Evangelium
S. Marka 9
Kristus
Pán promenil se na hore svaté, 13. a dolu sstoupiv, dábelníka uzdravil, 29.
smrt svou i vzkríšení predpovedel, 34. nesnáz mezi ucedlníky o prvotnost
srovnal, 41. a aby se pohoršení vystríhali napomenul.
pravil
jim: Amen pravím vám, žet jsou nekterí z stojících tuto, kteríž neokusí smrti,
až i uzrí království Boží pricházející v moci.
Mt
16,28; L 9,27
2
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou
soukromí samy, a promenil se pred nimi.
Mt
17,1; L 9,28
3
A ucineno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého
žádný belic na zemi uciniti nemuže.
4
I uzreli +Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
[+Mt
17,3 ]
5
A odpovedev Petr, rekl k Ježíšovi: Mistre, dobrét jest nám tuto býti. Protož
udelejme tri stánky, tobe jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
6
Nebo nevedel, +co mluví; byli zajisté prestrašeni.
[+Ž
126,1 ]
7
I stal se oblak zastenující je, *a prišel hlas z oblaku, rkoucí: +Tentot jest
ten Syn muj milý, <> jeho poslouchejte.
*Mt
17,5; Ko 1,13; <> Dt 18,15.[+19] ; [+Ž 2,7; Iz 42,1; Mt 3,17; 2Pt 1,17;
Ko 1,13 ]
8
A hned obezrevše se, žádného víc nevideli než samého Ježíše s sebou.
9
A když sstupovali s hory, prikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co
videli, než až Syn cloveka z mrtvých vstane.
Mt
17,9; L 9,36
10
I zachovali tu vec u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti?
11
I otázali se ho, rkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí prijíti prve?
12
On pak odpovedev, rekl jim: *Eliáš prijda nejprve, napraví všecky veci,
<> a jakož psáno jest o Synu cloveka, že má mnoho trpeti a za nic položen
býti.
*Mal
4,5; Mt 11,14; L 1,17 ; <> Iz 53,[3.4]; Ž 22,2-22; [Dn 9,26 ]
13
Ale +pravím vám, že Eliáš již prišel, a ucinili mu, což jsou chteli, jakož
psáno jest o nem.
[+Mt
11,14; 17,10n; L 1,17 ]
14
Tedy +prišed k ucedlníkum, uzrel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se
hádají s nimi.
Mt
17,14; L 9,[+37].38
15
A hned všecken zástup uzrev jej, ulekli se; a sbehše se, privítali ho.
16
I otázal se zákoníku: Co se hádáte spolu?
17
A odpovídaje jeden z zástupu, rekl: Mistre, privedl jsem syna svého k tobe,
kterýž má ducha nemého.
18
Ten kdyžkoli jej pochopí, +lomcuje jím, a on se sliní, a škripí zubami, a
svadne. I rekl jsem ucedlníkum tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli.
[+20 ]
19
A on odpovídaje jemu, rekl: Ó národe +neverný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž
vás trpeti budu? Privedte jej ke mne.
[+Mt
17,17 ]
20
I privedli ho k nemu. A jakž jej uzrel, hned jím duch +lomcoval; a padna na
zemi, válel se a slinil.
[+1,26
]
21
I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on rekl: Hned od detinství.
22
A casto jím metal i na ohen i do vody, aby jej zahubil. Ale mužeš-li co, spomoz
nám, slituje se nad námi.
23
A Ježíš rekl jemu: Mužeš-li tomu veriti; *všeckot jest možné verícímu.
*Mt
21,21; L 17,6; [Mt 17,20; L 17,6; Fp 4,13 ]
24
A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, rekl: +Verím, Pane, spomoz nedovere
mé.
[+4,40
]
25
Uzrev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, primluvil duchu tomu necistému, rka jemu:
Hluchý a nemý duše, já tobe prikazuji, vyjdi z neho, a nevcházej více do neho.
