Skutkové
S. Apoštolu 7
Smelá,
horlivá a široká svatého Štepána rec, 54. pro kterouž prílišne se rozhnevavše
posluchaci, Štepána vzývajícího jméno Páne pri prítomnosti Saule ukamenovali.
edy
rekl nejvyšší knez: Jest-liž to tak?
2
A on rekl: Muži bratrí a otcové, slyšte. Buh slávy ukázal se otci našemu
Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil +v Cháran.
[+Gn
11,31]
3
A rekl k nemu: Vyjdi *z zeme své a z príbuznosti své, a pojd do zeme, kterouž
ukáži tobe.
*Gn
12,1
4
Tedy vyšel z zeme Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, +když umrel otec jeho,
prestehoval jej do zeme této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
[+Gn 12,5]
5
A nedal jemu dedictví v ní, ani šlépeje nožné, *ac byl jemu ji slíbil dáti k
vladarství, i semeni jeho po nem, když ješte nemel dedice.
*Gn
12,7; 13,15
6
Mluvil pak jemu Buh takto: *Budet síme tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v
službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati <> za ctyri sta let.
*Gn
15,13; <> Ex 12,40; Ga 3,17
7
Ale *národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravít Buh. A potom zase
vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto míste.
*Gn
15,14
8
I *vydal jemu smlouvu obrízky. A tak on <> zplodil Izáka, a obrezal jej
osmého dne, a =Izák zplodil Jákoba, a Jákob
dvanácte
patriarchu.
*Gn
17,10; <> 21,2.[ 3]; =25,26; &29,31n; 35,5
9
A patriarchové v nenávisti mevše Jozefa, *prodali jej do Egypta. Ale Buh byl s
ním,
*Gn
37,27.[ 28]; Ž 105,17
10
A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost pred tvárí
faraona, krále Egyptského, takže ho ucinil +úredníkem nad Egyptem a nade vším
domem svým.
Gn
41,39[+n]
11
Potom prišel +hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké,
aniž meli pokrmu otcové naši.
[+Gn
41,54]
12
A +uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egypte, poslal tam otce naše nejprve.
[+]Gn
42,1
13
A když je poslal po druhé, poznán jest *Jozef od bratrí svých, a zjevena jest
rodina Jozefova faraonovi.
*Gn
45,4
14
Tedy poslav Jozef posly, pristehoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v
osobách sedmdesáti a peti.
15
I +vstoupil Jákob do Egypta, a tam umrel ~on i otcové naši.
Gn
46,[+1]. 5. 6; [~]49,33
16
I preneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobe, kterýž byl +koupil Abraham za
stríbro od synu Emorových, otce Sichemova.
Gn
50,13; Joz 24,32; [+Gn 23,16. 17]
17
Když se pak približoval cas zaslíbení, o kterémž byl prisáhl Buh Abrahamovi,
*rostl lid a množil se v Egypte,
*Ex
1,7; Ž 105,24
18
Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
19
Ten lstive nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, *takže musili
vyhazovati nemluvnátka svá, aby se nerozplozovali.
*Ex
1,22
20
V tom casu +narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tri
mesíce v domu otce svého.
[+]Ex
2,2; [+]Nu 26,59; [+]Žd 11,23
21
A když vyložen byl na reku, *vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobe za
syna.
*Ex
2,10
22
I vyucen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl *mocný v recech i v
skutcích.
*L
24,19
23
A když jemu bylo ctyridceti let, vstoupilo na srdce jeho, *aby navštívil bratrí
své, syny Izraelské.
*Ex
2,11; *Žd 11,24
24
A uzrev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví
trpel, zabiv Egyptského.
Ex 2,11
25
Domníval se zajisté, že bratrí jeho rozumejí tomu, že skrze ruku jeho chce jim
dáti Buh vysvobození, ale oni nerozumeli.
26
Druhého +pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtel je v pokoj uvésti, rka:
Muži, ~bratrí jste, i proc krivdu ciníte sobe vespolek?
[+Ex
2,13; ~Gn 13,8]
27
Ten pak, kterýž cinil krivdu bližnímu svému, odehnal ho, rka: Kdo +te ustanovil
knížetem a soudcím nad námi?
[+Ex
2,14]
28
Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi vcera zabil Egyptského?
29
I +utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil
dva syny.
[+Ex
2,15; Žd 11,27]
30
A když se vyplnilo let ctyridceti, ukázal *se jemu na poušti hory Sinai andel
Páne, v plameni ohne ve kri.
*Ex 3,2
31
A Mojžíš uzrev to, divil se tomu videní. A když blíže pristoupil, aby to
pilneji spatril, stal se k nemu hlas Páne:
32
Ját *jsem Buh otcu tvých, Buh Abrahamuv a Buh Izákuv a Buh Jákobuv. I zhroziv
se Mojžíš, neodvážil se patriti.
*Mt
22,32; Mk 12,29; Žd 11,16; [Ex 3,6. 15. 16]
33
I rekl jemu Pán: *Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, zeme
svatá jest.
*Ex
3,5; Joz 5,15
34
Videl jsem, videl trápení lidu svého, kterýž jest v Egypte, a vzdychání jejich
uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojd, pošli te
+do Egypta.
