Evangelium S. Lukáše 22

O svátku Židovském presnic, 3. o zrade Jidášove, 7. veceri Páne staré i nové, 24. o nesnázi vzniklé mezi ucedlníky o prvotnost, 31. o tríbení jich satanovu, 37. o strojení se Páne k smrti, 55. a o pádu Petrovu.

ribližoval se pak *svátek presnic, jenž slove velikanoc.

*Ex 12,15; Mt 26,2; Mk 14,1

2 I hledali prední kneží a zákoníci, kterak by *jej vyhladili; ale obávali se lidu.

*20,19; Ž 2,2; Sk 4,25; [J 11,47]

3 Tedy dábel *vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z poctu dvanácti.

*J 13,.27; [Mt 26,14; Mk 14,10]

4 A on *odšed, mluvil s predními knežími, a s úredníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.

*Mt 26,14; Mk 14,10; J 13,2

5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.

6 A on také jim prirekl. I hledal príhodného casu, aby ho jim zradil bez zástupu.

7 Tedy prišel den presnic, v kterémžto zabit mel býti beránek.

8 I poslal Ježíš Petra a Jana, rka: Jdouce, pripravte nám beránka, abychom jedli.

9 A oni rekli mu: Kde chceš, at pripravíme?

10 On pak rekl k nim: Aj, když vcházeti budete do mesta, potkát vás clovek, dcbán vody nesa. Jdetež za ním do domu, do kteréhož vejde.

11 A díte hospodári toho domu: Vzkazuje tobe Mistr: Kde jest sín, kdežto budu jísti beránka s ucedlníky svými?

12 A ont vám ukáže veceradlo veliké podlážené. Tam pripravte.

13 I odšedše, +nalezli, jakž jim povedel, a pripravili beránka.

[+19,32]

14 A *když prišel cas vecere, posadil se za stul, a dvanácte apoštolu s +ním.

*[+]Mt 26,20; [+]Mk 14,17.18

15 I rekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpel.

16 Nebo pravímt vám, žet ho již více nebudu jísti, ažt se naplní v království Božím.

17 A vzav kalich, a díky ciniv, rekl: Vezmete jej a delte mezi sebou.

18 Nebot pravím +vám, žet nebudu píti z plodu vinného korene, ažt království Boží prijde.

[+Mt 26,29; Mk 14,25]

19 A *vzav chléb, díky ciniv, lámal a dal jim, rka: To jest telo mé, kteréž se za vás dává. To cinte na mou památku.

*Mt 26,26; Mk 14,22; 1K 11,.24

20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po veceri, rka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.

21 Ale aj, *ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.

*Mt 26,14.[21.23]; Mk 14,18; J 13,18

22 A Syn zajisté cloveka jde, tak jakž jest *uloženo o nem, ale beda cloveku tomu, kterýž ho zrazuje.

*Ž 41,10; J 13,18 ; Sk 1,16; [2,23]

23 Tedy oni pocali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to mel uciniti.

24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by +z nich zdál se býti vetší.

[+9,46; Mt 18,1; Mk 9,34]

25 On pak rekl jim: *Králové národu panují nad nimi, a kteríž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.

*Mt 20,25; Mk 10,42

26 Ale vy *ne tak. Nýbrž kdož vetší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vudce jest, budiž jako sloužící.

*9,48; 2K 1,24 ; 1Pt 5,3.[5.6]

27 Nebo kdo vetší jest, ten-li, kterýž +sedí, cili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? *Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.

*J 13,4; Fp 2,7; [+L 7,37; Mt 20,28]

28 Vy pak jste ti, kteríž jste v mých pokušeních se mnou zustali.

29 A ját *vám zpusobuji, jakož mi zpusobil Otec muj, království,

*12,32; [Mt 24,27]

30 Abyste +jedli a pili za stolem mým v království mém, a *sedeli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

*Mt 19,28; [Zj 3,21; +Mt 8,11]

31 I rekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan +vyprosil vás, aby vás tríbil jako pšenici.

[+1Pt 5,8]

32 Ale ját jsem +prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty ~nekdy obráte se, potvrzuj bratrí svých.

[+J 17,11.15.20]; [~Ž 51,15]

33 A on rekl jemu: *Pane, s tebou hotov jsem i do žaláre i na smrt jíti.

*Mt 26,33; Mk 14,29; J 13,37

34 On pak dí: Pravím +tobe, Petre, nezazpívát dnes kohout, až prve trikrát zapríš, že neznáš mne.

[+Mt 26,34; Mk 14,30.72]; [J 13,38]

35 I rekl jim: Když *jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v cem nedostatek meli? A oni rekli: V nicemž.

*9,3; Mt 1O,9; Mk 6,8

36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobe mec.

