Evangelium S. Marka 10

Otázku Pán, slušelo-li by ženu propustiti, zpravil, 13. dítek malických k sobe nésti nehájil, 23. bohatým že nesnadno do království Božího, svedcil, 38. ucedlníky své, kteríž povýšení žádali, poníženosti ucil, 46. a slepého uzdravil.

vstav odtud, +prišel do koncin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k nemu zase zástupové, a jakž obycej mel, opet je ucil.

[+Mt 19,1 ]

2 Tedy pristoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.

Mt 19,3

3 On pak odpovídaje, rekl jim: Co vám prikázal Mojžíš?

4 Kterížto rekli: *Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.

*Dt 24,1; Mt 5,31; 19,7; L 16,18 ; [Jr 3,1; Mt 1,19; 5,31 ]

5 I odpovedev Ježíš, rekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to prikázání.

6 Ale *od pocátku stvorení muže a ženu ucinil je Buh.

*Gn 1,27; 2,24

7 Protot +opustí clovek otce svého i matku, a prídržeti se bude ženy své.

[+Gn 2,24; Ef 5,31 ]

8 I budou dva *jedno telo. A tak již nejsou dva, ale jedno telo.

*1K 6,16; Ef 5,31

9 Protož což Buh spojil, +clovek nerozlucuj.

[+Mt 19,6 ]; [1K 7,10.11 ]

10 A v domu opet ucedlníci jeho otázali se ho o též veci.

11 I dí jim: *Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hreší proti ní.

*Mt 5,32; 19,9 ; L 16,18; 1K 7,10

12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.

13 Tedy +prinášeli k nemu dítky, aby se jich dotýkal. Ale ucedlníci primlouvali tem, kteríž je nesli.

[+Mt 19,13 ]

14 To videv Ježíš, nelibe to nesl, a rekl jim: Nechtež *dítek jíti ke mne a nebrantež jim, nebo takovýcht jest království Boží.

*Mt 19,14; L 18,16

15 Amen pravím vám: Kdož by koli neprijal království Božího *jako díte, nikolit do neho nevejde.

*1K 14,20; 1Pt 2,1.2 ; [Mt 18,3 ]

16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ne ruce, požehnání jim dával.

17 Potom když vyšel na cestu, pribehl jeden, a poklekna pred ním, otázal se ho, rka: Mistre +dobrý, co uciním, abych života vecného dedicne došel?

[+Mt 19,16; L 18,18 ]

18 I rekl mu Ježíš: Co +mne nazýváš dobrým? ~Žádný není dobrý, než sám toliko Buh.

[~]Mt 19,17; L 18,19; [+J 5,40.41.43 ]

19 Prikázání umíš: *Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svedectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.

*Ex 20,.13; Dt 5,7; R 13,9

20 A on odpovedev, rekl jemu: Mistre, toho všeho jsem ostríhal od své mladosti.

21 Tedy Ježíš pohledev na nej, zamiloval ho, a rekl mu: Jednohot se nedostává. Jdi, a *cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti +poklad v nebi; a pojd, následuj mne, <> vezma kríž svuj.

*Mt 6,20; 19,21; L 12,33; 16,9; 1Tm 6,19 ; <> Mk 8,34; Mt 16,24; L 9,23; [+Mt 10,38 ]

22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo mel mnohá zboží.

23 A pohledev vukol Ježíš, dí ucedlníkum svým: Aj jak *nesnadne ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.

*Mt 19,23; L 18,24; [Jb 31,24; Pr 11,28];

24 Tedy ucedlníci užasli se nad recmi jeho. Ježíš pak zase odpovedev, dí jim: Synáckové, kterak nesnadné jest *doufajícím v statek do království Božího vjíti.

