Skutkové S. Apoštolu 21

Priplaviv se Pavel do Cesaree k Filipovi jáhnu, 11. tu slyšel proroctví o budoucím svém vezení, 13. však predce šel do Jeruzaléma, 24. a tam se oholiti dal, 28. proti nemuž v chráme lid zbouren, 32. on pak od žoldnéru vzat.

dyž jsme se pak plavili, rozloucivše se s nimi, prímým behem prijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.

2 I nalezše tu lodí, kteráž mela plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.

3 A když se nám pocal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé strane, plavili jsme se do Syrie, a priplavili jsme se do Týru; nebo tu meli složiti náklad z lodí.

4 A nalezše tu ucedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, *kterížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.

11.[ 12]; 20,23

5 A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryc, a sprovodili nás všickni s ženami i s detmi až za mesto. *A poklekše na kolena na brehu, pomodlili jsme se.

*20,36

6 A když jsme se vespolek +rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili ~domu.

[+1; J 16,32]

7 My pak preplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratrí, pobyli jsme u nich jeden den.

8 A nazejtrí vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, prišli jsme do Cesaree, a +všedše do domu Filipa ~evangelisty, (kterýž byl jeden z onech sedmi,) pobyli jsme u neho.

[+]6,3. 5; [~Ef 4,11]

9 A ten mel ctyri dcery +panny, prorokyne.

[+2,17; Jl 2,28

10 A když jsme tu pobyli za +drahne dní, prišel prorok nejaký z Judstva, jménem *Agabus.

*11,28; [+9,43]

11 Ten když k nám prišel, vzal pás Pavluv, a svázav sobe ruce i nohy, rekl: Totot +praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, *tak sváží Židé v Jeruzaléme a vydadí v ruce pohanum.

*33; [+4; 20,23]

12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteríž byli v tom míste, aby nechodil do Jeruzaléma.

13 Tedy odpovedel Pavel: I co ciníte, placíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i *umríti hotov jsem v Jeruzaléme pro jméno Pána Ježíše.

*20,24

14 A když nechtel povoliti, dali jsme tomu +pokoj, rkouce: ~Stan se vule Páne.

11,18; ~1S 3,18; Mt 6,10; L 11,2; 22,42]

15 Po tech pak dnech pripravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.

16 A šli s námi i ucedlníci nekterí z Cesaree, vedouce s sebou nejakého Mnázona z Cypru, starého ucedlníka, u nehož bychom hospodu meli.

17 A když jsme prišli do Jeruzaléma, vdecne nás prijali bratrí.

18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k +Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.

[+15,13; Ga 1,19]

19 Jichžto pozdraviv, +vypravoval jim všecko, což Buh skrze službu jeho cinil mezi pohany.

[+L 10,17]

20 A oni slyšavše to, +velebili Pána, a rekli jemu: Vidíš, bratre, kterak jest mnoho tisícu Židu verících, a ti všickni jsou ~horliví milovníci Zákona.

[+19,17; ~R 10,2.3; Ga 1,14]

21 Ale o tobet mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteríž jsou mezi pohany, prave, že nemají obrezovati synu svých, ani zachovávati obyceju Zákona.

22 Což +tedy ciniti? Musít zajisté shromáždeno býti všecko množství, nebot uslyší o tobe, že jsi prišel.

1K 14,15]

23 Uciniž tedy toto, cožt povíme: Mámet *tu ctyri muže, kteríž mají <> slib na sobe.

*18,18; Lv 27,2; Nu 6,. 18; 30,20

24 Ty prijma k sobe, posvet se s nimi, i náklad ucin s nimi, aby oholili hlavy své. A takt zvedí všickni, že to, což slyšeli o tobe, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostríhaje Zákona.

25 Z strany pak tech, kteríž z pohanu uverili, *my jsme psali, usoudivše, aby tohoto niceho nešetrili, toliko aby se varovali modlám obetovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.

*15,19. 20.[ 29]

26 Tedy Pavel, prijav k sobe ty muže, na druhý den posvetiv se s nimi, všel do chrámu, *a vypravoval o vyplnení dní toho posvecení, až i obetována jest obet za jednoho každého z nich.

*Nu 6,13

27 A když se vyplniti melo dní sedm, Židé +nekterí z Azie, uzrevše jej v chráme, zbourili všecken lid a vztáhli nan ruce,

[+24,18]

28 Kricíce: Muži Izraelští, pomozte! Totot jest ten clovek, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy ucí, a k tomu +i pohany uvedl do chrámu, a ~poskvrnil svatého tohoto místa.

[+24,6; Ez 44,7]

29 Nebo byli videli prve +Trofima Efezského s ním v meste, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.

[+20,4; 2Tm 4,20]

30 Takž se zbourilo všecko mesto, a sbehli se lidé, a +uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavríny jsou dvere.

[+26,21]

31 A když jej chteli zamordovati, povedíno hejtmanu vojska, že se bourí všecken Jeruzalém.

32 Kterýžto hned pojav s sebou žoldnére a setníky, pribehl na ne. A oni uzrevše hejtmana a žoldnére, prestali bíti Pavla.

33 Tedy pristoupiv hejtman, +dosáhl ho, *a rozkázal jej svázati dvema retezy, a ptal se, kdo jest a co ucinil.

*20,23; 17,19

34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak kriceli. A nemoha nic jistého zvedeti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.

35 A když prišel k stupnum, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéru pro násilé lidu.

36 Nebo šlo za ním množství lidu, kricíce: *Zahlad jej!

*22,22; [L 23,18]

37 A když mel již uveden býti do vojska Pavel, rekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobe? Kterýž rekl: Umíš Recky?

38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi pred temito dny byl bourku ucinil, a vyvedls na poušt ctyri tisíce lotru?

39 I rekl Pavel: Ját jsem clovek *Žid Tarsenský, neposledního mesta Cilické zeme obyvatel; protož prosím tebe, dopust mi promluviti k lidu.

*9,11; 22,3

40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlcení stalo, mluvil k nim Židovsky, rka: