Skutkové S. Apoštolu 26

Pred králem Agrippou Pavel svatý svetle Krista vyznával, 31. král pak a vladar srozumeli, že žádné spravedlivé úhony Židé na Pavlovi nemají.

otom +Agrippa rekl Pavlovi: Dopouštít se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:

[+25,13]

2 Na všecky ty veci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za štastného se pocítám, že dnes pred tebou odpovídati mám,

3 A zvlášte proto, ponevadž jsi ty povedom všech tech, kteríž u Židu jsou, obyceju a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpelive.

4 O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od pocátku v národu mém v Jeruzaléme, vedí všickni Židé,

5 Mevše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chteli svedectví vydati,) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství *byl jsem živ farizeus.

*23,6; Fp 3,5

6 A nyní *pro nadeji toho ~zaslíbení, kteréž se stalo otcum našim od Boha, ted stojím, soudu jsa poddán,

*[~]Gn 3,15; 22,18; 26,4; 49,10; Dt 18,15; 2S 7,12; [~]Ž 132,11; [~]Iz 4,2; 7,14; 9,6; [~]Jr 23,5; 33,15; [~]Ez 34,23; 37,24; [~]Dn 9,24; [~]Mi 5,2; [Sk 24,15. 21]

7 K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavicne dnem i nocí, nadeji má, že prijde; pro kteroužto nadeji žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.

8 A tak-liž se to od vás za nepodobné k víre soudí, že Buh krísí mrtvé?

9 Act i mne se +zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného ciniti,

[+8,3; 1K 15,9]; [Ga 1,13; 1Tm 1,13]

10 Jakož *jsem i cinil v Jeruzaléme, a mnohé z svatých já jsem do žaláru dával, vzav moc od predních kneží. A když meli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.

*8,3; 9,1; 22,5; Ga 1,13; 1K 15,9; 1Tm 1,13

11 A po všech školách casto trápe je, prinucoval jsem, aby se rouhali; a náramne rozlítiv se na ne, protivil jsem se jim, až i do jiných mest na to jsem jezdil.

12 A v tom, když jsem šel do Damašku, +s mocí a s porucením predních kneží,

[+9,2n; 22,5]

13 O poledni na ceste, ó králi, uzrel jsem, *ano svetlo s nebe, jasnejší nad blesk slunecný, obklícilo mne, i ty, kteríž se mnou šli.

*9,3; 22,6; [Mt 17,2]

14 A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mne a rkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proc mi se protivíš? Tvrdot jest tobe proti ostnum se zpecovati.

15 A já rekl: I kdo jsi, Pane? A on rekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.

16 Ale vstan a stuj na nohách svých; nebo protot jsem se tobe ukázal, at bych tebe +ucinil služebníkem a svedkem i tech vecí, kteréž jsi videl, i tech, v kterýchžto ukazovati se budu tobe,

22,15]

17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanu, k nimž te nyní posílám,

18 Otvírati +oci jejich, aby se obrátili od temností *k svetlu a z moci dábelské k Bohu, aby tak hríchu odpuštení a díl s posvecenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.

*Iz 42,6; 60,1; [+35,5]; [+]L 2,32; [+Ef 1,18; 1Pt 2,25]

19 A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem +neverící nebeskému videní.

[+Ga 1,16]

20 Ale hned nejprv tem, kteríž jsou *v Damašku a v Jeruzaléme, i po vší krajine Judské, potom i pohanum zvestoval jsem evangelium, aby <> pokání cinili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání ciníce.

*9,20; <> 2,38; 3,19; 17,30; Jr 18,8; Ez 18,21; 33,14; Mt 3,2.[ 8]; 4,17; 9,13; Mk 6,12; L 13,3; 24,47; R 2,4; 2Pt 3,9; Zj 2,16; 3,18

21 A pro tu prícinu Židé *javše mne v chráme, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.

*21,. 31

22 Ale s pomocí Boží ješte až do dnešního dne stojím, vydávaje svedectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, +což jsou Proroci a Mojžíš zvestovali, že se melo státi:

[+L 24,44n]

23 Totiž, že mel Kristus trpeti, *a z mrtvých vstana první, ~zvestovati svetlo lidu tomuto i pohanum.

*Mt 16,21; [~]1K 15,20; Ko 1,18; Zj 1,5

24 To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým rekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umení k bláznovství tebe privodí.

1K 1,18n; 2,14

25 On pak rekl: Nebláznímt, výborný Feste, ale slova pravdy a stredmosti mluvím.

26 Vít zajisté o tech vecech král, pred kterýmž smele a svobodne mluvím; nebo +mám za to, žet ho nic z techto vecí tajno není, ponevadž se toto nedálo pokoutne.

[+J 18,20]

27 Veríš-li, králi Agrippo, Prorokum? Vím, že veríš.

28 Tedy Agrippa rekl Pavlovi: Témer bys mne k tomu naklonil, abych byl krestanem.

29 A Pavel rekl: Žádalt bych od Boha, abyste i ponekud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteríž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž +já jsem, krome okovu techto.

[+1K 7,7]

30 A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladar a Bernice, i ti, kteríž s nimi sedeli.

31 A odšedše na stranu, mluvili spolu, rkouce: Nic *hodného smrti neb vezení neciní clovek tento.

*23,9; 25,25

32 Agrippa pak Festovi rekl: Mohl propušten býti clovek tento, kdyby se byl +neodvolal k císari.

[+25,11]