Kniha Genesis 24

O Izákovu ženení.

braham pak již byl starý a sešlého veku; a Hospodin požehnal mu ve všech vecech.

2 Tedy rekl Abraham služebníku svému staršímu v dome svém, kterýž spravoval všecky veci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé,

3 Abych te zavázal prísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha zeme, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím.

4 Ale pujdeš do zeme mé a príbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi.

5 I rekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtela žena ta se mnou jíti do zeme této, mám-li zase uvésti syna tvého do zeme, z níž jsi vyšel?

6 Kterýžto odpovedel: Hled, abys zase neuvodil syna mého tam.

7 Hospodin Buh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi prisáhl, rka: Semeni tvému dám zemi tuto, ont pošle andela svého pred tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.

8 Jestliže by pak žena ta nechtela jíti s tebou, svoboden budeš od této prísahy mé; toliko syna mého neuvod tam zase.

9 Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a prisáhl jemu na tu rec.

10 A vzal služebník ten deset velbloudu z velbloudu pána svého, aby se bral; (nebo mel všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do mesta Náchor.

11 A zastavil se s velbloudy pred mestem, u studnice vody k vecerou, casu toho, když vycházejí vážiti vody.

12 A rekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, at se potká se mnou dnes to, cehož hledám; a ucin milosrdenství se pánem mým Abrahamem.

13 Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužu mesta tohoto vycházejí, aby vážily vodu.

14 Devecka tedy, kteréž bych rekl: Nachyl medle vederce svého, at se napiji, a ona by rekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi zpusobil služebníku svému Izákovi; a po tomt poznám, že jsi milosrdenství ucinil se pánem mým.

15 I stalo se prvé, než on prestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a vederce její bylo na rameni jejím.

16 A byla devecka na pohledení velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši vederce své, šla vzhuru.

17 Tedy bežel služebník ten proti ní, a rekl: Dej mi píti, prosím, malicko vody z vederce svého.

18 I rekla: Napí se, pane muj. A rychle složila vederce své na ruku svou a dala mu píti.

19 A davši mu píti, rekla: Také velbloudum tvým navážím, dokudž se nenapijí.

20 Tedy rychle vylila z vederce svého do koryta, a bežela ješte k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechnem velbloudum jeho.

21 Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlce, rozjímaje, aby zvedel, zdaril-li Hospodin cestu jeho, cili nic.

22 I stalo se, když prestali píti velbloudové, vynav muž náušnici zlatou, ztíží pul lotu, a dve náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotu zlata.

23 A rekl: Cí jsi dcera? Povez mi, prosím, jest-li v dome otce tvého nám místo, kdež bychom pres noc zustali?

24 Jemužto odpovedela: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi.

25 Rekla ješte k nemu: Slámy také a potravy hojne u nás jest, ano i místo, kdež byste pres noc zustali.

26 Tedy skloniv hlavu, poklonu ucinil Hospodinu.

27 A rekl: Požehnaný Hospodin, Buh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na ceste vedl Hospodin k domu bratrí pána mého.

28 I bežela devecka, a oznámila v dome matky své tak, jakž se stalo.

29 A mela Rebeka bratra, jménem Lábana; ten bežel k muži tomu ven k studnici.

30 Nebo uzrev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mne clovek ten, prišel k muži, a on stál pri velbloudích u studnice.

31 Jemuž rekl: Vejdi, požehnaný Hospodinuv. Proc bys stál vne, kdyžt jsem pripravil dum a místo velbloudum?

32 Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudum, i vody k umytí noh jeho a noh mužu tech, kterí s ním byli.

33 A položil preden chléb, aby jedl. Ale on rekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím recí svých. I rekl Lában: Mluv.

34 Tedy rekl: Služebník Abrahamuv jsem já.

35 A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký ucinen jest; nebo dal mu ovce a voly, stríbro a zlato, služebníky a devky, velbloudy a osly.

36 A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má.

37 I zavázal mne prísahou pán muj, rka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím.

38 Ale k domu otce mého pujdeš, a k rodine mé, a odtud vezmeš manželku synu mému.

39 A když jsem rekl pánu svému: Snad nepujde žena ta se mnou?

40 Odpovedel mi: Hospodin, pred jehož oblícejem ustavicne jsem chodil, pošle andela svého s tebou, a štastnou zpusobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého.

41 A budeš svoboden od prísahy mé, když bys prišel k rodine mé; a jestliže by nedali tobe, budeš prost od prísahy mé.

42 Protož dnes prišed k studnici, rekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní štastne spravuješ cestu mou, po níž já jdu,

43 Aj, já stojím u studnice vody; protož,nechžt panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí rekl: Dej mi píti nyní malicko vody z vederce svého,

44 A ona by mi odpovedela: I ty pí, i velbloudum tvým také navážím, ta at jest manželka, kterouž zpusobil Hospodin synu pána mého.

45 Prvé pak než jsem já prestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající vederce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I rekl jsem jí: Prosím, dej mi píti.

46 Ona pak rychle složila vederce své s sebe, a rekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy.

47 I ptal jsem se jí, a rekl jsem: Cí jsi dcera? Ona odpovedela: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvár její, a náramnice na ruce její.

48 A skloniv hlavu, poklonu jsem ucinil Hospodinu, a dobrorecil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po ceste prímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho.

49 Protož nyní, ciníte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo.

50 Tedy odpovedeli Lában a Bathuel, rkouce: Od Hospodina vyšla jest vec tato; nemužemet odepríti v nicemž.

51 Aj, Rebeka pred tebou, vezmiž ji a jed; a necht jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin.

52 I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamuv slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi.

53 A vynav služebník ten nádoby stríbrné a nádoby zlaté a odev, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její.

54 Tedy jedli a pili, on i muži, kteríž byli s ním, a zustali tu pres noc. Ráno pak když vstali, rekl: Propustte mne ku pánu mému.

55 I odpovedel bratr její a matka: Nechat pozustane devecka s námi za nekterý den, aspon za deset; potom pujdeš.

56 On pak rekl jim: Nezdržujte mne, ponevadž Hospodin štastnou zpusobil cestu mou; propusttež mne, at jdu ku pánu svému.

57 I rekli: Zavolejme devecky a zeptejme se, co dí k tomu.

58 Tedy zavolali Rebeky, a rekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I rekla: Pujdu.

59 A propouštejíce Rebeku sestru svou a chovacku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho,

60 Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty bud v tisíce tisícu, a síme tvé dedicne obdrž brány neprátel svých.

61 Tedy vstala Rebeka a devecky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel.

62 Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední.

63 A vyšel Izák k premyšlování na pole, když se chýlilo k vecerou; a pozdvih ocí svých, uzrel, an velbloudové jdou.

64 Pozdvihla také Rebeka ocí svých, a uzrevši Izáka, ssedla s velblouda.

65 (Nebo rekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpovedel služebník: To jest pán muj.) I vzala rouchu, a pristrela se.

66 Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což pusobil.

67 I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a mel ji za manželku, a miloval ji. I potešil se Izák po smrti matky své.