Malachiáš
Proroctví
Malachiáše Proroka 1
Pripomenutí
lidu Božímu vyvolení jejich z pouhé milosti. 6. Obvinení kneží jejich pri
Božích službách nevážnosti. 10. Procež Buh obetmi jejich pohrdá, 14. na ne pak
zlorecenství vydává.
ríme
slova Hospodinova proti Izraelovi skrze Malachiáše.
2
Miluji vás, praví Hospodin, vy pak ríkáte: V cem nás miluješ? Zdaliž Ezau nebyl
bratr Jákobuv? praví Hospodin. A však jsem miloval Jákoba.
3
Ezau pak mel jsem v nenávisti; protož zanechal jsem hor jeho pustých, a
dedictví jeho drakum poušte.
4
Rekne-li Idumejská zeme: Ochuzenit jsme, ale navrátíme se zase, a vystavíme
místa pustá, takto praví Hospodin zástupu: Oni necht stavejí, a já budu boriti.
I budou je nazývati pomezím bezbožnosti a lidem, na nejž hneviv bude Hospodin
až na veky.
5
Což oci vaše uzrí, a vy díte: Veleben bud Hospodin po pomezích Izraelských.
6
Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližet jsem já otec, kdež jest
cest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázen má? Vám to mluví Hospodin zástupu,
ó kneží, kteríž sobe zlehcujete jméno mé. A však ríkáte: V cem zlehcujeme jméno
tvé?
7
Kteríž prinášejíce na oltár muj obet poškvrnenou, ríkáte: Címž jsme te
poškvrnili? Tím, když ríkáte: Stul Hospodinuv v pohrdání jest.
8
Nebo když privodíte slepé k obetování, což to není nic zlého? A když privodíte
chromé aneb nemocné, což to není nic zlého? Daruj je medle knížeti svému,
zalíbíš-li mu se tím, a prijme-li tvár tvou, praví Hospodin zástupu.
9
A protož nyní kortež se tvári Boha silného, aby nám milost ucinil. Ale když to
z rukou vašich jest, prijme-liž kterého z vás oblícej? praví Hospodin zástupu.
10
Anobrž kdo jest mezi vámi, aby zavrel dvére, aneb zapálil na oltári mém darmo?
Nemámt v vás žádné líbosti, praví Hospodin zástupu, a obeti neprijmu z ruky
vaší.
11
Nebo od východu slunce až na západ jeho veliké bude jméno mé mezi národy, a na
všelikém míste kadení prinášíno bude jménu mému, a obet cistá. Veliké zajisté
jméno mé bude mezi národy, praví Hospodin zástupu,
12
Ackoli vy ho poškvrnujete, když ríkáte: Stul Hospodinuv v pohrdání jest, a což
kladeno bývá na nej, že jest chaterný pokrm.
13
Ríkáte také: Ach, vetší práce, ješto byste to zdmýchnouti mohli, praví Hospodin
zástupu. Nebo prinášíte to, což jest vydreno, a chromé i nemocné, prinášejíce
dar. To-liž mám prijímati z ruky vaší? praví Hospodin.
14
Anobrž zlorecený jest fortelný, kterýž maje v svém stáde samce, ciní slib, a
obetuje Pánu to, což jest churavého. Nebo král veliký já jsem, praví Hospodin
zástupu, a jméno mé jest hrozné mezi národy.
|