| 
 Evangelium
S. Jana 14 
  
Pán za
tou poslední vecerí ucedlníku svých mnohými recmi i potešoval i napomínal 16. a
Ducha svatého príchod predpovedel. 
ermutiž
se srdce vaše. Veríte v Boha, i ve mne verte. 
2
V domu Otce mého *príbytkové mnozí jsou. Byt nebylo tak, povedel bych vám. [3.]
Jdut, abych vám pripravil místo. 
*2K
5,1; Žd 8,2 
3
A odejdu-lit, a pripravím vám místo, zaset prijdu, a poberu vás k sobe samému,
*abyste, kde jsem já, i vy byli. 
*12,26;
17,24 
4
A kam já jdu, víte, i cestu víte. 
5
Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak mužeme cestu vedeti? 
6
Dí jemu Ježíš: Já *jsem cesta, <> i pravda, =i život. Žádný neprichází %k
Otci než skrze mne. 
*Žd
9,8; [Iz 35,8]; <> 1Pt 2,24; =J 1,4; 11,25; &6,44; [%]10,9 
7
Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a videli
jste ho. 
8
Rekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostit jest nám. 
9
Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý cas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, *kdož
vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce? 
12,45 
10
A což neveríš, *že já v Otci a Otec ve mne jest? <> Slova, kteráž já
mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mne prebývaje, =ont ciní skutky. 
*10,30.[
38; 17,21]; <> 7,16; 8,26; 12,49; =5,17 
11
Vertež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mne; nebo aspon pro samy +skutky verte
mi. 
[+5,36] 
12
Amen, *amen pravím vám: Kdož verí ve mne, skutky, kteréž já ciním, i on ciniti
bude, a vetší nad ty ciniti bude. Nebo já jdu k Otci svému. 
*Mt
21,21 
13
A jestliže byste *co prosili ve jménu mém, tot uciním, aby oslaven byl Otec v
Synu. 
*15,7;
16,23.[ 24]; Mt 7,7.[ 11]; 21,22; Mk 11,24; L 11,9; 1J 3,22; 5,14; Jr 29,12 
14
Budete-li zac prositi ve jménu mém, ját uciním. 
15
Milujete-li *mne, prikázání mých ostríhejte. 
*15,10;
1J 5,3 
16
A ját prositi budu Otce, a jiného Utešitele dá vám, aby s vámi zustal na veky, 
17
Ducha pravdy, jehož svet nemuže prijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy
znáte jej, nebt u vás prebývá a v vás bude. 
18
Neopustímt *vás sirotku, prijdut k vám. 
*Mt
28,20; [Jr 51,5] 
19
Ješte malicko, a svet mne již neuzrí, *ale vy uzríte mne; nebo já živ jsem, a i
vy živi budete. 
*20,19 
20
V ten +den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mne, a já v vás. 
*17,21.23 
21
Kdož by mel prikázaní má a ostríhal jich, ont jest ten, kterýž mne miluje. A
kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a ját jej budu milovati a zjevím
jemu samého sebe. 
22
Rekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti
chceš, a ne svetu? 
23
Odpovedel Ježíš a rekl jemu: Miluje-li +mne kdo, slova mého ostríhati bude, a
Otec muj bude jej milovati, a k nemu prijdeme, a ~príbytek u neho uciníme. 
[+Pr
8,17; ~1K 3,16; Ef 3,17] 
24
Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostríhá; *a slovo, kteréž slyšíte, nenít mé,
ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo. 
*7,16;
8,28; 12,49; 16,13 
25
Toto mluvil jsem vám, u vás prebývaje. 
26
Utešitel *pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, ont vás naucí
všemu a pripomenet vám všecko, což jsem koli mluvil vám. 
*15,26;
16,7; L 24,49; Sk 2,2 
27
Pokoj *zustavuji vám, pokoj muj dávám vám; ne jako svet dává, já dávám vám.
Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj. 
*Fp 4,7 
28
Slyšeli jste, že já rekl jsem vám: Jdu, a zase prijdu k vám. Kdybyste mne
milovali, radovali byste se jiste, že jsem rekl: Jdu k Otci; nebo +Otec vetší
mne jest. 
[+[10,29] 
29
A nyní povedel jsem vám, prve nežli by se stalo, *abyste, když se stane, uverili. 
*13,19;
16,1 
30
Již nemnoho mluviti budu s vámi; nebot jde *Kníže tohoto sveta, ale nemát nic
na mne. 
*12,31 
31
Ale aby poznal svet, že miluji Otce, a jakož mi prikázání dal Otec, tak ciním.
Vstante, pojdme odtud. 
  
  |