Proroctví
Aggea Proroka 2
Poslinení
Židu k stavení chrámu. 11. Oznámení prícin pokut na ne vložených. 21. Proroctví
o vyhlazení neprátel lidu Božího, a zvýšení Pána Krista.
esíce sedmého,
dvadcátého prvního dne téhož mesíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea
proroka, rkoucí:
2
(2:3) Mluv nyní k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a Jozue synu
Jozadakovu, knezi nejvyššímu, i k ostatkum lidu, rka:
3
(2:4) Kdo jest mezi vámi pozustalý, ješto videl dum ten v sláve jeho první? A
jaký vy jej nyní vidíte? Zdaliž není proti onomu jako nic pred ocima vašima?
4
(2:5) A však nyní posiln se Zorobábeli, praví Hospodin, posiln se i Jozue synu
Jozadakuv, kneže nejvyšší, a posiln se všecken lide zeme této, praví Hospodin,
a dodelejte; nebo já s vámi jsem, praví Hospodin zástupu,
5
(2:6) Podlé slova, jímž jsem smlouvu ucinil s vámi, když jste vycházeli z
Egypta. Duch také muj stane u prostred vás, nebojtež se.
6
(2:7) Nebo takto praví Hospodin zástupu: Po malém casu, aj, já ješte jednou
pohnu nebem i zemí, a morem i suchostí.
7
(2:8) Pohnu, pravím, všemi národy, a prijdou k Žádoucímu všechnem národum, i
naplním dum tento slávou, praví Hospodin zástupu.
8
(2:9) Mét jest stríbro a mé jest zlato, praví Hospodin zástupu.
9
(2:10) Vetší bude sláva domu tohoto posledního, než onoho prvního, praví
Hospodin zástupu; nebo na tomto míste zpusobím pokoj, praví Hospodin zástupu.
10
(2:11) Dvadcátého ctvrtého dne, devátého mesíce, léta druhého Daria, stalo se
slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, rkoucí:
11
(2:12) Takto praví Hospodin zástupu: Vzeptej se nyní kneží na zákon, rka:
12
(2:13) Ej, kdyby nekdo nesl maso svaté v krídle sukne své, aneb dotkl by se
krídlem svým chleba, neb varení, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krme, zdali
bude posvecen? I odpovedeli kneží a rekli: Nikoli.
13
(2:14) Tedy rekl Aggeus: Jestliže nekdo jsa necistý od tela mrtvého, dotkl by
se neceho z tech vecí, bude-li necisté? I odpovedeli kneží a rekli: Necisté
bude.
14
(2:15) Tedy odpovídaje Aggeus, rekl: Tak lid tento a tak národ tento pred tvárí
mou, praví Hospodin, a tak všecko dílo rukou jejich, i cožkoli obetovali tam,
necisté bylo.
15
(2:16) Nyní tedy priložte medle srdce své od tohoto dne až do onoho, jakž
prestal kladen býti kámen na kameni v dome Hospodinove,
16
(2:17) Od toho casu, když prišel nekdo k hromade dvadcíti, bylo jen deset; když
prišel k kádi, aby nabral padesáte z presu, bylo jen dvadcet.
17
(2:18) Bil jsem vás suchem a rzí, i krupobitím všecko dílo rukou vašich, však
žádný z vás neobrátil se ke mne, praví Hospodin.
18
(2:19) Priložte již srdce své od tohoto dne až do onoho, ode dne dvadcátého
ctvrtého, mesíce devátého, až do dne, v kterémž založen byl chrám Hospodinuv,
(priložte srdce své).
19
(2:20) Zdali již jest semeno v obilnici? Anobrž ani vinný kmen, ani fík, ani
strom jablek zrnatých, ani strom olivový nevydal ovoce. Od tohoto dne požehnám.
20
(2:21) Potom stalo se slovo Hospodinovo po druhé k Aggeovi, dvadcátého ctvrtého
dne téhož mesíce, rkoucí:
21
(2:22) Mluv k Zorobábelovi knížeti Judskému, rka: Já pohnu nebem i zemí,
22
(2:23) A podvrátím stolici království, a zkazím sílu království pohanských;
podvrátím, pravím, vuz i ty, kteríž na nem jezdí, a sejdou koni i jezdci jejich
jeden každý od mece bratra svého.
23
(2:24) V ten den, praví Hospodin zástupu, vezmu tebe, Zorobábeli synu
Salatieluv, služebníce muj, praví Hospodin, a uciním te jako pecetní prsten;
nebo jsem te vyvolil, praví Hospodin zástupu.
|