Proroctví Ezechiele Proroka 21

Proroctví jakož o hrozném pohubení zeme Judské skrze krále Babylonského, 25. a o svržení krále Sedechiáše z království, 28. tak též o podobné pomste proti Ammonitským.

pet stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

2 Synu clovecí, obrat tvár svou k Jeruzalému, a vypust jako rosu proti místum svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské.

3 A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobe, a vytáhnu mec svuj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného.

4 Proto, abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného, proto vyjde mec muj z pošvy své proti všelikému telu, od poledne až na pulnoci.

5 I zvít všeliké telo, že jsem já Hospodin vytáhl mec svuj z pošvy jeho; nenavrátít se zase více.

6 Ty pak synu clovecí, vzdychej, jako bys zlámaná mel bedra, a to s horekováním vzdychej pred ocima jejich.

7 I stane se, žet reknou: Nad cím ty vzdycháš? Tedy rekneš: Nad povestí, kteráž prichází, k níž rozplyne se každé srdce, a každé ruce klesnou, a všeliký duch skormoutí se, a každá kolena rozplynou se jako voda. Aj, pricházít a deje se, praví Panovník Hospodin.

8 Opet stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

9 Synu clovecí, prorokuj a rci: Takto praví Hospodin: Rci: Mec, mec nabroušen, také i vycišten jest.

10 Aby zabíjel k zabití oddané, nabroušen jest; aby se blyštel, vycišten jest. Radovati-liž se budeme, když prut syna mého pohrdá každým drevem?

11 Dalt jej vycistiti, aby v ruku vzat byl; jestit nabroušený mec, jest i vycištený, aby dán byl do ruky mordujícího.

12 Kric a kvel, synu clovecí, proto že ten bude proti lidu mému, tentýž proti všechnem knížatum Izraelským; uvrženi budou na mec s lidem mým, protož bí se v bedra.

13 Když jsem je trestával, co bylo? Nemám-liž metly hubící již priciniti? dí Hospodin zástupu.

14 Ty tedy synu clovecí, prorokuj a tleskej rukama; nebo po druhé i po tretí prijde mec, mec mordujících, ten mec mordujících bez lítosti, pronikajících i do pokoju jejich.

15 Tak aby se rozplynulo srdce, a rozmnoženi byli úrazové, v každé bráne jejich postavím ostrí mece. Ach, vycištent jest, aby se blyštel, zaostren, aby zabíjel.

16 Shlukni se a pust se na pravo i na levo, kamžkoli a nackoli se tobe nahodí.

17 I ját také tleskati budu rukama svýma, a doložím prchlivost svou. Já Hospodin mluvil jsem.

18 V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

19 Ty pak synu clovecí, predlož sobe dve cesty, kudy by jíti mel mec krále Babylonského. Z zeme jedné at vycházejí obe dve, a na rozcestí vyber tu k mestu, tu vyber.

20 Ukaž cestu, kudy by jíti mel mec, k Rabbat-li synu Ammon, cili k Judstvu, na Jeruzalémské pevnosti,

21 Proto že stane král Babylonský na rozcestí, na pocátku dvou cest, obíraje se s hádáním, vycistí strely, doptávati se bude modl, hledeti bude do jater.

22 Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém, aby sšikoval hejtmany, kteríž by ponoukali k mordování, a pozdvihovali hlasu s prokrikováním, aby pristavili berany válecné proti branám, aby vysypán byl násyp, a vzdelání byli šancové.

23 I budou to míti za hádání marné pred ocima svýma ti, jenž se zavázali prísahami; a tot privede na pamet nepravost, kterouž by popadeni byli.

24 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že ku pameti privodíte nepravost svou, a odkrývá se nevera vaše, tak že jsou patrní hríchové vaši ve všech cinech vašich, proto že na pamet pricházíte, rukou tou popadeni budete.

25 Ty pak necistý bezbožníce, kníže Izraelské, jehož den prichází, a cas skonání nepravosti,

26 Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu cepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení prišel, povyš, a vyvýšeného poniž.

27 Zmotanou, zmotanou, zmotanou uciním ji, (cehož prvé nebývalo), až prijde ten, jenž má právo, kteréž jsem jemu dal.

28 Ty pak synu clovecí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon, i o pohanení jejich, rci, pravím: Mec, mec dobyt jest, k zabíjení vycišten jest, aby hubil všecko, a aby se blyštel.

29 A ackoli predpovídají tobe marné veci, a hádají tobe lež, aby te priložili k hrdlum zbitých bezbožníku, jejichž den prichází a cas skonání nepravosti:

30 Schovej mec do pošvy jeho. Na míste, na kterémž jsi zplozena, v zemi prebývání tvého, budu te souditi.

31 A vyleji na te rozhnevání své, ohnem prchlivosti své na te dmýchati budu, a dám te v ruku lidí vzteklých, remeslníku všecko kazících.

32 Budeš ohni k sežrání, krev tvá bude u prostred zeme, nebudeš pripomínána; nebot jsem já Hospodin mluvil.