Epištola S. Pavla k Rímanum

Epištola S. Pavla k Rímanum 1

Pavel svatý povolání své, prívetivost i lásku k Rímanum osvedciv, 16. evangelium 17. a spravedlnost Boží, 18. i hnev jeho proti bezbožníkum ohlašuje.

avel, služebník Jezukristuv, povolaný apoštol, *oddelený k kázaní evangelium Božího,

*Sk 13,2; [9,15]

2 (Kteréžto *zdávna zaslíbil skrze proroky své ~v Písmích svatých,)

*9,5; L 1,70; J 1,46; Sk 28,23; [Tt 1,2; ~Gn 3,15; 2S 7,12; Ž 132,11; Iz 4,2]

3 O Synu jeho, (zplozeném +z semene Davidova s strany tela,

Mt 20,30; [+2S 7,12; Mt 1,1; L 1,32]

4 Kterýž *prokázán jest býti Synem Božím mocne, podle Ducha posvecení, skrze z mrtvých vstání,) totiž o Ježíši Kristu, Pánu našem,

*Iz 9,7; Mt 17,5; 27,54; 1J 5,20; [J 10,36]

5 Skrze nehožto jsme prijali +milost ~a apoštolství ku %poslušenství víry mezi všemi národy pro jméno jeho,

[~]Sk 9,15; [+1K 15,10; %R 16,26]

6 Z nichžto i vy jste povolaní Ježíše Krista,

7 Všechnem, kteríž jste v Ríme, milým Božím, +povolaným svatým: *Milost vám ~a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

*2K 1,2; Ef 1,[+1]. 2; [~]Ga 1,3; [+1K 1,2; ~1,3]

8 Nejprve pak +díky ciním Bohu svému skrze ~Ježíše Krista ze všech vás, že %víra vaše rozhlašuje se po všem svete.

[+1K 1,4. 5; Fp 1,3; ~Ef 5,20; Žd 13,15; %1Te 1,8]

9 Svedek mi jest zajisté +Buh, kterémužto sloužím duchem mým v evangelium Syna jeho, žet bez prestání zmínku o vás ciním,

[+9,1]

10 Vždycky na svých modlitbách *žádaje, abych +aspon nekdy mohl štastne k vám, byla-li by vule Boží, prijíti.

*15,23; 1Te 2,17; [+Sk 18,21]

11 Nebot velice žádám videti vás, abych vám udelil cástku nejakou milosti duchovní ku +potvrzení vašemu,

[+16,25]

12 To jest, abych spolu s vámi potešen byl, skrze +spolecnou i vaši i mou víru.

[+2Pt 1,1]

13 Nechcit pak, bratrí, abyste nevedeli, žet +jsem mnohokrát již uložil prijíti k vám, (ale prekážky jsem mel až dosavad,) abych nejaký užitek také i mezi vámi mel, jako i mezi jinými národy.

[+1Te 2,18]

14 Nebo Rekum i kterýmkoli jiným národum, i moudrým i +nemoudrým, *dlužník jsem.

*1K 9,20; [+9,16; 2K 11,28; Tt 3,3]

15 A tak, pokudž na mne jest, hotov jsem i +vám, kteríž v Ríme jste, zvestovati evangelium.

[+Sk 28,31]

16 Nebot se *nestydím za evangelium Kristovo; <> moc zajisté Boží jest k spasení každému verícímu, Židu predne, potom i Reku.

*Ž 40,10; Mk 8,38; L 9,26; 1Tm 1,11; 2Tm 2,8; <> Ž 119,105; Iz 55,11; Jr 23,29; J 6,68; 1K 1,24; 15,2; 2K 2,15; Fp 2,15; Žd 4,12; 1Pt 1,23

17 Nebo *spravedlnost Boží zjevuje se skrze ne z víry u víru, jakož psáno jest: <> Spravedlivý pak z víry živ bude.

*3,21.[ 22]; Fp 3,9; <> Ab 2,4; J 3,36; Ga 3,11; Žd 10,38

18 Zjevuje se zajisté hnev Boží s nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, pravdu Boží v nepravosti zadržujících.

19 Nebo což +poznáno býti muže o Bohu, známé jest jim ucineno, Buh zajisté *zjevil jim.

*[+]Sk 14,15n

20 Nebo *neviditelné veci jeho mohou vidíny býti, když z skutku pri <> stvorení sveta stalých rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho vecná moc a Božství, tak aby již byli bez výmluvy,

*Žd 11,1; <> Ž 19,2; [Jb 12,7. 8]

21 Protože poznavše Boha, nectili jako Boha, ani jemu dekovali, ale marní ucineni jsou v myšleních *svých, a zatmíno jest nemoudré srdce jejich.

*Dt 28,. 29; Jb 5,14; Iz 59,10; Ef 4,. 18

22 Mevše se za +moudré, blázni ucineni jsou.

[+1K 1,20]

23 Nebo *smenili slávu neporušitelného Boha v slávu podobenství obraza porušitelného cloveka, i ptactva, i hovad ctvernohých, i zemeplazu.

*Ex 32,4; Jr 2,27; Dn 3,1; [Dt 4,15; 2Kr 17,29; Ž 106,20; Iz 40,18; Jr 2,11; Sk 17,29]

24 Protož i Buh vydal je +v žádosti srdce jejich, v necistotu, aby zprznili tela svá vespolek,

[+Ž 81,13; Iz 6,9. 10; Sk 14,16]

25 Jakožto ty, kteríž jsou smenili pravdu Boží za lež, a ctili i sloužili stvorení radeji nežli Stvoriteli, kterýž jest +požehnaný na veky. Amen.

[+9,5]

26 Protož je vydal Buh v +žádosti ohavné. Nebo i ženy jejich zmenily prirozené +sebe užívání v to, kteréž jest ~proti prirození.

[+Ga 5,24; ~Lv 18,22. 23]

27 A podobne i mužské pohlaví, opustivše prirozené užívání ženy, rozpálili se v žádostech svých jedni k druhým, mužské pohlaví +vespolek mrzkost pášíce, a tak spravedlivou mzdu, kteráž na jejich blud slušela, sami na sebe uvodíce.

[+Lv 20,13; 1K 6,9]

28 A jakož sobe málo *vážili známosti Boha, takž také Buh vydal je v <> prevrácený smysl, aby cinili to, což nesluší,

*Pr 1,24; Iz 65,6.[