Skutkové S. Apoštolu 20

Pavel svatý plavil se až do Troady, 7. tu kázal a mládence vzkrísil, 15. odtud plavili se do Milétu, 17. tu svolal starší Efezské, jimž osvedcení a napomenutí i s pohružkou uciniv, 36. s nimi se s plácem rozžehnal.

dyž pak prestala ta bourka, povolav Pavel ucedlníku a +požehnav jich, vyšel odtud, *aby se bral do Macedonie.

*1Tm 1,3; [+Sk 18,22]

2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim uciniv mnohými recmi, prišel do zeme Recké,

3 V kteréžto pobyv za tri mesíce, (kdežto Židé ucinili jemu +zálohy,) když se mel plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.

[+19]

4 I šel s ním +Sópater Berienský až do Azie, a z ~Tessalonicenských *Aristarchus a Sekundus a %Gáius Derbeus a $Timoteus, z Azianských pak ++Tychikus a ~~Trofimus.

*[~]27,2; [+Sk 17,10; ~19,20; %1K 1,14; $Sk 16,1]; [++Ef 6,21; 2Tm 4,12; Tt 3,12; ~~Sk 21,29]

5 Ti všickni šedše napred, dockali nás +v Troade.

[+16,8]

6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a prišli jsme k nim do Troady v peti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.

7 Tedy první den po sobote, když se ucedlníci sešli *k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtrí jíti pryc, i prodlil recí až do pulnoci.

*2,42

8 A bylo mnoho svetel tu na té síni, kdež byli shromáždeni.

9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sede na okne, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spe, spadl s tretího ponebí dolu, a vzat jest mrtvý.

10 I sstoupiv dolu Pavel, *zpolehl na nej, a objav jej, rekl: Nermuttež se, však duše jeho v nem jest.

*1Kr 17,21; 2Kr 4,34

11 A vstoupiv zase na sín, lámal chléb a jedl, a kázání jim uciniv dlouho až do svitání, tak odšel pryc.

12 I privedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potešeni.

13 My pak vstoupivše +na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobe vzíti Pavla; neb jest byl tak porucil, maje sám jíti po zemi.

[+5]

14 A když se k nám pripojil v Asson, vzavše jej, prijeli jsme do Mitylénu.

15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a tretího dne pristavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtrí prišli jsme do Milétu.

16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o +letnicích v ~Jeruzaléme.

[+2,1; 21,4. 12]

17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobe starších církve.

18 Kterížto když prišli k nemu, rekl jim: Vy víte od prvního dne, v *kterýžto prišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten cas s vámi byl,

*19,10

19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne pricházela z úkladu Židovských.

20 Kterak jsem nicehož +nepominul, což by vám užitecného bylo, abych vám toho neoznámil, ale ucil jsem vás vubec zjevne i po domích,

[+27]

21 Svedectví vydávaje i Židum i Rekum *o pokání k Bohu a o víre v Pána našeho Ježíše Krista.

*L 24,47; [Mk 1,15]

22 A aj, nyní já sevrín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, neveda, co mi se v nem má státi,

23 Než že Duch svatý po *mestech, kudyž jsem šel, osvedcuje mi, prave, že vezení a soužení mne ocekávají.

*21,4.[ 11]

24 Však já +nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen ~abych beh svuj s radostí vykonal a *prisluhování, kteréž jsem prijal od Pána Ježíše, k osvedcování evangelium milosti Boží.

*[~]2Tm 4,7; Tt 1,3; Ga 1,1; [+Sk 21,13]

25 A aj, já nyní vím, že již více neuzríte tvári mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.

26 Protož osvedcujit vám dnešní den, *žet jsem cist od krve všech.

*1S 12,3; 2S 3,28; Ez 33,6

27 Nebt jsem neobmeškal zvestovati vám +všeliké rady Boží.

[+L 7,30; Ef 1,11]

28 Budtež +tedy sebe pilni i všeho stáda, v nemžto Duch svatý ustanovil ~vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobe dobyl *svou vlastní krví.

*1K 1,30; 6,20; 7,23; Ef 1,7; Ko 1,20; Žd 9,12; 1Pt 1,19; Zj 1,5; 5,9; [+1Tm 4,16; 1Pt 5,2; ~Fp 1,1; 1Tm 3,1. 2]

29 Nebo já to jistotne vím, že po mém odjití vejdou mezi vás *vlci hltaví, kteríž nebudou odpoušteti stádu.

*2Pt 2,1; [Mt 7,15]

30 A z vás *samých povstanou muži, jenž budou mluviti prevrácené veci, aby obrátili ucedlníky po sobe.

*1J 2,19; [Sk 15,24; Ž 41,10; 2Pt 2,2]

31 Protož bdete, v pameti majíce, že jsem po tri +léta neprestával dnem i nocí s plácem napomínati jednoho každého z vás.

[+19,10]

32 A již nyní, bratrí, poroucím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdelati vás, a dáti vám dedictví mezi všemi posvecenými.

33 Stríbra *nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.

*1K 9,12; 2K 11,9; 12,13; [Nu 16,15; 1S 12,3; 1K 9,12; 2K 11,9]

34 Nýbrž *sami víte, že toho, cehož mi kdy potrebí bylo, i tem, kteríž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.

*18,3; 1K 4,12; 1Te 2,9; 2Te 3,8

35 Vše ukázal jsem vám, +že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebt ~on rekl: Blahoslaveneji jest dáti nežli bráti.

[+1Te 2,9; 2Te 3,8]; [~L 6,38]

36 A to povedev, *klekna na kolena svá, +modlil se s nimi se všemi.

*[+]21,5

37 I stal se plác veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,

38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž rekl, že by již více nemeli tvári jeho videti. I provodili jej až k lodí.