Evangelium S. Lukáše 9

O vyslání ucedlníku dvanácti, 12. o nasycení zástupu peti chleby, 18. o dotázce Páne na apoštoly, zac by jmín byl od lidí, 28. o promenení Páne, 38. o námesicníku, 46. o nesnázi o prvotnost, 59. a o následování Krista Pána.

svolav Ježíš dvanácte +ucedlníku svých, dal jim sílu a moc nad všelikým dábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.

[+]Mt 10,1; [+L 6,13; Mk 3,13; 6,7 ]

2 I +poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.

[+Mt 10,7.8 ]

3 A rekl jim: Nic *neberte na cestu, ani hulky, ani mošny, ani chleba, ani penez, ani po dvou sukních mívejte.

*10,4; 22,35 ; Mt 10,9; Mk 3,14; 6,8

4 A *do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zustante, a odtud vyjdete.

[+10,5.6.7; Mk 6,10 ]

5 A *kteríž by vás koli neprijali, vyjdouce z mesta toho, také i ten +prach z noh vašich vyrazte na svedectví proti nim.

*10,10; [+]Sk 13,51; [+18,6 ]

6 I vyšedše, chodili po mesteckách vukol, zvestujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.

7 Uslyšel pak *Herodes ctvrták o všech vecech, kteréž se dály od neho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od nekterých, že by Jan vstal z mrtvých,

*Mt 14,1; Mk 6,14

8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od nekterých pak, že by jeden z proroku starých vstal.

9 I rekl Herodes: Jana jsem já stal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové veci? I +žádostiv byl ho videti.

[+23,8 ]

10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli cinili. *A pojav je, odšel soukromí na místo pusté mesta receného Betsaida.

*Mt 14,13

11 To když zvedeli zástupové, šli za ním; i prijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteríž uzdravení potrebovali, uzdravoval.

12 Den pak pocal se nachylovati. I pristoupivše +dvanácte ucedlníku, rekli jemu: *Rozpust zástupy, at rozejdouce se do mestecek okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmu, nebo jsme tuto na míste pustém.

*[+]Mt 14,15; [+]Mk 6,35.36

13 I rekl jim: *Dejte vy jim jísti. A oni rekli: Nemámet víc než pet chlebu a dve rybe, lec bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmu?

*J 6,9

14 Nebo bylo mužu okolo peti tisícu. I rekl ucedlníkum svým: Rozkažte se jim posaditi v každém radu po padesáti.

15 I ucinili tak, a posadili se všickni.

16 A vzav tech pet chlebu a dve rybe, vzhlédl v nebe a +dobrorecil jim, i lámal, a rozdával ucedlníkum, aby kladli pred zástup.

[+Mt 14,19 ]

17 I +jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtu, dvanácte košu.

[+Rt 2,14; 2Kr 4,44; Mk 8,8 ]

18 I stalo se, když se on modlil obzvláštne, že byli s ním ucedlníci. I otázal se jich, rka: Kým *mne praví býti zástupové?

*Mt 16,13; Mk 8,27

19 A oni odpovedevše, rekli: *Janem Krtitelem, a ~jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.

*[+]Mt 14,2 ; [+Mk 6,14; ~L 9,8 ]

20 I rekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpovedev Petr, rekl: Krista toho *Božího.

*Mt 26,63; J 6,69; [Mt 16,16 ]

21 A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,

22 Prave: Že *Syn cloveka musí mnoho trpeti, a potupen býti od starších a od predních kneží i od zákoníku, a zamordován býti, a tretího dne z mrtvých vstáti.

*18,31; Mt 16,21; 20,18 ; Mk 8,31; [9,31]

23 I pravil ke všechnem: Chce-li *kdo prijíti za mnou, zapri sám sebe, a ber svuj kríž na každý den, a následuj mne.

*14,27 ; Mt 10,38; 16,24

24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratít ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachovát ji.

17,33; Mk 8,35 ; J 12,25

25 Nebo co +jest platno cloveku, by všecken svet získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?

[+Mt 16,26]

26 Neb kdož by se *za mne stydel a za mé reci, za tohot se Syn cloveka stydeti bude, když prijde v sláve své a Otce svého i svatých andelu.

*12,8; [Mt 10,33; Mk 8,38; 2Tm 2,12 ]

27 Ale pravímt vám jiste: Jsout nekterí +z tech, jenž tuto stojí, kteríž neokusí smrti, až i uzrí království Boží.

[+Mt 16,28; Mk 9,1]

28 I *stalo se po tech recech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.

*Mt 17,1; Mk 9,1

29 A když se modlil, ucinena jest tvár jeho promenená, a odev jeho bílý a stkvoucí.

30 A aj, +dva muži mluvili s ním, a ti byli ~Mojžíš a Eliáš.

[+Sk 1,10; ~Mt 17,3]

31 Kteríž okázavše se v sláve, vypravovali o smrti jeho, kterouž mel podstoupiti v Jeruzaléme.

32 Petr pak a ti, kteríž s ním byli, obtíženi byli +snem, a procítivše, *videli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.

