Evangelium S. Lukáše 17

Ucil Pán nedávati pohoršení; 3. kázal kajícím odpoušteti; 6. ukázal moc víry pravé a lidskou nehodnost; 11. deset malomocných uzdravil; 20. predpovedel zpusob budoucího príští svého i rozmnožení nepravosti v svete.

edy rekl ucedlníkum: *Není možné, aby neprišla +pohoršení, ale ~beda tomu, skrze kohož pricházejí.

*Mk 9,42 ; [+Mt 18,7; 2K 6,3; ~R 14,20]

2 Lépe by +mu bylo, aby žernov oslicí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do more, nežli by pohoršil jednoho z techto malických.

[+Mk 9,42]

3 Šetrte se. Zhrešil-li by *pak proti tobe bratr tvuj, potresci ho, a bude-lit toho želeti, odpust mu.

*Lv 19,17 ; Mk 11,25; [Mt 18,15.21.22]

4 A byt pak +sedmkrát za den zhrešil proti tobe, a sedmkrát za den obrátil se k tobe, rka: Žel mi toho, odpust mu.

[+Mt 18,22]

5 I rekli apoštolé Pánu: Prispor +nám víry.

[+Mk 9,24]; [2Pt 3,18]

6 I dí Pán: Kdybyste *meli víru jako zrno horcicné, rekli byste ~této moruši: Vykoren se a presad se do more, a uposlechla by vás.

*Mk 11,23; [Mt 17,20; 21,21; ~L 19,4]

7 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto ore aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned rekl: Pojd a sed za stul?

8 Ale zdali radeji nedí jemu: Priprav, at povecerím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?

9 Zdali dekuje služebníku tomu, že ucinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.

10 Tak i vy, když uciníte všecko, což vám prikázáno, rcete: Služebníci neužitecní +jsme. Což jsme povinni byli uciniti, ucinili jsme.

[+Jb 22,2; R 11,35; 1K 9,16]

11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samarí a Galilei.

12 A když vcházel do jednoho mestecka, potkalo se s ním deset mužu malomocných, kterížto stáli zdaleka.

13 A pozdvihše hlasu, rekli: Ježíši prikazateli, smiluj se nad námi.

14 Kteréžto on uzrev, rekl jim: Jdouce, +ukažte se knežím. I stalo se, když šli, že ocišteni jsou.

[+5,14; Lv 13,2; Mt 8,4]

15 Jeden pak z nich uzrev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebe Boha.

16 A padl na tvár k nohám jeho, díky cine jemu. A ten byl Samaritán.

17 I odpovedev Ježíš, rekl: Zdaliž jich deset není ocišteno? A kdež jest jich devet?

18 Nenalezli se k tomu, aby prijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

19 I rekl jemu: Vstana, jdi, +víra tvá te uzdravila.

[+7,50; Mt 9,22; Mk 5,34]

20 Otázán pak jsa od zákoníku, kdy prijde království Boží, odpovedel jim a rekl: Neprijdet +království Boží patrne.

[+J 18,36; 1K 4,20]

21 Aniž reknou: Aj, +tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestit mezi ~vámi.

[+Mt 24,23; ~J 1,26; R 10,8; 14,17]

22 I rekl ucedlníkum: Prijdou dnové, že budete žádati videti jeden den Syna cloveka, a neuzríte.

23 A dejít *vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechodte, ani následujte.

*21,8; Mt 24,23; Mk 13,21;

24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn cloveka ve dni svém.

25 Ale *nejprve musí mnoho trpeti, a potupen býti od národu tohoto.

*Mt 16,21; Mk 8,31

26 A jakož se dálo *za dnu Noé, tak bude i za dnu Syna cloveka.

*Gn 6,5; 7,13; Mt 24,37.; 1Pt 3,20

27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i prišla potopa, a zahladila všecky.

28 A též podobne, jako se stalo ve dnech +Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štepovali, staveli.

[+Gn 19,14]

29 Ale dne toho, když *vyšel Lot z Sodomy, ~pršel ohen s sirou s nebe, a zahladil všecky.

*Gn 19,[15.16].24 ; Dt 29,23; [~]Iz 13,19; [~]Jr 50,40 ; Ez 16,49; Oz 11,8; Am 4,11; 2Pt 2,6; Ju 1,7

30 Takt nápodobne bude v ten den, když se Syn cloveka zjeví.

31 V ten cas kdo by byl +na streše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.

[+Mt 24,17; Mk 13,15.16]

32 Pomnete na Lotovu ženu.

Gn 19,26

33 Nebo kdož by koli +hledal život svuj zachovati, ztratít jej; a kdož by jej koli ztratil, obživít jej.

[+Mt 10,39]; [J 12,25]

34 Pravímt vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opušten.

35 Dve budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštena.

36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý +opušten.

[+Mt 24,40]

37 I odpovedevše, rekli jemu: Kde, Pane? On pak rekl jim: Kdežt bude telo, +tamt se shromáždí i orlice.

[+Jb 39,30]; [Mt 24,28]