Evangelium S. Lukáše 10

Kristus Pán zrídiv a rozeslav sedmdesát ucedlníku, 13. zlorecil nekterým mestum pro nevdecnost, 22. rozveseliv se, Otci svému dekoval, 25. zákoníku na otázku jeho, pridav podobenství o upadlém mezi lotry, odpovedel, 40. a Marty peclivé potrestal.

otom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou pred tvárí svou do každého mesta i místa, kamž mel sám prijíti.

2 A pravil jim: Žen *zajisté jest mnohá, ale delníku málo. <> Protož proste Pána žni, at vypudí delníky na žen svou.

*Mt 9,37; J 4,35; <> Ef 6,19; 2Te 3,1

3 Jdetež. Aj, *já posílám vás jako berany mezi vlky.

*Mt 10,16

4 Nenostež s sebou *pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného <> na ceste nepozdravujte.

*9,3; 22,35; Mk 6,8; [Mt 10,9 ]; <> 2Kr 4,29; [L 22,35 ]

5 A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.

6 A bude-lit tu který syn pokoje, odpocinet na nem pokoj váš; pakli nic, k vámt se navrátí.

7 A *v témž domu ostante, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo <> hoden jest delník mzdy své. Nechodtež z domu do domu.

*1K 10,25; <> Lv 19,13; Dt 24,14; 25,4; 1K 9,14; 1Tm 5,18

8 Ale +do kteréhožkoli mesta vešli byste a prijali by vás, jezte, což pred vás predloží.

[+Mt 10,11 ]

9 A uzdravujte nemocné, kteríž by v nem byli, a rcete jim: Priblížilot se +k vám království Boží.

[+Mt 3,2; 4,17; 10,7]

10 A do kteréhožkoli mesta vešli byste, a neprijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:

11 Také i *ten prach, kterýž se prichytil nás z mesta vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vezte, žet se jest priblížilo k vám království Boží.

*Sk 13,51; 18,6; [Mt 10,14; Mk 6,11]

12 Pravím zajisté vám, že +Sodomským v onen den lehceji bude nežli tomu mestu.

[+Mt 11,24]

13 Beda tobe *Korozaim, beda tobe Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu cineni byli divové ti, kteríž v vás cineni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání cinili.

*Mt 11,21

14 A protož Týru a Sidonu lehceji bude na soudu nežli vám.

15 A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.

16 Kdož *vás slyší, mne slyší; a kdo vámi <> pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdát tím, kdož mne poslal.

*9,48; Mt 10,40; 18,5; J 13,20; [Mk 9,37 ]; <> 1Te 4,8

17 Potom navrátilo se s radostí tech sedmdesáte, rkouce: Pane, také i dáblové se nám poddávají ve jménu tvém.

18 I rekl jim: *Videl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.

*Zj 12,7

19 Aj, dávámt vám moc *šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc neprítele, a nic vám neuškodí.

*Mk 16,17; Sk 28,5 ; [Ž 91,13]

20 Avšak z toho se neradujte, žet se vám poddávají duchové, ale radeji se radujte, že *jména vaše napsána jsou v nebesích.

*Fp 4,3; Zj 17,8; [Ex 32,32; Iz 4,3; Dn 12,1]

21 V tu hodinu *rozveselil se v duchu Ježíš, a rekl: Chválím te, Otce, Pane nebe i zeme, že jsi tyto veci <> skryl pred moudrými a opatrnými, a zjevils je malickým. Ovšem, Otce, neb tak se líbilo pred tebou.

*Mt 11,25; <> Iz 29,14; 1K 1,19.26; 2,8 ; [Jb 5,11]

22 Všecky *veci dány jsou mi od Otce mého, a ~žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtel Syn zjeviti.

*Mt 11,27; 28,18; [Ž 8,7; J 3,35; 1K 15,27] ; [~J 1,18]

23 A obrátiv se k ucedlníkum obzvláštne, rekl: Blahoslavené *oci, kteréž vidí, co vy vidíte.

*Mt 13,16; [1Kr 10,8]

24 Nebo pravím vám, že +mnozí proroci i králové chteli videti, což vy vidíte, a nevideli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.

[+1Pt 1,10]

25 A aj, jeden *zákoník vstal, pokoušeje ho, a rka: Mistre, ~co cine, život vecný dedicne obdržím?

*Mt 22,35; Mk 12,28 ; [Mt 19,16]

26 A on rekl k nemu: V Zákone co jest psáno? Kterak cteš?

27 A on odpovedev, rekl: Milovati budeš *Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a <> bližního svého jako sebe samého.

*Dt 6,5; 10,12; 30,.16; <> Lv 19,18; R 13,9; Ga 5,14; Jk 2,8

28 I rekl mu Ježíš: Práve jsi odpovedel. To cin, *a živ budeš.

*Lv 18,5; Ez 20,11

29 On pak chteje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest +muj bližní?

[+Ex 2,12]

30 I odpovedev Ježíš, rekl: Clovek jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteríž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.

31 I prihodilo se, že knez jeden šel touž cestou, a uzrev jej, pominul.

32 Též i Levíta až k tomu místu prišed, a uzrev jej, pominul.

33 Samaritán pak jeden, cestou se bera, prišel až k nemu, a uzrev jej, milosrdenstvím hnut jest.

34 A pristoupe, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péci o nej mel.

35 Druhého pak dne odjíti maje, vynav dva peníze, dal hospodári, a rekl: Mej o nej péci, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobe.

36 Kdo tedy z tech trí zdá se tobe bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?

37 A on rekl: Ten, kterýž ucinil milosrdenství nad ním. I rekl jemu Ježíš: Jdi, i ty ucin též.

38 I stalo se, když šli, že on všel do jednoho mestecka. Žena pak jedna, jménem +Marta, prijala jej do domu svého. [39.] A ta mela sestru, jménem Mariji,

[+J 11,1; 12,2.3]

39 Kterážto +sedeci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.

[+Sk 22,3]

40 Ale Marta pecliva byla pri mnohé službe Pánu. Kterážto pristoupivši, rekla: Pane, nemáš-liž o to péce, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, at mi pomuž.

41 A odpovedev, rekl jí Ježíš: Marta, Marta, peclivá jsi, a rmoutíš se pri mnohých vecech.

42 Ale +jednohot jest potrebí. Mariat dobrou ~stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.

[Ž 27,4; Mt 6,33] ; [Fp 3,14; ~Ž 16,5]