Evangelium
S. Lukáše 4
Kristus
Pán, zvíteziv nad dáblem, 14. a prišed do vlasti své, 15. kázal a zvestoval
proroctví naplnené, 30. však když ho nebyli vdecni, 31. sstoupiv do Kafarnaum,
mnohé rozlicnými neduhy i dábelstvím ztrápené, uzdravoval.
ežíš
pak, pln *jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na
poušt.
*Mt
4,1; Mk 1,12
2
A za ctyridceti dní pokoušín byl od dábla, a *nic nejedl v tech dnech. A když
se skonali dnové ti, potom zlacnel.
*Ex
24,18; [34,28]; 1Kr 19,8
3
I rekl jemu dábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci +kamenu tomuto, at jest chléb.
[+Mt
4,3 ]
4
I odpovedel jemu Ježíš: Psánot *jest: Že ne samým chlebem živ bude clovek, ale
každým slovem Božím.
*Dt
8,3; 32,47
5
I vedl jej dábel na +horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku zeme
pojednou.
[+Mt
4,8 ]
6
A rekl jemu dábel: Tobet dám tuto všecku moc i slávu techto království, nebo
mne dána jest, a komuž bych koli chtel, dám ji.
7
Protož ty pokloníš-li se prede mnou, budet všecko tvé.
8
I odpovedev Ježíš, rekl jemu: Jdi pryc ode mne, satanáši; nebot *psáno jest:
Pánu Bohu svému budeš se klaneti a jemu samému sloužiti.
*Dt
6,13; 10,20; 1S 7,3; [Mt 4,10 ]
9
Tedy +vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a rekl mu: Jsi-li
Syn Boží, pust se odtud dolu.
[+Mt
4,5 ]
10
Nebo *psáno jest: Že andelum svým prikáže o tobe, aby te ostríhali,
Ž
91,11.12; [Mt 4,6 ]
11
A že te na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
12
A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povedínot *jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
*Dt
6,16; [Mt 4,7 ]
13
A dokonav všecka pokušení dábel, odšel od neho až do casu.
14
I navrátil se Ježíš *v moci Ducha do Galilee, a vyšla povest o nem po vší té
okolní krajine.
*Mt
4,12; Mk 1,14 ; J 4,43; Sk 10,37.38
15
A on ucil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
16
I prišel do *Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyceje svého v den
sobotní do školy. <> I vstal, aby cetl.
*Mt
13,.54; [2,23]; Mk 6,1; <> Neh 8,5
17
I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevrev knihu, nalezl místo, kdež bylo
*napsáno:
*Iz
61,1
18
Duch Páne nade mnou, protože pomazal mne, kázati +evangelium chudým poslal mne,
a uzdravovati zkroušené srdcem, ~zvestovati jatým propuštení a slepým videní, a
propustiti soužené v svobodu,
[+Mt
11,5; ~Iz 42,7 ]
19
A zvestovati +léto Páne vzácné.
[+Lv
25,10; 2K 6,2 ]; [Iz 61,2 ]
20
A zavrev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oci byly
obráceny nan.
21
I pocal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
22
A všickni jemu posvedcovali, a divili *se libým slovum, pocházejícím z úst
jeho, a pravili: Zdaliž tento ~není syn Jozefuv?
*[~]Mt
13,55; [~]Mk 6,3; J 7,15; [Ž 45,3; Iz 50,4 ]
23
I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékari, uzdrav se sám. Které veci
slyšeli jsme, žes cinil +v Kafarnaum, ucin také i zde ~v své vlasti.
[+Mt
4,13; ~13,54 ]
24
I rekl jim: Amen pravím vám, žet žádný +prorok není vzácen v vlasti své.
[+Mt
13,57 ]
25
Ale v pravde pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnu Eliáše *v lidu Izraelském,
kdyžto zavríno bylo nebe za tri léta a za šest mesícu, takže byl hlad veliký po
vší zemi,
*1Kr
17,.9 ; Jk 5,17
26
Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k žene
vdove.
27
A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich
není ocišten, než *Náman Syrský.
*2Kr
5,14
28
I naplneni jsou všickni v škole hnevem, slyšíce to.
29
A povstavše, vyvedli jej ven z mesta, a vedli ho až na vrch hory, na nížto
mesto jejich bylo vzdeláno, aby jej dolu sstrcili.
30
Ale on bera se +prostredkem jich, ušel.
[+J
8,59 ]
31
I sstoupil +do Kafarnaum, mesta Galilejského, a tu ucil je ve dny sobotní.
[+Mt
4,13; Mk 1,21 ]
32
I divili se *velmi ucení jeho, nebo mocná byla rec jeho.
*2,47;
[Mt 7,28.29; Mk 1,22 ]
33
Byl pak tu v škole +clovek jeden, mající ducha dábelství necistého. I zvolal
hlasem velikým,
[+Mk
1,23 ]
34
Rka: Ach, což jest tobe do nás, Ježíši Nazaretský? Prišel jsi zatratiti nás?
Znám te, kdo jsi, že jsi ten +svatý Boží.
[+1,35;
Mk 1,24 ]
35
I primluvil jemu Ježíš, rka: Umlkniž a vyjdi od neho. A povrha jej dábel mezi
ne, vyšel od neho, a nic mu neuškodil.
36
I prišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, rkouce: Jaké jest toto
slovo, že *v moci a síle prikazuje necistým duchum, a vycházejí?
*9,42;
10,19; Mt 4,23; 8,16; 9,32
37
I rozcházela se o nem povest po všem okolí té krajiny.
38
Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena
byla težkou zimnicí. I prosili ho za ni.
Mt 8,14
39
Tedy stoje nad ní, primluvil zimnici, i prestala jí. A ona hned vstavši,
posluhovala jim.
40
Pri západu pak slunce všickni, kteríž meli nemocné rozlicnými neduhy, vodili je
k nemu, a on +na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
Mk
1,32.[34; +7,32; 8,23.25]
41
Od mnohých také dábelství vycházela, kricící a ríkající: *Ty jsi Kristus, Syn
Boží. Ale on +primlouvaje, nedopouštel jim mluviti; nebo vedeli, že jest on
Kristus.
*9,20;
Mk 3,11 ; [+Mk 1,34; Sk 16,17.18 ]
42
A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a prišli
až k nemu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
43
On pak rekl jim: I jinýmt mestum musím zvestovati království Boží; nebo na to
poslán jsem.
44
I kázal v školách Galilejských.
|