Evangelium S. Marka 5

Dábelník uzdraven; 11. stádo vepru v mori ztonulo; 25. žena od nemoci své uzdravena; 35. dcera Jairova vzkríšena.

edy preplavili se pres more do krajiny Gadarenských.

2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal clovek z hrobu, +maje ducha necistého.

Mt 8,28; L 8,26.27.[+29]

3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl retezy svázati,

4 Nebo casto jsa pouty a retezy okován, polámal retezy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti.

5 A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, +krice a tepa se kamením.

[+1Kr 18,28 ]

6 Uzrev pak Ježíše zdaleka, bežel +a poklonil se jemu,

[+3,11 ]; [L 8,28 ]

7 A krice hlasem velikým, rekl: Co jest +tobe do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám te skrze Boha, abys mne netrápil.

[+1,24; Mt 8,29 ]

8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu necistý, z cloveka tohoto.)

9 I otázal se ho: Jakt ríkají? A on odpovídaje, rekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho.

10 I prosil ho velmi, aby jich nevyhánel z té krajiny.

11 Bylo pak tu pri horách stádo vepru veliké pasoucích se.

Mt 8,30

12 I prosili ho všickni ti dáblové, rkouce: Pust nás do vepru, at do nich vejdeme.

L 8,32

13 I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové necistí, vešli do vepru. I beželo to stádo s vrchu dolu do more, (a bylo jich ke dvema tisícum,) i ztonuli v mori.

14 Ti pak, kteríž ty vepre pásli, utekli a oznámili to v meste i ve vsech. I vyšli lidé, aby videli, co je se to stalo.

15 I prišli k Ježíšovi, a uzreli toho, kterýž byl trápen od dábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž mel tmu dáblu. I báli se.

16 A kteríž to videli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž mel dábelství, i o veprích.

17 Tedy +pocali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.

L 8,37; Sk 16,39; [+Mt 8,34 ]

18 A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od dábelství, aby byl s ním.

19 Ježíš pak nedopustil mu, ale rekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvestuj +jim, kterak jest veliké veci ucinil tobe Hospodin, a slitoval se nad tebou.

[+Ž 116,10.17; L 8,39 ]; [1Tm 1,13 ]

20 I odšel, a pocal ohlašovati v krajine Desíti mest, kterak veliké veci ucinil mu Ježíš. I divili se všickni.

21 A když se preplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k nemu zástup mnohý. A on byl u more.

22 A aj, *prišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzrev jej, padl k nohám jeho,

*Mt 9,18; L 8,41

23 A velmi ho prosil, rka: Dcerka má skonává. Prosím, pojd, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budet živa.

24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.

25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve mela dvanácte let,

Lv 15,25

26 A mnoho byla trápena od mnohých lékaru, a vynaložila všecken statek svuj, a nic jí bylo neprospelo, ale vždy se hure mela,

Mt 9,20; L 8,43

27 Uslyšavši o Ježíšovi, prišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.

28 Neb rekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.

29 A hned prestal jest krvotok její, a pocítila na tele, že by uzdravena byla od +neduhu svého.

[+34 ]

30 A hned Ježíš poznav +sám v sobe, že jest moc vyšla z neho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, rekl: Kdo se dotekl roucha mého?

[+L 6,19; 8,46; J 1,16 ]

31 I rekli mu ucedlníci jeho: Vidíš, že te zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?

32 I hledel vukol, aby ji uzrel, která jest to ucinila.

33 Ta pak žena s bázní a s tresením, veduci, co se stalo pri ní, pristoupila a padla pred ním, a povedela mu všecku pravdu.

34 On pak rekl jí: Dcero, *víra tvá te uzdravila, jdiž u pokoji, a bud zproštena od trápení svého.)

*L 7,50 ; [Mk 10,52; Mt 9,22 ]

35 A *když on ješte mluvil, prišli nekterí z domu knížete školy, rkouce: Dcera tvá umrela, proc již zamestknáváš Mistra?

*L 8,49

36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, rekl knížeti školy: Neboj se, toliko ver.

37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.

38 I *prišel do domu knížete školy, a videl tam hluk, ano plací a kvílí velmi.

*Mt 9,23; L 8,51

39 I všed tam, rekl jim: Co se bouríte a placete? Neumrelat jest devecka, ale *spí.

*J 11,11; [Mt 9,24; L 8,52 ]

40 I +posmívali se jemu. *On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku devecky, a ty, kteríž s ním byli, i všel tam, kdež devecka ležela.

*2Kr 4,33; [+Gn 18,12 ]

41 A vzav ruku devecky, rekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: +Devecko, (tobet pravím,) vstan.

[+L 7,14; J 5,8 ]; [Sk 9,40 ]

42 A *hned vstala devecka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zdesili se divením prevelikým.

*Sk 9,40

43 A prikázal jim pilne, aby žádný o tom nezvedel. I rozkázal jí dáti jísti.