Skutkové S. Apoštolu 8

Svatý Štepán pohrben. 5. Filip kázal v Samarí, 12. i Šimona carodejníka pokrtil. 17. Duch svatý na verící vylit. 18. Šimon svatokupcem prokletým zustal. 27. Komorník královny Kandáces od Filipa svatého pokrten.

aul *pak také privolil k ~usmrcení jeho. I prišlo v ten cas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzaléme, a všickni <> se rozprchli po krajinách Judských a Samarských, krome apoštolu.

*[~]22,20; [7,58]; 11,19

2 I pochovali Štepána muži pobožní, a plakali velmi nad ním.

3 Saul pak *hubil církev, do domu vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláre.

*9,1; 22,. 5; 26,10; 1K 15,9; Ga 1,13; 1Tm 1,13

4 Ti pak, +kteríž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží.

[+11,19]

5 A +Filip všed do mesta Samarí, kázal jim Krista.

[+6,5]

6 I pozorovali +zástupové s pilností jednomyslne toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž cinil.

[+Mk 6,2]

7 Nebo +duchové necistí z mnohých, kteríž je meli, kricíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a ~kulhaví uzdraveni jsou.

[+]5,16; 16,18; 19,12; [+]Mk 16,17; [+]L 4,33; [~Sk 3,2]

8 A stala se +radost veliká v tom meste.

[+]J 4,40n

9 Muž *pak nejaký, jménem Šimon, pred tím v tom meste cáry provodil, a lid Samarský mámil, prave se býti nejakým velikým.

*13,8

10 Na nehož pozor meli všickni, od nejmenšího až do nejvetšího, ríkajíce: Tentot jest Boží moc veliká.

11 Pozor pak meli na neho, protože je za mnohý cas mámil svými cáry.

12 A když, uverivše Filipovi zvestujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, krtili se muži i ženy,

13 Tedy i ten Šimon také uveril, a pokrten byv, prídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké cinené, desil se.

14 Uslyšavše pak v Jeruzaléme apoštolé, že by Samarí prijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.

15 Kteríž prišedše k nim, modlili se za ne, aby prijali Ducha svatého.

16 (Nebo ješte byl +na žádného z nich nesstoupil, ale pokrteni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.)

[+19,2]

17 Tedy *vzkládali na ne ruce, a oni prijali Ducha svatého.

*6,6

18 I uzrev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, prinesl jim peníze,

19 Rka: Dejte i mne tu moc, at, na kohož bych koli vzložil ruce, prijme Ducha svatého.

20 I rekl k nemu Petr: Peníze tvé budtež s tebou na zatracení, protože jsi se domníval, že by *dar Boží mohl býti zjednán za peníze.

*Mt 10,8

21 Nemáš dílu ani losu v této veci; nebo srdce tvé není uprímé pred Bohem.

22 Protož cin +pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpušteno bylo tobe to myšlení srdce tvého.

[+3,26]

23 Nebo v žluci horkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím.

24 I odpovedev Šimon, rekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne neprišlo neco z tech vecí, kteréž jste mluvili.

25 Oni pak osvedcovavše a mluvivše slovo Páne, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých mesteckách Samaritánských kázali evangelium.

26 V tom andel Páne mluvil k Filipovi, rka: Vstan a jdi ku polední strane na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do mesta +Gázy, kteréž jest pusté.

+[Sf 2,4]

27 A on vstav, i šel. A aj, muž Mourenín, kleštenec, +komorník královny Mourenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, *a byl prijel do Jeruzaléma, aby se modlil,

*1Kr 8,41; J 12,20; [+Sf 3,10]

28 Již se navracoval zase, sede na voze svém, a cetl Izaiáše proroka.

29 I rekl Duch k Filipovi: Pristup a privin se k vozu tomu.

30 A pribeh Filip, slyšel jej, an cte Izaiáše proroka. I rekl: Rozumíš-liž, co cteš?

31 A on rekl: Kterakž bych mohl rozumeti, lec by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil na vuz, a sedel s ním.

32 Místo pak toho Písma, kteréž cetl, toto bylo: *Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek nemý pred tím, kdož jej striže, tak neotevrel úst svých.

*Iz 53,7.[ 8]

33 V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ackoli zahlazen byl z zeme život jeho?

34 A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobe, cili o nekom jiném?

35 Tedy otevrev Filip ústa svá, a pocav od toho Písma, zvestoval jemu Ježíše.

36 A když jeli cestou, prijeli k jedné vode. I rekl komorník: Aj, ted voda. Proc nemám *býti pokrten?

*10,47

37 I rekl Filip: Veríš-li celým srdcem, slušít. A on odpovedev, rekl: Verím, že Ježíš +Kristus jest Syn Boží.

[+Mt 16,16]

38 I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokrtil ho.

39 A když vystoupili z vody, Duch Páne +pochopil Filipa, a nevidel ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se.

[+1Te 4,17]

40 Filip pak nalezen jest v Azotu; a chode, kázal evangelium všem mestum, až +prišel do Cesaree.

[+21,8]