Proroctví
Abakuka Proroka 3
Modlitba
Abakukova i lidu Božího. 3. Ustavení se v doufání skutky Božími 16. i
zaslíbeními jeho.
odlitba
Abakuka proroka podlé Šigejonót:
2
Ó Hospodine, uslyšev pohružku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u
prostred let pri životu zachovej, u prostred let známé ucin, v hneve na
milosrdenství se rozpomen.
3
Když se Buh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho prikryla
nebesa, a zeme byla plná chvály jeho.
4
Blesk byl jako svetlo, rohy po bocích svých mel, a tu skryta byla síla jeho.
5
Pred tvárí jeho šlo morní nakažení, a uhlí reravé šlo pred nohama jeho.
6
Zastavil se, a zmeril zemi; pohledel, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory
vecné, sklonili se pahrbkové vecní, cesty jeho jsou vecné.
7
Videl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a trásli se kobercové zeme
Madianské.
8
Zdaliž se na reky, ó Hospodine, zdaliž se na reky rozpálil hnev tvuj? Zdali
proti mori rozhnevání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých
spasitelných?
9
Patrne jest zjeveno lucište tvé pro prísahy pokolením lidu tvého stalé, Sélah.
Reky zeme jsi rozdelil,
10
Videly te hory, trásly se, povoden vod ustoupila; vydala propast hlas svuj,
hlubina rukou svých pozdvihla.
11
Slunce a mesíc v obydlí svém zastavil se, pri svetle strely tvé létaly, pri
blesku stkvoucí kopí tvé.
12
V hneve šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.
13
Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi
hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. Sélah.
14
Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bourili jako vichrice k
rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati meli chudého v skryte.
15
Bral jsi se po mori na koních svých, skrze hromadu vod mnohých.
16
Slyšel jsem, a zatráslo se bricho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti
mé práchnively, a všecken jsem se trásl, že se mám upokojiti v den ssoužení,
když pritáhne na lid, aby jej válecne hubil.
17
Byt pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byt i ovoce olivy pochybilo, a
rolí neprinesla užitky; a od ovcince odrezován byl brav, a nebylo žádného skotu
v chlévích:
18
Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého.
19
Hospodin Panovník jest síla má, kterýž ciní nohy mé jako laní, a na vysokých
místech mých cestu mi zpusobuje. Prednímu zpeváku na muj neginot.
|