Proroctví Ozeáše Proroka 6

Proroctví o obrácení lidu Izraelského k Bohu. 4. Osvedcení, že jim Buh kriv nebyl, když je podlé zasloužení trestal.

úzkosti své ráno hledati mne budou: Podte, a navratme se k Hospodinu; nebo on uchvátil a zhojí nás, ubil a uvíže rány naše.

2 Obživí nás po dvou dnech, dne tretího vzkrísí nás, a budeme živi pred oblícejem jeho,

3 Tak abychom znajíce Hospodina, více poznávati se snažovali; nebo jako jitrní svitání jest vycházení jeho, a prijde nám jako déšt jarní a podzimní na zemi.

4 Což mám ciniti s tebou, ó Efraime? Což mám ciniti s tebou, ó Judo, ano vaše dobrota jest jako oblak ranní, a jako rosa jitrní pomíjející?

5 Protož otesával jsem skrze proroky, zbil jsem je recmi úst svých, aby soudu tvých svetlo vzešlo.

6 Nebo milosrdenství oblibuji a ne obet, a známost Boha více než zápaly.

7 Ale oni smlouvu mou jako lidskou prestoupili, a tu se mi zproneverili.

8 Galád mesto cinitelu nepravosti, plné šlepejí krvavých.

9 Rota pak knežstva jsou jako lotri, kteríž na nekoho cekají na ceste, kudyž se jde do Sichem; nebo zúmyslnou nešlechetnost páší.

10 V dome Izraelském vidím hroznou vec: Tam smilstvím Efraimovým poškvrnuje se Izrael.

11 Ano i u tebe, ó Judo, vsadil rouby, když jsem já zase vedl zajatý lid svuj.