Proroctví
Ozeáše Proroka 12
Obvinení
Izraele i Judy z hríchu. 3. Napomenutí ku pokání 14. s ohlášením pomsty
nekajícím.
fraim
se vetrem pase, a vítr východní honí, každého dne lež a zhoubu množí; nebo
smlouvu s Assurem ciní, a masti do Egypta donášejí se.
2
I s Judou má soud Hospodin; procež navštíve Jákoba podlé cest jeho, podlé
snažností jeho odplatí jemu.
3
V živote za patu držel bratra svého, a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem.
4
Knížetsky, pravím, potýkal se s andelem, a premohl; plakal a pokorne ho prosil;
v Bethel jej nalezl, a tam s námi mluvil.
5
Tot jest Hospodin Buh zástupu, pametné jeho jest Hospodin.
6
Protož ty k Bohu svému se obrat, milosrdenství a soudu ostríhej, a ocekávej na
Boha svého ustavicne.
7
Kramárem jest, v jehož ruce jsou vážky falešné, rád utiskuje,
8
A ríká Efraim: Však jsem zbohatl, dobyl jsem sobe zboží; ve všech mých pracech
nenajdou mi nepravosti, jenž by hríchem byla.
9
Já pak Hospodin jsa Bohem tvým od vyjití z zeme Egyptské, ješte-liž bych te
sedeti nechal v stáncích jako ve dnech svátecních?
10
A mluve skrze proroky, já abych videní mnoho ukazoval, a skrze proroky
podobenství predkládal?
11
Zdali toliko v Gálád byla nepravost a marnost? I v Galgala voly obetují, pres
to i oltáru jejich jest jako kopcu na záhonech polí mých.
12
Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské, kdež sloužil Izrael pro ženu, a pro
ženu byl pastýrem;
13
Sem pak skrze proroka privedl Hospodin Izraele z Egypta, též skrze proroka
ostríhán jest.
14
Vzbudilt Efraim hnev prehorký, a protož krev jeho na nej se vztáhne, a potupu
svou vrátí jemu Pán jeho.
|