26
Tedy krice a velmi jím lomcuje, vyšel z neho. I ucinen jest clovek ten jako
mrtvý, takže mnozí pravili, že umrel.
27
Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
28
A když všel do domu, *ucedlníci jeho otázali ho soukromí: Procež jsme my ho
nemohli vyvrci?
*Mt
17,19
29
I rekl jim: +Toto pokolení nijakž nemuž vyhnáno býti, jediné modlitbou a
postem.
[+J
16,24; 1J 5,14 ]
30
A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtel, aby kdo o tom vedel.
31
Nebo ucil ucedlníky své a pravil jim: Že Syn *cloveka dán bude v ruce lidské, a
zamordujít jej, ale zamordován jsa, tretí den z mrtvých vstane.
*8,31;
Mt 16,21; 17,22; 20,18
32
Oni pak nesrozumeli tomu povedení, a ostýchali se ho otázati.
33
I prišel do Kafarnaum, a v dome byv, otázal se jich: Co jste na ceste mezi
sebou rozjímali?
34
A oni mlceli. Nebo hádali se byli na ceste mezi sebou, *kdo by z nich byl
vetší.
*10,37;
Mt 18,1; L 9,46
35
A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: *Chce-li kdo první býti, budet všech
nejposlednejší a všech služebník.
*Mt
20,26; 23,11; [Mk 10,43 ]
36
A vzav pacholátko, postavil je uprostred nich, a vzav je +na lokty své, rekl
jim:
[+10,16
]
37
Kdož by koli *jedno z takových dítek prijal ve jménu mém, mnet prijímá; a kdož
by mne koli prijal, ne mnet prijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
*Mt
18,5; L 9,48; J 13,20; [Mt 10,40 ]
38
I odpovedel mu Jan, rka: Mistre, videli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém
dábly *vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi
nechodí.
*L
9,49; [Mt 7,22 ]
39
Ježíš pak rekl: Nebrantež mu. Nebt *není žádného, kterýž by divy cinil ve jménu
mém, at by mohl snadne zle mluviti o mne.
*1K
12,3
40
Nebo +kdož není proti nám, s námit jest.
[+Mt
12,30 ]
41
Kdož by koli +zajisté dal vám *píti cíši vody ve jménu mém, protože jste
Kristovi, amen pravím vám, neztratít nikoli odplaty své.
*[+]Mt
10,42; [+25,40 ]
42
A kdožt by koli *pohoršil jednoho z techto malických, verících ve mne, mnohem
by lépe mu bylo, aby byl zavešen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do
more.
*Mt
18,6; L 17,1
43
A *horšila-li by te ruka tvá, utni ji. Lépet jest tobe bezrukému vjíti do
života, radeji nežli obe ruce majícímu jíti do pekla, v ohen neuhasitelný,
*Mt
5,29; 18,8
44
Kdež +cerv jejich neumírá a ohen nehasne.
[+Iz
66,24 ]
45
A pakli +noha tvá horšila by te, utniž ji. Lépet jest tobe kulhavému vjíti do
života, nežli obe noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ohen neuhasitelný,
[+Mt
18,8 ]
46
Kdežto cerv jejich neumírá a ohen nehasne.
47
Pakli by te +oko tvé horšilo, vylup je. Lépet jest tobe jednookému vjíti do
království Božího, nežli obe oci majícímu uvrženu býti do ohne pekelného,
Dt
13,1; [+Mt 5,29 ]
48
Kdežto *cerv jejich neumírá a ohen nehasne.
*Iz
66,24
49
Nebo každý clovek ohnem bude solen, a všeliká *obet solí bude osolena.
*Lv
2,13
50
Dobrát jest *sul. Pakli sul bude neslaná, cím ji osolíte? ~Mejte sul v sobe
sami, %a pokoj mejte mezi sebou.
*Mt
5,13 ; L 14,34; [~R 12,18; Ko 4,6; %Za 8,21; Žd 12,14 ]
|