Proroctví Sofoniáše Proroka 2

Napomenutí Judských ku pokání, 4. a predložením jim príkladu nekterých Božích pomst hrozných.

hledejte sebe, ohledejte, pravím, ó národe nemilý,

2 Prvé než uložení prijde, a den jako plevy pomine, prvé než prijde na vás prchlivost hnevu Hospodinova, prvé než prijde na vás den hnevu Hospodinova.

3 Hledejte Hospodina všickni tiší zeme, kteríž soud jeho ciníte; hledejte spravedlnosti, hledejte tichosti. Snad se ukryjete v den hnevu Hospodinova.

4 Nebo Gáza bude opušteno, a Aškalon zpustne; Azot o polednách zaženou, a Akaron vykorenen bude.

5 Beda tem, kteríž bydlí v krajine pomorské, národu Ceretejských. Slovo Hospodinovo proti vám jest, ó zeme Kananejská Filistinských, že te tak zahladím, aby nebylo žádného obyvatele.

6 I bude krajina pomorská místo ovcincu, jam pastýrských a stájí dobytka.

7 Bude také i ostatku domu Judského krajinou, kdež by pásli. V domích Aškalonu u vecer léhati budou, když je navštíví Hospodin Buh jejich, a privede zase zajaté jejich.

8 Slyšelt jsem hanení Moábských a utrhání synu Ammonitských, kterýmiž haneli muj lid, a honosili se na pomezí jejich.

9 Protož živ jsem já, praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský, že Moáb jako Sodoma bude, a synové Ammonitští jako Gomora, místem kopriv a domem solným a pustinou až na veky. Ostatkové lidu mého rozchvátají je, a pozustalí z lidu mého dedicne je obdrží.

10 To jim pro pýchu jejich, že zhaneli a zpínali se nad lid Hospodina zástupu.

11 Hrozný jim bude Hospodin; nebo zpusobí, aby zhubeneli všickni bohové zeme. I bude se jemu klaneti každý z místa svého, všickni ostrovové národu.

12 Také i vy, Mourenínové, mecem mým zbiti budete.

13 Nebo vztáhne ruku svou na pulnoci, a zhubí Assyrii, a obrátí Ninive v pustinu, a v suchost jako poušt.

14 I budou u prostred neho léhati stáda, všecky šelmy národu, pelikán i výr na makovicích jeho nocovati budou; hlas zníti bude na okne, pustina na vereji, když cedroví jeho obnaží.

15 Takovét bude to mesto plésající, kteréž sedí bezpecne, ríkaje v srdci svém: Já jsem, a krome mne není žádného více. Jakt jest ucineno pusté, peleší šelmám! Kdožkoli pujde skrze ne, ckáti bude a zmítati rukou svou.