Skutkové
S. Apoštolu 28
Na
ostrove, z vod morských vyplynuvše, dobre se meli. 5. Pavel divy cinil, 17. potom
v Ríme pred staršími omlouval se, 23. Krista kázal po dve léte porád.
tak
*zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
*27,26
2
Lidé pak toho ostrova velikou prívetivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici
drev, prijali nás všecky, +pro déšt, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
2K
11,27]
3
A když Pavel sebral drahne roždí a kladl na ohen, ješterka, utíkajíc pred
horkem, pripjala se k ruce jeho.
4
A když uzreli lidé toho ostrovu, ano ješterka visí u ruky jeho, rekli jedni k
druhým: Jiste clovek tento jest vražedlník; neb ac z more vyšel, však pomsta
Boží nedá jemu živu býti.
5
Ale on *strásl tu ješterku do ohne, a nic se jemu zlého nestalo.
*Mk
16,18; L 10,19
6
Oni pak ocekávali, že otece, aneb padna, pojednou umre. A když toho dlouho
cekali a videli, že se mu nic zlého nestalo, zmenivše myšlení své, pravili, že
jest on *buh.
*14,.
12
7
Na tech pak místech mel +popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto
prijav nás k sobe, za tri dni prátelsky u sebe v hospode choval.
[+5,3.
8]
8
I prihodilo se, že otec toho Publia ležel, *maje zimnici a cervenou nemoc. K
nemuž všed Pavel, a pomodliv se, <> vzložil na nej ruce a uzdravil jej.
*Mt
8,14; Mk 1,30; L 4,38; <> Mk 16,18
9
A když se to stalo, tedy i jiní, kteríž na ostrove tom nemocní byli,
pristupovali, a byli uzdravováni.
10
Ctili nás pak velice, a když jsme se meli pryc plaviti, nakladli nám na lodí
toho, cehož potrebí bylo.
11
A po trech mesících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na
tom ostrove pres zimu, majici za erb Kastora a Polluxa.
12
A když jsme prijeli do Syrakusis, zustali jsme tu za tri dni.
13
A odtud okolo plavíce se, prišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr
od poledne, druhý den prijeli jsme do Puteolos.
14
Kdežto nalezli jsme bratrí, kteríž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm
dní. A tak jsme šli k Rímu.
15
Odkudž, když o nás uslyšeli bratrí, +vyšli proti nám až na rynk Appiuv a ke
Trem krcmám. Kteréžto uzrev Pavel, podekoval Bohu a pocal býti dobré mysli.
[+Ex
4,27]
16
A když jsme prišli do Ríma, setník dal vezne v moc hejtmanu vojska, *ale
Pavlovi dopušteno, aby sám bydlil s žoldnérem, kterýž ho ostríhal.
*24,23;
27,3
17
I stalo se po trech dnech, svolal Pavel muže prední z Židu. A když se sešli,
rekl k nim: *Muži bratrí, já nic neuciniv proti ~lidu ani proti obycejum
otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Rímanum,
*21,11;
[23,1]; 24,12; 25,8; [~21,26]
18
Kteríž vyslyševše mne, chteli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na
mne nebylo.
19
Ale když Židé tomu odpírali, +prinucen jsem odvolati se k císari, ne jako bych
mel co národ svuj žalovati.
[+25,11;
26,32]
20
A protož z té príciny povolal jsem vás, žádostiv jsa videti vás a s vámi promluviti;
*nebo pro nadeji lidu Izraelského retezem ~tímto svázán jsem.
*23,6;
24,21; [26,6. 7; ~Ef 6,20; 2Tm 1,16]
21
A oni rekli jemu: Myt jsme žádného psaní nemeli o tobe z Židovstva, aniž kdo z
bratrí prijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobe.
22
Ale žádámet od tebe slyšeti, jak smyslíš; *nebo víme o té sekte, že se jí všudy
<> odpírá.
*24,14;
<> L 2,34
23
A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k nemu, jimžto s
osvedcováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víre o Ježíšovi *z
Zákona Mojžíšova a Proroku, od jitra až do vecera.
*26,6;
[L 24,27. 44]
24
A *nekterí uverili tomu, což Pavel vypravoval, nekterí pak neverili.
*17,4
25
A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto
jedno slovo: Jiste žet jest dobre +Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k
otcum našim,
[+2Pt
1,21]
26
Rka: *Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem +slyšeti budete, a nesrozumíte, a
hledíce hledeti budete, a neuzríte.
*Iz
6,9; Ez 12,2; Mt 13,14.[+ 15; Mk 4,12; L 8,10; J 12,40; R 11,8
27
Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima težce slyšeli, a oci své zamhourili,
aby snad nevideli ocima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozumeli, a neobrátili
se, abych jich neuzdravil.
28
Budiž vám tedy +známo, že jest pohanum ~posláno toto spasení Boží, a onit
slyšeti budou.
[+13,38;
~13,14. 46; L 24,47]
29
A když on to propovedel, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky.
30
Pavel pak trval za celé dve léte v hospode své, a prijímal všecky, kteríž
pricházeli k nemu,
31
Káže o království Božím a uce tem vecem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se
vší doufanlivostí bez prekážky.
|