[+Ex
3,10]
35
Toho Mojžíše, kteréhož se odepreli, rkouce: *Kdo te ustanovil knížetem a
soudcí? tohot jest Buh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku andela, kterýž
se jemu ukázal ve kri.
*Ex
2,13
36
A *ten je vyvedl, cine divy a zázraky v zemi Egyptské a na mori Cerveném, i
<> na poušti za ctyridceti let.
*Ex
7,10; 8,5; Ex 9,8; 10,13; 11,4; 14,21; [Sk 2,43]; <> Ex 16,4; Žd 3,9
37
Tot jest ten Mojžíš, kterýž rekl synum Izraelským: Proroka *vám vzbudí Pán Buh
váš z bratrí vašich, podobne jako mne, toho <> poslouchejte.
*3,22;
Dt 18,15; <> Mt 17,5; Mk 9,7; L 9,35
38
Ont jest, *kterýž byl mezi lidem na poušti s andelem, kterýž mluvíval k nemu na
hore Sinai, i s otci našimi, kterýž prijal slova živá, aby je nám vydal.
*Ex
19,3; Ga 3,19
39
Jehož nechteli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci
svými do Egypta,
40
Rkouce k Aronovi: *Ucin nám bohy, kteríž by šli pred námi; nebo Mojžíšovi tomu,
kterýž nás vyvedl z zeme Egyptské, nevíme, co se prihodilo.
*Ex
32,1n
41
I *udelali v tech dnech tele, a obetovali obeti modle, a veselili se v díle
rukou svých.
R 1,23
42
I odvrátil se od nich Buh, a vydal +je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož
napsáno jest v ~knihách Prorockých: Zdaliž jste mi obeti aneb dary obetovali za
ctyridceti let na poušti, dome Izraelský?
[~]Am
5,25; [+Jr 19,13]
43
Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvezdu boha vašeho Remfan, ta
podobenství, kteráž jste zdelali sobe, abyste se jim klaneli. Protož prestehuji
vás za Babylon.
44
Stánek svedectví meli jsou otcové naši na poušti, jakož byl narídil ten, jenž
rekl Mojžíšovi, aby jej udelal, *podle zpusobu toho, kterýž byl videl.
*Ex
25,40; Žd 8,5
45
Kterýžto prijavše otcové naši, vnesli jej s *Jozue tam, kdež bylo prve
vladarství pohanu, kteréž vyhnal Buh od tvári otcu našich, až do dnu Davida.
*Joz
3,3.14
46
Jenž nalezl milost *pred oblicejem Božím, <> a prosil, aby nalezl stánek
Bohu Jákobovu.
*13,22;
1S 16,13; Ž 89,21; <> 2S 7,2; 1Pa 17,1; Ž 132,5
47
Šalomoun pak +udelal jemu dum.
[+]1Kr
6,1
48
Ale *Nejvyšší nebydlí v domích rukou udelaných, jakož dí prorok:
*17,24;
2Pa 6,18; [1Kr 8,27]
49
Nebe *jest mi stolice a zeme podnož noh mých, i jakýž mi tedy dum udeláte?
praví Pán. Anebo jaké jest místo odpocívání mého?
*Iz
66,1; Mt 5,35; 23,22
50
Zdaliž ruka má všeho toho neucinila?
51
Tvrdošijní *a ~neobrezaného srdce i uší, vy %jste se vždycky Duchu svatému
protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
*Dt
9,13; [~]Jr 6,10; [Ex 32,9; 33,3; Neh 9,16. 17; %L 7,30]
52
Kterému z +proroku otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž
predzvestovali príchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a
vražedníci jste.
[+Mt
23,31]
53
Kteríž jste vzali Zákon *pusobením andelským, ~a neostríhali jste ho.
*Ex
24,2; [20,1n]; J 7,19; [Ga 3,19; ~Jr 7,19]
54
Tedy slyšíce to, +rozzlobili se v srdcích svých a škripeli zuby na neho.
[+5,33]
55
On pak pln jsa Ducha svatého, pohledev do nebe, uzrel slávu Boží a Ježíše
stojícího *na pravici Boží.
*Mk
16,19
56
I rekl: +Aj, vidím nebesa *otevrená a ~Syna cloveka stojícího na pravici Boží.
*J
1,52; [+Jb 16,19; ~R 8,34; Žd 12,2]
57
A oni zkrikše hlasem velikým, zacpali *uši své, a oborili se jednomyslne na
nej.
*Ž
58,5; [Žd 3,7. 15]
58
A *vyvedše jej z mesta, kamenovali ho. ~A svedkové složili roucha svá u noh
mládence, kterýž sloul Saul.
*[~]22,20;
[Žd 13,13]
59
I kamenovali Štepána vzývajícího Boha a rkoucího: *Pane Ježíši, prijmi ducha
mého.
*Ž
31,6; L 23,46; [1Pt 4,19]
60
A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: *Pane, nepokládej jim toho za hrích.
A to povedev, usnul v Pánu.
*Mt
5,44; L 23,34; 1K 4,13
|