Evangelium S. Jana 5

O uzdravení cloveka nemocí težkou tridceti osm let zbedovaného;16. a o nesnázi, kterouž Pán mel pro ten dobrý skutek s Židy.

otom byl svátek Židovský, i +šel Ježíš do Jeruzaléma.

Lv 23,2; Dt 16,1; [+7,14]

2 Byl pak v Jeruzaléme u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero prístreší maje.

3 Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, ocekávajících hnutí vody.

4 Nebo andel Páne jistým casem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.

5 I byl tu clovek jeden, kterýž osm a tridceti let nemocen byl.

6 Toho uzrev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

7 Odpovedel mu nemocný: Pane, nemám cloveka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný prede mnou již vstupuje.

8 Dí jemu Ježíš: *Vstan, vezmi lože své a chod.

*Mt 9,6; Mk 2,11; L 5,24; Sk 9,34

9 A hned zdráv jest ucinen clovek ten, a vzav lože své, i chodil. A *byla sobota v ten den.

*9,14

10 Tedy rekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, *neslušít tobe lože nositi.

*Ex 20,8.; Dt 5,12.; Jr 17,21; Ez 20,12; Mt 12,2; Mk 2,23; L 6,1; [J 9,16]

11 Odpovedel jim: Ten, kterýž mne uzdravil, ont mi rekl: Vezmi lože své a chod.

12 I otázali se ho: Kdo jest ten clovek, kterýž tobe rekl: Vezmi lože své a chod?

13 Ten pak uzdravený nevedel, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromáždeného na tom míste.

14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chráme, a rekl jemu: Aj, zdráv jsi ucinen; *nikoli víc nehreš, at by se neco horšího neprihodilo.

*8,11; Žd 6,4; 10,26; 2Pt 2,21

15 Odšel ten clovek, a povedel Židum, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého ucinil.

16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to ucinil v sobotu.

17 Ježíš pak odpovedel jim: +Otec muj až dosavad delá, i ~ját delám.

[~]9,4; [+]14,10

18 Tedy Židé ješte víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že *Otce svého pravil býti Boha, rovného se cine Bohu.

*10,33; Mt 27,43; [Fp 2,6]

19 I odpovedel Ježíš a rekl jim: Amen, amen pravím vám: +Nemužet Syn sám od sebe nic ciniti, jediné což ~vidí, an Otec ciní. Nebo cožkoli on ciní, tot i Syn též podobne ciní.

[+30]; [~3,11.32; 8,38]

20 Otec zajisté +miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám ciní; a vetší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.

[+3,35]

21 Nebo jakož Otec krísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.

22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken +soud ~dal Synu,

[+Sk 17,31; ~Mt 11,27; J 17,2]

23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.

24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a verí tomu, jenž mne poslal, *mát život vecný, a na soud neprijde, ale prešelt jest z smrti do života.

*8,51; [3,18; L 23,43; R 8,24]; [Ef 2,8]

25 Amen, amen pravím vám: Že prijde hodina, a nynít jest, +kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteríž uslyší, živi budou.

[+R 6,4; Ga 2,20; Ef 2,1.5; 1Tm 5,6]

26 Nebo jakož Otec má život sám v sobe, tak jest dal i Synu, aby mel *život v samém sobe.

*1,4

27 A dal jemu *moc i soud ciniti, nebo Syn cloveka jest.

*Mt 28,18; [J 5,22; Sk 10,42]

28 Nedivtež se tomu; nebot prijde hodina, v kteroužto *všickni, kteríž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.

*Dn 12,2; Mt 25,41; 1K 15,52; 1Te 4,16

29 A +pujdou ti, kteríž dobré veci cinili, na vzkríšení života, ale ti, kteríž zlé veci cinili, na vzkríšení soudu.

[+Dn 12,2; Mt 25,46]

30 Nemohut +já sám od sebe nic ciniti. Ale jakžt slyším, takt soudím, a soud muj spravedlivý jest. Nebo ~nehledám vule své, ale vule toho, jenž mne poslal, Otcovy.

[+19; ~6,38]; [Mt 26,39]

31 Vydám-lit *já svedectví sám o sobe, svedectví mé není pravé.

*8,14.

32 Jinýt *jest, kterýž svedectví vydává o mne, a vím, že pravé jest svedectví, kteréž vydává o mne.

*Iz 42,1; Mt 3,17; 17,5

33 Vy *jste byli poslali k Janovi, a on svedectví vydal pravde.

*1,19

34 Ale ját neprijímám svedectví od cloveka, než totot pravím, abyste vy spaseni byli.

35 Ont jest byl svíce horící a svítící, vy pak chteli jste na cas poradovati se v svetle jeho.

36 Ale já mám vetší +svedectví, nežli Janovo. *Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je ~vykonal, tit skutkové, kteréž já ciním, svedcí o mne, že jest mne Otec poslal.

[*~]10,25; [+1,33; ~3,2; 7,31; 14,11]

37 A kterýž mne poslal, *Otec, ont jest svedectví vydal o mne, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani <> tvári jeho videli.

*1,33; 8,18; Mt 3,17; 17,5; [L 3,22]; <> Ex 33,20; Dt 4,12; 1Tm 6,16; 1J 4,12

38 A slova jeho nemáte v sobe zustávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy neveríte.

39 Ptejte +se na Písma; nebo vy domníváte se v nich vecný život míti, a tat ~svedectví vydávají o mne.

1,[~45].46; Iz 34,16; [+8,20]; L 1,70; 16,[+29].31; [~24,27]; Sk 17,11; 1Tm 4,13; 1Pt 1,10; [~Dt 18,15.18]

40 A +nechcete prijíti ke mne, abyste život meli.

[+6,37]

41 Chvály od lidí ját neprijímám.

42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobe.

43 Já jsem prišel ve jménu Otce svého, a neprijímáte mne. Kdyby jiný prišel ve +jménu svém, toho prijmete.

[+Sk 4,7]

44 Kterak vy mužete +veriti, chvály jedni od druhých hledajíce, ponevadž chvály, ~kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

[sup>+12,43; ~R 2,29]

45 Nedomnívejte se, bycht já na vás žalovati mel pred Otcem. Jestit, kdo by žaloval na vás, +Mojžíš, v nemž vy nadeji máte.

[+Sk 15,21]

46 Nebo kdybyste verili Mojžíšovi, verili byste i mne; *nebt jest on o mne psal.

*Gn 3,15; 22,18; 49,10; Dt 18,15

47 Ale ponevadž jeho písmum neveríte, i kterak slovum mým uveríte?