Skutkové S. Apoštolu 22

Pavel svatý pocet ciní pred lidem z svého ucení i života, 21. ale pro zmínku o pohanech všickni se zbourili proti nemu.

uži +bratrí a ~otcové, poslechnete této mé omluvy, kterouž vám nyní predložím.

[+13,26; 7,2]

2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským +jazykem, tím radeji mlceli.) I rekl:

[+21,40]

3 Já zajisté jsem *muž Žid, narozený v ~Tarsu meste Cilickém, ale vychován jsem v tomto meste %u noh Gamalielových, vyucený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý $milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.

*[%]5,34; [~]9,11; 21,39; 2K 11,22; [$R 10,2]

4 Kterýž jsem se této ceste *protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláre i muže i ženy,

*8,3; 9,1; 26,10; 1K 15,9; Ga 1,13; 1Tm 1,13

5 Jakož i +nejvyšší knez svedek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratrím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteríž tam byli, svázané privedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.

[+9,1. 2; 26,12]

6 I stalo se, když jsem se bral cestou a +približoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklícilo mne svetlo veliké.

[+9,3; 1K 15,8; 2K 12,2]

7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, +an mi dí: Saule, Saule, proc mi se protivíš?

[+9,4]

8 A já odpovedel jsem: Kdo jsi, Pane? I rekl ke mne: Ját jsem Ježíš Nazaretský, *kterémuž ty se protivíš.

*Za 2,8; Mt 10,40; J 13,20

9 Ti pak, kteríž +se mnou byli, svetlo zajisté videli a prestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.

[+9,7; Dn 10,6. 7]

10 I rekl jsem: Pane, což mám ciniti? A Pán rekl ke mne: Vstana, jdiž do Damašku, a tut tobe bude povedíno všecko, což jest uloženo, abys ty cinil.

11 A že jsem byl oslnul pro jasnost svetla toho, za ruce jsa veden od tech, kteríž se mnou byli, prišel jsem do Damašku.

12 Ananiáš *pak nejaký, muž pobožný podle zákona, ~svedectví maje ode všech prebývajících v Damašku Židu,

*9,10.; [~10,22]

13 Prišel ke mne, a stoje, rekl mi: Saule, bratre, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohledel jsem na nej.

14 I rekl mi: Buh otcu našich vyvolil +te, abys poznal vuli jeho, a uzrel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.

[+9,15]

15 Nebo +svedkem jemu budeš u všech lidí tech vecí, kteréž jsi videl a slyšel.

[+26,16]

16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, +pokrti se, a obmej hríchy své, *vzývaje jméno Páne.

*Jl 2,32; R 10,13; [Sk 2,38; Mt 3,11; Mk 1,4; L 3,3]

17 Stalo *se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chráme, že jsem byl u vytržení mysli.

9,26

18 I +videl jsem jej, an dí ke mne: Pospeš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, nebot neprijmou svedectví tvého o mne.

[+9,26]; ]2K 12,2]

19 A já rekl jsem: Pane, +onit vedí, že jsem já do žaláre dával a bil jsem v školách ty, kteríž verili v tebe.

[+4; 9,2]

20 A *když vylévali krev +Štepána, svedka tvého, já také jsem tu stál, a privolil jsem k usmrcení jeho, a ostríhal jsem roucha tech, kteríž jej mordovali.

*7,58; [8,1]

21 A Pán rekl ke mne: Jdi, *nebot já ku pohanum daleko pošli tebe.

*9,15; 13,2; Ga 1,15; Ef 3,8; 1Tm 2,7; 2Tm 1,11

22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, rkouce: *Zahlad z zeme takového, nebot nesluší jemu živu býti.

*21,36

23 A když oni kriceli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povetrí,

24 Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej bici mrskati, aby zvedel, pro kterou prícinu na nej tak kricí.

25 A když jej svázali remením, rekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám +cloveka Rímana a neodsouzeného mrskati?

[+16,37]

26 To uslyšav setník, pristoupe k hejtmanu, povedel jemu, rka: Viz, co chceš ciniti; nebo clovek tento jest Ríman.

27 A pristoupiv hejtman, rekl mu: Povez mi, jsi-li ty Ríman? A on rekl: A já jsem.

28 I odpovedel hejtman: Já jsem za veliké peníze toho meštanství dosáhl. Pavel pak rekl: Ale já jsem se i narodil Ríman.

29 Tedy ihned odstoupili od neho ti, kteríž jej meli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvedel, že jest Ríman, a že jej byl kázal svázati.

30 Nazejtrí pak, chteje zvedeti jistotu, z ceho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli prední kneží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho pred nimi.