Proroctví Daniele Proroka 2

Sen, jehož mudrci Babylonští nemohli ku pameti privesti, 13. Daniel maje to od Boha zjevené, Nabuchodonozorovi pripomenul i vyložil, 46. i zvýšení za to s tovaryši svými došel.

éta pak druhého kralování Nabuchodonozora mel Nabuchodonozor sen, a desil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.

2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvezdáre i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kterížto prišli, a postavili se pred králem.

3 Tedy rekl jim král: Mel jsem sen, a predesil se duch muj, tak že nevím, jaký to byl sen.

4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na veky bud živ. Povez sen služebníkum svým, a oznámímet výklad.

5 Odpovedel král a rekl Kaldejským: Ten sen mi již z pameti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.

6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké dujdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.

7 Odpovedeli po druhé a rekli: Nechat král sen poví služebníkum svým, a výklad jeho oznámíme.

8 Odpovedel král a rekl: Jistotne rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z pameti ten sen.

9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo rec lživou a chytrou smyslili jste sobe, abyste mluvili prede mnou, ažby se cas promenil. A protož sen mi povezte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.

10 Odpovedeli Kaldejští králi a rekli: Není cloveka na zemi, kterýž by tu vec králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové veci se nedoptával na žádném mudrci a hvezdári aneb Kaldeovi.

11 Nebo ta vec, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, krome bohu, kteríž bydlení s lidmi nemají.

12 Z té príciný rozlítil se král a rozhneval velmi, a prikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.

13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšu jeho, aby zmordováni byli.

14 Tedy Daniel odpovedel moudre a opatrne Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéri královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.

15 A odpovídaje, rekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proc ta výpoved náhle vyšla od krále? I oznámil tu vec Arioch Danielovi.

16 Procež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel casu k oznámení výkladu toho králi.

17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu vec Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšum svým,

18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému prícinou té veci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozustalými mudrci Babylonskými.

19 I zjevena jest Danielovi u videní nocním ta vec tajná. Procež Daniel dobrorecil Bohu nebeskému.

20 Mluvil pak Daniel a rekl: Bud jméno Boží požehnáno od veku až na veky, nebo moudrost a síla jeho jest.

21 A on promenuje casy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umení majícím rozum.

22 On zjevuje veci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a svetlo s ním prebývá.

23 Ó Bože otcu mých, tet oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdaril, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, cehož jsme žádali od tebe; nebo vec královu oznámil jsi nám.

24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A prišed, takto rekl jemu: Mudrcu Babylonských nezahlazuj; uved mne pred krále a výklad ten oznámím.

25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele pred krále, a takto rekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synu Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.

26 Odpovedel král a rekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem videl, i výklad jeho?

27 Odpovedel Daniel králi a rekl: Té veci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvezdári, veštci a hadaci králi oznámiti.

28 Ale však jest Buh na nebi, kterýž zjevuje tajné veci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvuj, a což jsi ty videl na ložci svém, toto jest:

29 Tobe, ó králi, na mysl pricházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné veci, ukázalt to, což budoucího jest.

30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by pri mne byla nade všecky lidi, ta vec tajná mne zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvedel.

31 Ty králi, videl jsi, a aj, obraz nejaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobe, kterýž na pohledení byl hrozný.

32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stríbra, a bricho jeho i bedra jeho z medi,

33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z cástky z železa a z cástky z hliny.

34 Hledels na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a uderil obraz ten v nohy jeho železné a hlinené, a potrel je.

35 A tak potríno jest spolu železo, hlina, med, stríbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž uderil v obraz, ucinen jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.

36 Tot jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:

37 Ty králi, jsi král králu; nebo Buh nebeský dal tobe království, moc a sílu i slávu.

38 A všeliké místo, na nemž prebývají synové lidští, zver polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem te ustavil nade všemi temi vecmi. Ty jsi ta hlava zlatá.

39 Ale po tobe povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království tretí medené, kteréž panovati bude po vší zemi.

40 Království pak ctvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potre a potríská všecko.

41 Že jsi pak videl nohy a prsty z cástky z hliny hrncírské a z cástky z železa, království rozdílné znamená, v nemž bude neco mocnosti železa, tak jakž jsi videl železo smíšené s hlinou nicemnou.

42 Ale prstové noh z cástky z železa a z cástky z hliny znamenají království z cástky mocné a z cástky ku potrení snadné.

43 A že jsi videl železo smíšené s hlinou nicemnou, ukazuje, že se prízniti budou vespolek lidé, a však nebude se prídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.

44 Za dnu pak tech králu vzbudí Buh nebeský království, kteréž na veky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potre a konec uciní všechnem tem královstvím, samo pak státi bude na veky,

45 Tak jakž jsi videl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potrel železo, med, hlinu, stríbro a zlato. Buh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i verný výklad jeho.

46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvár svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby obeti a vune libé obetovali jemu.

47 A odpovídaje král Danielovi, rekl: V pravde že Buh váš jest Buh bohu a Pán králu, kterýž zjevuje skryté veci, ponevadž jsi mohl vyjeviti tajnou vec tuto.

48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho ucinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.

49 Daniel pak vyžádal na králi, aby predstavil krajine Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráne královské.