*Pr 11,28; [Ž 62,11 ]

25 Snáze +jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

[+Mt 19,24; L 18,25 ]

26 Oni pak více se desili, rkouce mezi sebou: I kdož muže spasen býti?

27 A pohledev na ne Ježíš, dí: U lidít jest nemožné, ale ne u Boha; nebo *u Boha všecko možné jest.

*Jb 42,2; Za 8,6 ; Mt 19,26; L 1,37; 18,27; [Jr 32,17.27 ]

28 I pocal Petr mluviti k nemu: Aj, my opustili jsme *všecko a šli jsme za tebou.

*Mt 4,20; 19,27; L 5,28; 18,28

29 Odpovedev pak Ježíš, rekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dum, neb bratrí, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,

30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v casu tomto domu a bratru a sestr a matek a synu a rolí s protivenstvím, a v budoucím veku život vecný.

31 Mnozít zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.

Mt 19,30; 20,16; L 13,30

32 Byli pak na ceste, jdouce +do Jeruzaléma, a Ježíš šel napred. I byli predešeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opet dvanácte, pocal jim praviti, co se jemu má státi,

[+Mt 20,17; L 18,31 ]

33 Rka: *Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn cloveka vydán bude predním knežím a zákoníkum, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanum.

*8,31; Mt 16,21; 17,22; L 9,22; 18,31; [J 18,32 ]

34 Kterížto posmívati se budou jemu, a ubicují ho, a uplijí a zabijí jej, ale tretího dne z mrtvých vstane.

35 Tedy *pristoupili k nemu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, rkouce: Mistre, chceme, zac bychom koli prosili tebe, abys ucinil nám.

*Mt 20,20

36 On pak rekl jim: Co chcete, abych vám ucinil?

37 I rekli jemu: *Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé sedeli v sláve tvé.

*L 9,46

38 Ježíš pak rekl jim: +Nevíte, zac prosíte. Mužete-li píti kalich, kterýž já piji, a *krtíti se krtem, kterýmž já se krtím?

*L 12,50; [+Mt 20,22; R 8,26 ]

39 A oni rekli jemu: Mužeme. A Ježíš rekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a krtem, kterýmž já se krtím, krteni budete,

40 Ale sedeti na pravici mé, nebo na levici mé, nenít má vec dáti vám, ale dánot bude, kterýmž *pripraveno jest.

*Mt 25,34

41 A uslyšavše to jiných deset, +pocali se hnevati na Jakuba a na Jana.

[+Mt 20,24; L 22,25n ]

42 Ale Ježíš povolav jich, rekl jim: Víte, +že ti, kteríž sobe zalibují vládnouti nad národy, *panujít nad nimi; a kteríž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.

*[+]L 22,25 ; [+Mt 20,25 ]

43 Ne takt bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtel by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.

Mt 20,26

44 A kdožkoli +z vás chtel by býti prední, budiž služebník všech.

[+9,35; 1Pt 5,3]

45 Nebo *i Syn cloveka neprišel, aby mu sloužili, ale ~aby on sloužil, a aby dal duši %svou na <> vykoupení za mnohé.

*J 13,5 ; Fp 2,7; <> Ž 111,9; 130,7; Iz 59,20; Mt 20,28; R 3,24 ; 1K 1,30; 6,20; 7,23; [%]Ef 1,7; Ko 1,14; 1Tm 2,6; Žd 9,12 ; 1Pt 1,18; Zj 5,9; [%Iz 53,10; ~J 13,14 ]

46 Tedy prišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i ucedlníci jeho a zástup mnohý, Timeuv syn, Bartimeus slepý, sedel podle cesty, žebre.

Mt 20,29; L 18,35

47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, pocal volati a ríci: Ježíši, synu Daviduv, smiluj +se nade mnou.

[+L 17,13 ]

48 I primlouvali mu mnozí, aby mlcel. Ale on mnohem více volal: Synu Daviduv, smiluj se nade mnou.

49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, rkouce jemu: Dobré mysli bud, vstan, volá te.

50 On pak povrh plášt svuj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.

51 I odpovedev Ježíš, dí jemu: Co chceš, at uciním? A slepý rekl jemu: +Mistre, at ~vidím.

[+J 20,16; ~Mt 20,33 ]

52 Tedy Ježíš rekl mu: Jdi, víra tvá te uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.