Proroctví Ozeáše Proroka 11

Stížení nevdecnosti lidu Izraelského. 5. Pohružka 9. i ohlášení se v milosti. 10. Proroctví o obrácení se Izraelských ku Pánu.

dyž dítetem byl Izrael, miloval jsem jej, a z Egypta povolal jsem syna svého.

2 Volali jich, oni tím více ucházeli pred nimi, Bálum obetovali, a rytinám kadili,

3 Ješto jsem já na nohy stavel Efraima, on pak bral je na lokty své; aniž znáti chteli, že jsem já je uzdravoval.

4 Potahoval jsem jich provázky lidskými, provazy milování, a cinil jsem jim tak jako ti, kteríž pozdvihují jha na celistech hovádka, podávaje potravy jemu.

5 Nenavrátít se do zeme Egyptské, ale Assur bude králem jeho, proto že se nechteli obrátiti.

6 Nadto bude trvati mec v mestech jeho, a zkazí závory jeho, a sžíre je pro rady jejich.

7 Nebo lid muj ustrnul na odvrácení se ode mne, a ac ho k Nejvyššímu volají, však žádný ho neoslavuje.

8 Jakž bych te vydal, ó Efraime? Jakž bych te vydal, ó Izraeli? Kterak bych te položil jako Adamu, podvrátil jako Seboim? Zkormouceno jest ve mne srdce mé, ano i streva slitování mých pohnula se.

9 Nevykonámt prchlivosti hnevu svého, nezkazím více Efraima; nebo jsem já Buh silný, a ne clovek, u prostred tebe svatý, aniž pritáhnu na mesto.

10 I pujdou za Hospodinem rvoucím jako lev; on zajisté rváti bude, tak že s strachem pribehnou synové od more.

11 S strachem pobehnou jako ptactvo z Egypta, a jako holubice z zeme Assyrské, i osadím je v domích jejich, dí Hospodin.

12 Obklícili mne Efraimští lží, a dum Izraelský lstí, když ješte Juda panoval s Bohem silným, a s svatými verný byl.