*2Pt 1,17; [+Dn 8,18; 10,9]

33 I stalo se, když oni odešli od neho, rekl Petr k Ježíšovi: Mistre, dobrét +jest nám zde býti. Protož udelejme tuto tri stánky, tobe jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, neveda, co mluví.

[+2Kr 2,19]

34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak ucedlníci, když oni vcházeli do oblaku.

35 I stal se hlas z oblaku rkoucí: Tentot *jest Syn muj milý, ~jeho poslouchejte.

*Mt 17,5; [3,17; Iz 42,1]; [Mk 1,11; ~Dt 18,15.19]

36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlceli, a nepravili žádnému v tech dnech nicehož z tech vecí, kteréž jsou videli.

37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.

Mt 17,14; Mk 9,14

38 A aj, muž z zástupu zvolal, rka: Mistre, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebt jediného toho mám.

39 A aj, duch jej napadá, a on ihned kricí, a sliní se, a dábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadne odchází od neho, sápaje jím.

40 I prosil jsem ucedlníku tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.

41 I odpovedev Ježíš, rekl: Ó pokolení neverné a prevrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Prived sem syna svého.

42 A v tom, když on pricházel, porazil jej dábel a lomcoval jím. I primluvil duchu necistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.

43 I divili se náramne všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem vecem, kteréž cinil Ježíš, rekl ucedlníkum svým:

44 Složte vy v uších vašich reci tyto, nebot +Syn cloveka bude vydán v ruce lidské.

[+Mt 16,21; 17,22]

45 Ale oni *nesrozumeli slovu tomu, a bylo pred nimi skryto, aby nevyrozumeli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.

*24,7 ; Mt 16,21; 17,22; 20,18; Mk 8,31; 9,31; [L 2,54; 18,34]

46 I +vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl vetší.

[+22,24; Mt 18,1; Mk 9,34]

47 Ježíš pak videv premyšlování srdce jejich, vzav +díte, postavil je podle sebe,

[+Mt 18,2]

48 A rekl jim: *Kdožkoli prijal by díte toto ve jménu mém, +mnet prijímá; <> a kdož by koli mne prijal, prijímá toho, kterýž mne poslal. =Nebo kdožt jest nejmenší mezi všemi vámi, ~tent bude veliký.

*Mt 18,4.[+5]; [+]Mk 9,37; <> L 10,16; Mt 10,40 ; Mk 9,36; [+]J 13,20; 1Te 4,8; [~Mt 23,11; L 18,14]

49 I +odpovedev Jan, rekl: Mistre, *videli jsme jednoho, an ve jménu tvém dábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.

*Mk 9,38; [+Nu 11,27.28; Mk 9,38]

50 I dí jemu Ježíš: Nebrantež. Nebo kdot +není proti nám, s námit jest.

[+11,23; Mt 12,30]

51 I stalo se, když se +doplnili dnové vzetí jeho vzhuru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,

[+Mk 16,19] ; Sk 1,2]

52 Že poslal posly pred sebou. A oni jdouce, vešli do +mestecka Samaritánského, aby jemu ~zjednali hospodu.

[+J 4,4.9; ~Fm 22]

53 I neprijali ho, protože oblicej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.

54 A videvše to ucedlníci jeho, Jakub a Jan, rekli: Pane, chceš-li, at díme, aby ohen sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš *ucinil?

*2Kr 1,10.12

55 A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, rka: Nevíte, cího jste vy duchu.

56 Syn zajisté cloveka *neprišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného mestecka.

*J 3,17; 12,47

57 Stalo se pak, když šli cestou, rekl jemu jeden: Pane, pujdu za tebou, kam se koli obrátíš.

58 I rekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn cloveka nemá, kde by hlavu sklonil.

59 I rekl k jinému: Pojd za mnou. A on rekl: *Pane, dopust mi prve jíti a pochovati otce mého.

*Mt 8,21

60 I dí jemu *Ježíš: Nech, at mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvestuj království Boží.

*Lv 21,11; [Mt 8,22]

61 I rekl opet jiný : Pujdu *za tebou, Pane, ale prve dopust mi, at se rozžehnám s temi, kteríž jsou v domu mém.

*1Kr 19,20

62 Rekl jemu Ježíš: *Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, +ohlídal by se nazpet, není ~zpusobný k království Božímu.

*[~]Pr 26,11; [~]2Pt 2,20; [+Gn 19,26]