté, na hore vysoké Izraelské, dí Panovník Hospodin, tam mi sloužiti budou všecken dum Izraelský, což jich koli bude v té zemi. Tam je laskave prijmu, a tam vyhledávati budu od vás obetí vzhuru pozdvižení i prvotin daru vašich, se všemi svatými vecmi vašimi.

41 S vuní libou laskave vás prijmu, když vás vyvedu z národu, a shromáždím vás z tech zemí, do nichž jste rozptýleni byli, a tak posvecen budu v vás pred ocima tech národu.

42 I poznáte, že já jsem Hospodin, když vás uvedu do zeme Izraelské, do zeme té, o kteréž jsem prisáhl, že ji dám otcum vašim.

43 A tu se rozpomenete na cesty své a na všecky ciny své, jimiž jste se poškvrnovali, tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte, pro všecky nešlechetnosti vaše, kteréž jste cinívali.

44 Tu poznáte, že já jsem Hospodin, když vám to uciním pro jméno své, ne podlé cest vašich zlých, ani podlé cinu vašich porušených, dome Izraelský, praví Panovník Hospodin.

45 I stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

46 Synu clovecí, obrat tvár svou k strane polední, a vypust jako rosu na poledne, a prorokuj proti lesu toho pole, kteréž jest na poledne.

47 A rci lesu polednímu: Slyš slovo Hospodinovo: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zanítím v tobe ohen, kterýž sežere v tobe každé drevo zelené i každé drevo suché; nezhasnet plamen preprudký, a budou jím opáleny všecky tváre od poledne až na pulnoci.

48 I uzrí všeliké telo, že jsem já Hospodin zapálil jej; nezhasnet.

49 I rekl jsem: Ach, Panovníce Hospodine, oni mi ríkají: Však tento v prísloví nám toliko mluví.