Evangelium
S. Lukáše 14
Pán
uzdraviv vodnotelného, 7. pokore ucil; 16. podobenství o veceri predložil; 25.
a k následování sebe, 28. pridav k tomu podobenství o stavení veže, napomenul.
stalo
se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl
chléb, že +oni šetrili ho.
[+Ž
37,32; Mk 3,2]
2
A aj, clovek jeden vodnotelný byl pred ním.
3
I odpovedev Ježíš, dí zákoníkum a farizeum, rka: Sluší-li +v sobotu
uzdravovati?
[+6,9;
Mt 12,10]
4
A oni mlceli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
5
A odpovedev k nim rekl: Cí z vás osel anebo vul upadl by do studnice, a ne
ihned by ho vytáhl v den sobotní?
6
I +nemohli jemu na to odpovedíti.
[+Mt
22,46; 2S 3,11]
7
Povedel také i ku pozvaným podobenství, (spatriv to, kterak sobe prední místa
vyvolovali,) rka k nim:
8
Kdybys byl od +nekoho pozván na svadbu, nesedej na predním míste, at by snad vzácnejší
nežli ty nebyl pozván od neho.
[+Pr
25,6.7]
9
A prijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, rekl by tobe: Dej tomuto místo. A
tehdy pocal bys s hanbou na posledním míste sedeti.
10
Ale když bys byl pozván, jda, posad se na posledním míste. A kdyby prišel ten,
kterýž tebe pozval, aby rekl tobe: Príteli, *posedni výše, tedy budeš míti
chválu pred spolustolícími.
*Pr
25,7
11
Nebo *každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
*18,14;
Mt 23,12; [Jb 22,29; Pr 29,23] ; [Ez 21,26; 1Pt 5,5]
12
Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když ciníš *obed nebo veceri, nezov
prátel svých, ani bratrí svých, ani sousedu bohatých, at by snad i oni zase
nezvali tebe, a mel bys odplatu.
*Pr
3,9; [L 6,33]
13
Ale když ciníš hody, +povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
[+Pr
3,9; Kaz 11,1]
14
A blahoslavený budeš. Nebot nemají, odkud by odplatili tobe, ale budet
odplaceno +pri vzkríšení spravedlivých.
[+Pr
19,17; Mt 6,4]
15
I uslyšav to jeden z prísedících, rekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb
+v království Božím.
[+13,29;
Zj 19,9]
16
On pak rekl jemu: Clovek jeden ucinil *veceri velikou, a pozval mnohých.
*Iz
25,6; Mt 22,2; Zj 19,9; [Pr 9,1.2]
17
I poslal služebníka svého v hodinu vecere, aby rekl pozvaným: Pojdte, +nebo již
pripraveno jest všecko.
[+Pr
9,2.5]
18
I pocali se všickni spolu vymlouvati. První rekl jemu: Ves jsem koupil, a musím
vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
19
A druhý rekl: Patero sprežení volu koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil;
prosím tebe, vymluv mne.
20
A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu prijíti.
21
I navrátiv se služebník, zvestoval tyto veci pánu svému. Tedy rozhnevav se
hospodár, rekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice mesta, a
chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uved sem.
22
I rekl služebník: Pane, +stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještet místo jest.
[+Ez
9,11]
23
Tedy rekl pán služebníku: Vyjdiž na *cesty a mezi ploty, ~a prinut vjíti, at se
naplní dum muj.
*[~]2Tm
4,2; [Sk 13,46]
24
Nebo pravímt vám, že žádný z mužu tech, kteríž pozváni byli, neokusí vecere mé.
25
Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, rekl jim:
26
Jde-li kdo ke mne, a nemá-li *v nenávisti otce svého, i matere, i ženy, i detí,
i bratrí, i sestr, ano i té duše své, nemuž býti mým ucedlníkem.
*Dt
13,6; 33,9; Mt 10,37; 16,24 ; Mk 8,34; [Zj 12,11]
27
A kdožkoli *nenese kríže svého, a jde za mnou, nemuž býti mým ucedlníkem.
*9,23;
Mt 10,38; 16,24
28
Nebo kdo z vás jest, chteje staveti veži, aby prve sedna, nepocetl nákladu,
bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
29
Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, neprišlo na to, že všickni
to vidouce, pocali by se jemu posmívati,
30
Rkouce: Tento clovek pocal staveti, a nemohl dokonati.
31
Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se
poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci
táhne proti nemu?
32
Sic jinak, když ješte podál od neho jest, pošle posly k nemu, žádaje toho, což
by bylo ku pokoji.
33
Tak zajisté každý z vás, kdož se neodrekne všech vecí, kterýmiž vládne, nemuž
býti mým ucedlníkem.
34
Dobrát jest sul. *Pakli sul bude zmarena, cím bude napravena?
*Mt
5,13; Mk 9,50
35
Ani do zeme, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo *má uši k
slyšení, slyš.
*Mt
11,15
|