Proroctví Daniele Proroka 3

Za prícinou modly zlaté, Sidrach, Mizach a Abdenágo 8. pred králem osoceni, 19. do peci uvrženi, 23. pri životu zachováni. 24. Král nad tím predešen, 28. Boha slavil i jiným poroucel.

otom Nabuchodonozor král udelav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šírka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajine Babylonské.

2 I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vudce, starší, správce nad poklady, v právích zbehlé, úredníky a všecky, kteríž panovali nad krajinami, aby prišli ku posvecování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král.

3 Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vudcové, starší, správcové nad poklady, v právích zbehlí, úredníci a všickni, kteríž panovali nad krajinami ku posvecování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli pred obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor.

4 Biric pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národum a jazykum,

5 Jakž uslyšíte zvuk trouby, píštalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padnete a klanejte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.

6 Kdož by pak nepadl a neklanel se, té hodiny uvržen bude do prostred peci ohnivé rozpálené.

7 A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píštalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanejíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.

8 A hned téhož casu pristoupili muži Kaldejští, a s krikem žalovali na Židy,

9 A mluvíce, rekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na veky bud živ.

10 Ty králi, vynesls výpoved, aby každý clovek, kterýž by slyšel zvuk trouby, píštalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klanel se obrazu zlatému,

11 A kdož by nepadl a neklanel se, aby uvržen byl do prostred peci ohnivé rozpálené.

12 Našli se pak nekterí Židé, kteréž jsi predstavil krajine Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kterížto muži nedbali na tvé, ó králi, narízení. Bohu tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, se neklanejí.

13 Tedy Naduchodonozor v hneve a v prchlivosti rozkázal privésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I privedeni jsou muži ti pred krále.

14 I mluvil Nabuchodonozor a rekl jim: Zoumyslne-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohu mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se neklaníte?

15 Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk trouby, píštalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaneli se obrazu tomu, kterýž jsem ucinil? Pakli se klaneti nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostred peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Buh, ješto by vás vytrhl z ruky mé?

16 Odpovedeli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a rekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozore, co bychom meli odpovedíti tobe.

17 Nebo aj, budto že Buh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás.

18 Bud že nevytrhne, známo bud tobe, ó králi, žet bohu tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaneti se nebudeme.

19 Tedy Nabuchodonozor naplnen jsa prchlivostí, tak že oblícej tvári jeho se promenil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obycej meli ji rozpalovati.

20 A mužum silným, kteríž byli mezi rytíri jeho, rozkázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené.

21 Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v kloboucích jejich a v odevu jejich, a uvrhli je do prostred peci ohnivé rozpálené.

22 Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té príciny muže ty, kteríž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohne.

23 Ale ti tri muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostred peci ohnivé rozpálené svázaní.

24 Tedy Nabuchodonozor král zdesil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, rekl hejtmanum svým: Zdaliž jsme neuvrhli trí mužu do prostred peci svázaných? Odpovedeli a rekli králi: Pravda jest, králi.

25 On pak odpovídaje, rekl: Aj, vidím ctyri muže rozvázané, procházející se u prostred ohne, a není žádného porušení pri nich, a ctvrtý na pohledení podobný jest synu Božímu.

26 A pristoupiv Nabuchodonozor k celisti peci ohnivé rozpálené, mluvil a rekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nejvyššího, vyjdete a podte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostredku ohne.

27 Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vudcové a hejtmané královští, hledeli na ty muže, an žádné moci nemel ohen pri telích jejich, ani vlas hlavy jejich nepriškvrkl, ani pláštové jejich se nezmenili, aniž co ohnem páchli.

28 I mluvil Nabuchodonozor a rekl: Požehnaný Buh jejich, totiž Sidrachuv, Mizachuv a Abdenáguv, kterýž poslal andela svého, a vytrhl služebníky své, kteríž doufali v neho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale tela svá vydali, aby nesloužili a neklaneli se žádnému bohu, krome Bohu svému.

29 A protož toto já prikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého rekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abdenágovu, na kusy rozsekán byl, a dum jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento.

30 Tedy zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Abdenága v krajine Babylonské.