37 Nebo pravím vám, že se ješte *to musí naplniti na mne, což psáno: A s nešlechetnými pocten jest. Nebo ty veci, kteréž psány jsou o mne, konec berou.

*Iz 53,12; [Mk 15,28]

38 Oni pak rekli: Pane, aj, dva mece ted. A on rekl jim: Dostit jest.

39 A vyšed podle obyceje svého, šel na +horu Olivovou, a šli za ním i ucedlníci jeho.

[+]Mt 26,36; Mk 14,32; J 18,1

40 A když prišel na místo, rekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

41 A sám *vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,

*Mt 26,39; [Mk 14,35]

42 Rka: Otce, chceš-li, prenes kalich tento ode mne, ale však +ne má vule, ale tvá stan se.

[+J 6,38]

43 I ukázal se jemu andel s nebe, posiluje ho.

44 A jsa v boji, +horliveji se modlil. I ucinen jest pot jeho jako krupe krve tekoucí na zemi.

[+J 12,27; Žd 5,7]

45 A vstav od modlitby, a prišed k ucedlníkum, nalezl je, ani spí zámutkem.

46 I rekl jim: Co spíte? Vstante a modlte se, abyste nevešli v pokušení.

47 A když on ješte mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napred, a priblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.

Mt 26,47; Mk 14,43; J 18,3

48 Ježíš pak rekl jemu: Jidáši, políbením Syna cloveka zrazuješ?

49 A vidouce ti, kteríž pri nem byli, k cemu se chýlí, rekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mecem?

50 I uderil jeden z nich služebníka nejvyššího kneze, a utal ucho jeho pravé.

51 A Ježíš odpovedev, rekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.

52 I dí Ježíš tem, kteríž prišli k nemu, predním knežím a úredníkum chrámu a starším: Jako *na lotra vyšli jste s meci a s kyjmi?

*Mt 26,55; Mk 14,48

53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chráme, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totot jest ta vaše hodina a moc temnosti.

54 A oni javše jej, +vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kneze. Petr pak šel za ním zdaleka.

[+Mt 26,57.58]

55 A když *zanítili ohen uprostred síne a posadili se vukol, sedl Petr mezi ne.

*Mt 26,58.; Mk 14,66; J 18,25

56 A uzrevši ho jedna +devecka, an sedí u ohne, a pilne nan pohledevši, rekla: I tento byl s ním.

[+J 18,17]

57 A on zaprel ho, rka: Ženo, neznám ho.

58 A po malé chvíli jiný, vida jej, rekl: I ty z nich jsi. Petr pak rekl: Ó clovece, nejsem.

59 A potom asi po jedné hodine jiný potvrzoval, rka: V pravde i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.

60 I rekl Petr: Clovece, nevím, co pravíš. A hned, když on ješte mluvil, kohout +zazpíval.

[+Mt 26,74]

61 I obrátiv se Pán, pohledel na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páne, kterak jemu byl rekl: Že prve než kohout *zazpívá, trikrát mne zapríš.

*Mt 26,.75 ; Mk 14,.72; J 13,38

62 I vyšed ven Petr, plakal horce.

63 Muži pak ti, *kteríž drželi Ježíše, posmívali se jemu, +tepouce ho.

*[+]Mt 26,67; Mk 14,65; J 19,3; [+Jb 16,10; Iz 50,6]

64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvár, a tázali se ho, rkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe uderil?

65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti nemu.

66 A když byl den, *sešli se starší lidu a prední kneží a zákoníci, a vedli ho do rady své,

*Ž 2,2; Mt 27,1; Mk 15,1 ; J 18,28

67 Rkouce: Jsi-li ty Kristus? Povez nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuveríte.

68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.

69 Ale od +této chvíle Syn cloveka *sedne na pravici moci Boží.

*Ž 110,1; Mt 22,43; 26,64; [+16,27]; Mk 14,62; 16,19 ; Sk 2,33; [+1,11; Dn 7,9.13]

70 I rekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak rekl jim: Vy pravíte, že já jsem.

71 A oni rekli: Což ješte potrebujeme svedectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.